Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

OTÁZKY A ODPOVĚDI: Jak nebezpečný je japonský únik radioaktivní vody?

Nová odhalení unikající kontaminované vody z nádrží u poškozené japonské jaderné elektrárny Fukušima vyvolala poplach. Do Tichého oceánu více než dva roky po katastrofě prosakuje radioaktivní voda. Vláda nyní informovala, že vynaloží 47 miliard jenů (asi 9,4 miliardy korun) na vybudování podzemní "ledové zdi" kolem reaktorů a vyvine pokročilý systém čištění vody.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

V23l87a56d77i70m67í49r 16W86a15g41n49e42r 4478555788

Jen upřesnění, těch nejméně tři sta tun denně, které prý odborníci předpokládají, že uniká do moře, je odhad množství podzemní vody, která se dostává do areálu elektrárny. Uvedený odhad úniků vody do moře tak vychází z předpokladů, že veškerá tato podzemní voda se dostává do moře a veškerá se kontaminuje. Což ale není pravda určitě. Velká část této vody se odčerpává a je zdrojem narůstajícího počtu nádrží (žádný další zdroj nové vody v areálu už není, chladí se cirkulovaně už použitou vodou). Další se nedostane do styku s vysoce kontaminovanými místy v areálu či kontaminovanou vodou. To je vysvětlení i rozporu v článku, kdy se na jedné straně tvrdí, že "Odborníci to (únik vody do moře) odhadují na nejméně 300 tun denně." a "Provozovatel elektrárny, společnost TEPCO dokonce uvádí, že neexistují jednoznačné důkazy jakýchkoliv úniků, byť tuto možnost nepopírá".

0/0
6.9.2013 10:08

V79l46a29d21i54m44í15r 88W43a81g58n31e88r 4398655648

Ještě dodatek k tomu, jak situaci řešit. Prvním krokem musí být řešení problému s podzemní vodou, která do areálu přitéká a zvyšuje množství skladované vody. V tomto případě je třeba ji odčerpávat nad areálem. Tam má aktivitu stejnou, jako libovolná voda v dané oblasti a mohla by se, pokud se dosáhne souhlasu hlavně rybářů, pouštět do moře. Tím se zamezí zvyšování množství různě kontaminované vody v nádržích a lze přistoupit k dekontaminací nahromaděné vody tak, aby významnou aktivitou zůstalo pouze tritium. To je však i normální součástí životního prostředí, takž, pokud se vypouští voda do moře v takovém množství, aby se koncentrace tritia oproti běžné koncentraci významně nezvýšila, tak to nemá ekologické dopady. Tritium se navíc v organizmech nekoncentruje.

0/0
6.9.2013 10:50

P75a93v95e84l 64K87r72a32m14e57r 9463577599845

a proč tu JE vlastně Úřad pro atomovou energii trvale neodstaví ?! 8-o

0/0
5.9.2013 17:54
Foto

D94a20n24a 71H11a82n64g55e24b77r81a66u43k 7881189272279

V Nemckych zpravach rikali, ze 4 hodiny v te vode a mate rozsudek smrti.

0/0
5.9.2013 17:13

V56l48a75d73i48m50í70r 23W90a72g95n16e95r 4968575388

Na začátek je třeba říci, že v některých nádržích je voda, která je stále i velmi silně kontaminovaná. Uvedené tvrzení je však nesmysl. Takže je třeba vysvětlit, jak vzniklo. Po úniku 300 tun vody z jedné z nádrží provedli pracovníci kontrolu všech nádrží. Kontrola probíhá (kromě vizuální) i tak, že měří radioaktivitu povrchu nádrží hlavně v místech, kde jsou různé spoje. Předpokládá se, že v případě netěsností bude v místech netěsnosti zvýšená radioaktivita. Ve tří případech takové místo našli. Na pohled tam není žádná voda vidět a zároveň pod těmi místy  není zvýšená aktivita, takže nic nekape. Ale v daném místě je vyšší aktivita. V jednom případě je hodně vysoká  a změřený dávkový příkon těsně u daného místa na povrchu byl uváděn 1800 mSv/hod. Což je velmi vysoká hodnota a vedla by k smrtelné dávce už za ty čtyři hodiny.

Není úplně jasné, jak toto silně radioaktivní místo vzniklo, ale nic to neříká o aktivitě vody v nádrži. Pokud by vzniklo průsakem netěsností, tak se prosáklá voda vypařuje a radionuklidy se v daném místě koncentrují. To znamená, že aktivita v místě je i řádově vyšší než aktivita vody. 

