O situaci v Homsu
Sýrie. S příchodem zimy se vyhrocuje humanitární situace na syrském území. Až 20 tisícům palestinských uprchlíků hrozí smrt hlady v uprchlickém táboře Yarmuk, jižně od Damašku. V obleženém historickém jádru Homsu očekávají tisíce civilistů humanitární pomoc. Právě o situaci v tomto třetím nejvýznamnějším syrském městě mluví O. Ghassan Sahoui, ředitel tamního jezuitského Vzdělávacího centra.
„Méně než kilometr od nás žijí lidé, naši přátelé, kterým je skutečně těžko – nemají co jíst, nemají už téměř nic, je zima, nemají léky. Jsme kousek od nich a nemůžeme pro ně nic udělat, jen se modlit a doufat, že si na ně vzpomenou ti, co za to všechno nesou zodpovědnost. Slyšeli jsme, že se mluví o osvobození žen a dětí, konkrétně se však nestalo nic. Zdá se, že probíhají jednání o osvobození všech civilistů, ale postupují obtížně, protože každý hledá jen vlastní zájmy.“
Teroristé, opevnění v jádru Homsu, již dva roky vězní tři až čtyři tisíce civilistů; v ostatních čtvrtích města se obyvatelé pokoušejí o „každodenní život”.
My žijeme, ale stále slyšíme rachot minometů a dalších zbraní. Stále vnímáme, že jsme ve válce, ačkoliv zkoušíme žít tak “jako vždycky”. Snažíme se přijímat lidi a pomáhat jim. Také dětem, které přicházejí k nám do školy, se pokaždé snažíme něco malého dát, abychom jim vynahradili tvrdost a krutost války. Musíme doufat, i když je to těžké. Není jednoduché najít řešení, které by vyhovovalo všem. Doufejme, že budou klást na první místo zájem syrského národa, těchto lidí, kteří denně trpí a nemají co jíst. A to nejenom v Homsu, ale všude jinde – humanitární pomoc nedostávají téměř tři miliony obyvatel. Říká se, že jednání budou trvat rok. Tak dlouho nelze na humanitární pomoc čekat. Doufáme, že se řešení najde v těchto dnech a že lidé budou opět moci žít jako lidé. Říká syrský jezuita, O. Ghassan Sahoui.
