Sebevraždu ročně spáchá kolem 3 000,.Lidí a to nikoho nezajímá ani u nás, ani v EU. 

Největší vliv na nehodovost má respekt k zákonu. Pokud totiž, jak je u nás běžné, se dodržuje silniční zákon pouze tehdy, je li v dohledu represivní složka, bude zde vždy víc nehod. A pro rýpaly: Ano, ani já ho vždy nedodržuji.

Statistika by mela i zohlednit pocet prumerne najetych km. V zemi, kde ridici najezdi v prumeru 5 tisic km/rok, nebude (??) tolik smrtelnych urazu jako v zemi, kde ridici najezdi v prumeru 25 tisic km. Je mozne, ze pomer najezdenych km k poctu smrtelnych urazu by byl statisticky hodnotnejsi. Umim si i predstavit, ze podil zahranicnich ucastniku silnicniho provozu zpusobujicich smrtelne urazy, je v tzv. tranzitnich a turisticky mimoradne navstevovanych zemich, bude vetsi nez v zemich, lezicich mimo velmi frenkventovane trasy. Je ovsem mozne, ze ve statistice jsou vsechny tyto eventuality zahrnuty, i kdyz v clanku je uveden pouze pomer neboztiku k milionu obyvatel te ktere zeme.

přitom jsou u přechodů retardéry a díky nim se dá chodec přeskočit.

Dobrý den. Všechny nehody jsou varující. Ale pro Brusel u nás nebude nikdy nic dost dobré. Především jsou tam trnem v oku jakákoliv dobrá čísla. Potřebují zde vše zašlapat, abychom byli co nejvíce závislí na velkých státech.

A proto - navzdory Bruselu - bourejte a zabíjejte se v autech mnohem častěji než je celoevropský průměr! Obdivuji vaši oddanost protibruselskému tažení!

Tak ono se to cislo nebude nikdy libit. Dilem proto, ze je to smutne a kazda smrt (skoro kazda) je skoda. Dilem proto, ze by pak nebylo co zakazovat, koho pokutovat a tezko by se dokazovalo, ze ruzni experti maji narok na penize od statu, kdyby vse bylo bez problemu.

Dalsi vec je, ze jak pisi podemnou, na nehodach maji veliky vliv silnice a znaceni mnohdy v dezolatnim stavu.

Značení je spíše matoucí a zbytečné - vemte si kolik je značek u silnic třeba v Rakousku a ten les značek před křižovatkou u nás.

Reálně se tu pak jezdí po paměti, protože než si vše přečtete, tak byste musel zastavit.

Nejvice se na zlepseni podili bezpecnost aut.

A rozšiřování dálnic (1990 cca 540km, 2013 cca 1220 km).

Jsem přesvědčený, že 15–20 procent jde na vrub nekvalitním silnicím.

Spíše jejich absenci - chybí dálnice a rychlostní silnice projektované už za první republiky.. Včetně těch, které byly skoro postavené už v roce 1942 (např R43).

A když se podívate na mapu nehodovosti, tak je propastný rozdíl mezi sebehorší rychlostkou a na ni navazující jedničkou (třeba R7).

Mne z toho srovnání se Slovenskem vychází, ze jde i bez bodového systému. Chtělo by to jeste analýzu - vliv krize a také cislo kolik nás bodový systém stojí.

Bodový systém se na úmrtích při dopravních nehodách moc neprojeví nikde, má pozitivní dopad spíš na výši škody při nehodách.