Jako pametnik mohu potvrdit, ze toto bylo vlastni i ceskemu komunizmu. Zena, matka, zustala v cizine a doufala, ze se ji podari pres humanitni organizace prevest i sve deti. Clovek mini ale strana meni. Deti museli zustat s babickou. Do ciziny se nekdy mohlo cestovat, ale vzdy bez deti - to bylo pravidlo !

znala jsem rodice, kteri pres cerveny kriz po 1968 dostali deti k sobe do zahranici, ale to byla spis vyjimka.

rodiny se mohly diky helsinskym dohodam (na tech zapracoval mj. Karel Schwarzenberg) pozdeji navstevovat.

Ach, nádherná, úžasná Severní Korea, poslední komunistický ráj na světě... Jenom mam obavy, aby jim tam ty rodiny z Jizni Koreje neprinesly imperialisticke myslenky...

vim, ze si delate legraci, ale ono to moc k smichu neni.

"Ahoj, brácha, tak co, jak jde život tam u vás na severu?"

"Nemůžu si stěžovat"

"No já můžu, ale nemám na co"

Korejci....narod, ktery tak nasleduje vudce, ze je schopen na jeho rozkaz strilet do vlastniho rodiny...a to plati jak o severu, tak o jihu. Jestli se maji Korejci co od nas ucit, tak je to prave nase rozdeleni Ceskoslovenska bez jedineho vystrelu.

Ovšem u nás šlo o rozdělení dvou národů, které od sebe už tak odlišovala kultura a jazyk. V koreji je to stále jeden a ten týž národ a jediné co je v podstatě odlišuje je ona hranice a ideologie. I když nepředpokládám že severokorejci jsou nutně všichni "kimisté" (říkat jim komunisté, když to není komunismus se mi zajídá).

A ve chvíli, kdy budou všichni na místě, uzavře Kim hranice. Tím bude mít vyřešenou problematiku setkávání příbuzným napořád...