Mučení v uprchlických táborech
Libye. Sdělovací prostředky v těchto týdnech nepřetržitě informují o uprchlících, proudících ze Sýrie do okolních zemí. Na tureckém území se podle údajů tamní vlády zdržuje celkem osmdesát tisíc syrských utečenců – dalších sedm tisíc bylo dnes zablokováno na hranicích, dokud nebudou vystavěny nové sběrné tábory. Své uprchlické drama však má i severní Afrika, zejména Libye, kde se shromažďují žadatelé o azyl z celého kontinentu. Každodenní násilí, které se odehrává v tamních záchytných táborech, naneštěstí mezinárodní zájmu uniká. Vatikánský rozhlas na ně upozornil O. Musie Zerai, předseda nevládní organizace Habeshia.
Všichni lidé zavření v těchto táborech jsou žadatelé o azyl a mnohým z nich byl přiznán statut uprchlíka Úřadem vysokého komisaře pro uprchlíky ještě, když byli v súdánských táborech. Súdánské tábory, jak známo, nejsou vůbec bezpečné, protože zde dochází ke každodenním únosům tří až čtyř lidí. Jsou prodáváni překupníkům s orgány v oblasti Sinajského poloostrova. Více než dva roky již na tento obchod s lidskými orgány upozorňujeme. Lidé před tímto osudem prchají a dostávají se do libyjských sběrných středisek. Tady se však ostraha tábora baví tím, že střílí do lidí jako živých štítů. Máme o tom svědectví z Benghásí od tamních nezletilých uprchlíků. V témže táboře dochází k opakovanému znásilňování zadržovaných žen. Dalších sto padesát lidí odtud zmizelo – byli odvedeni za příslibem práce, ale ve skutečnosti se z nich stávají otroci ozbrojených jednotek, o kterých se vůbec neví, co jsou zač. Každá z těchto forem mučení odporuje základním právům člověka.
Pád režimu Muammara Kaddáfího rozhodně nepřinesl zlepšení v oblasti lidských práv. Ba právě naopak, pokračuje O. Zerai.
Situace se výrazně zhoršila zejména pro obyvatele subsaharské Afriky. Země, které uzavřely bilaterální smlouvy s Libyí, by měly na stav uprchlíků dohlížet. Nedělá to však nikdo a Libye s těmito lidmi svévolně nakládá jako se zvířaty. Lidé umíra
