Dvě oběti ynteligentního rozhodnutí soudu, že dítě patří matce. Skoro jak v čechách.

Aha, ono vlastně mělo patřit člověku co postřelil svojí ex a zastřelil sebe i dítě. Ten to měl v hlavě určitě v pořádku.

Chce se mi zvracet,že tu někdo dokáže ospravedlnit vraždu vlastního díťete.Ten magor akorát dokázal,že mu to dítě odebrali oprávněně.

Pletete si ospravedlnění a vysvětlení. Tomu člověku sebrali dítě a on se kvůli tomu zbláznil. A blázni neumí přisoudit hodnoty, pro blázna může být společná smrt cesta do ráje nebo cokoliv jiného, mohl v tu chvíli věřit, že dělá pro dítě to nejlepší.

Pokud budete jen plivat na toho "vraha" a neuvědomíte si příčinu, sám tím podporujete to, aby se to opakovalo.

Něco takového udělá jen duševně narušený člověk. Je otázkou, zda byl narušený už předtím nebo až po znemožnění stýkat se se svým dítětem.

Je levné odsuzovat takového člověka, který třeba nebýt zásahu státní moci mohl žít naprosto spokojený a spořádaný život. A až bezmoc ho učinila nepříčetným.

Takhle to vypadá jednoznačně - muž je padouch. Ale co když byl opravdu zoufalý, co když ho manželka týrala, manipulovala s dcerou proti němu, a dcera ho měla ráda? Co když se o dceru odmalička staral a jeho manželka s ní utekla za milencem a prostřednictvím dcery ho vydírala? Co když se případu věnoval soudce podobně, jako soudkyně El Haddidy, jejíž nadřízená byla právě kvůli této soudkyni odvolána tehdejším ministrem spravedlnosti?

Smrt dítěte je vždycky strašná, ale nevíme všechno a i hodný pes zahnaný do kouta kousne.

I kdyby se mu dělo kdovíco, má chránit život své dcery a ne jí ho brát.