Je třeba zdůraznit, že jde o beta aktivitu (v nádrži je voda po odstranění cesia), tedy elektrony, pro jejichž pohlcení stačí malá vrstvička materiálu. A i ve vzduchu se brzy pohltí. Proto se mohou pracovníci pohybovat bez ohrožení i těsně u nádrží a měřit tuto aktivitu beta přístroji, které se téměř dotýkají daného místa (jinak to ani nejde - ve větší vzdálenosti jsou elektrony pohlceny a měří se nulová aktivita). To znamená, že odhady této aktivity a přepočet měřené hodnoty aktivity na nepřímo odhadovaný dávkový příkon je značně nepřesné . 

Je tak sice jasné, že aktivita vody v řadě nádrží je vysoká a určitě by se v ní nikdo koupat neměl. Na druhé straně však to není aktivita měřená v tom jednom zmíněném místě a navíc se tato voda do oceánu nedostává a i pokud se část z těch 300 uniklých tun tam i dostala, tak byla už v průběhu své cesty k moři silně zředěná.

+1/0
6.9.2013 10:42

I58v85o 47J17a27n37á82č98e30k 8783273121972

To je fakt směšné, hlavně, že nikomu dneska nevadí, že dodnes všichni dýcháme radioaktivní prvky z testovacích výbuchů jaderných bomb, ale tady to každému extra vadí.

+2/0
5.9.2013 14:42

L53u83k24á85š 40B89r19a82n21d56e69j52s 2573195201681

viz. můj komentář níže ohledně podvodních jaderných výbuchů. Z Fukušimy by musela voda ve velkém odtékat desítky let, aby se to dostalo na podobnou úroveň..

+1/0
5.9.2013 16:54

V48l27a80d34i37m84í12r 69M20o10r28a64v76e53c 3688320683253

Vloni jsem se účastnil diskuse o úniku, už tenkrát jsem tvrdil, že úniky jsou větší než uvádějí a tedy i následky. Byl jsem uzeměn slovy, že když tomu nerozumím, abych byl potichu. A ejhle. Kde jsou dneska tito diskutéři?

0/0
5.9.2013 13:25

O46l87d81ř29i65c17h 48H55o46r39á77k 2634689281725

Jestli ony se třeba nerozšířily pukliny a tedy i únik té vody. Ona to tak voda dělává že si vymílá cesty. A proto jsou nyní větší úniky.

+1/0
5.9.2013 14:02

J40a80n 60Š46k76r69a68b80á53n74e40k 7705530168672

Nejlevnější a nejbezpečnější způsob výroby elektřiny.. do chvíle než se stane průser.. :-)

+2/−1
5.9.2013 12:07

D86a46v83i41d 72K31r86a29j61í72č85e81k 7473713916567

A i pak je to v přepočtu na vyrobenou energii nejlevnější a nejbezbečnější způsob výroby elektřiny.

Vodní elektrárna zabije při průseru mnohem víc lidí, než jakákoliv Fukušima, z principu nechrání před záplavami, ale často je ještě zesílí.

Parky větrných elektráren snad jedině na moři a zálohované uhelnými na souši, pro okamžiky, že přestane foukat.

Atd...

+9/−1
5.9.2013 12:39

P40e10t91r 45H71a17r85i90p54r77a17s37a53d 34H46a93j48i78č 8513410784377

Můžete vaše tvrzení doložit nějakými odkazy a Výpočty? Mám úplně jiné informace. Hlavně v makroekonomických ukazatelích si nestojí JE nijak zvlášť. Pokud se týče bezpečnosti, tak také ne. Pokud se týče vodních elektráren, tak to nebudu raději ani komentovat. Kolik vodních elektráren se za posledních 50-60 let u nás protrhlo? Za stejnou dobu máme jeden pohrobek - Jaslovské Bohunice.

0/0
6.9.2013 9:21

D54a51v53i61d 98K73r90a87j30í18č60e28k 7983693616707

http://3pol.cz/400-z-ceho-se-sklada-cena-elektriny

V České republice je nejlevnější elektřina z jaderné elektrárny Dukovany, následovaná severočeskými uhelnými elektrárnami, nejdráž přijde výroba z větru a ze sluneční energie (přibližně 50× dražší než z jádra).

http://cs.wikipedia.org/wiki/Jadern%C3%A1_elektr%C3%A1rna_Dukovany

Elektrárna stála 25 mld. Kčs, podle údajů ČEZ se od doby uvedení do provozu do roku 2005 už dvakrát zaplatila. Cena vyrobené elektřiny je 60 haléřů za kWh, což je nejméně v Česku.

Na státem kontrolovaný jaderný účet (fond shromažďující prostředky na výstavbu a správu trvalého úložiště vyhořelého jaderného paliva) platí 50 Kč za každou vyrobenou MWh, denně tedy přibližně 2,1 mil. Kč. (To je již zahrnuto v ceně elektřiny)

Jak tohle chcete přebít?

0/0
6.9.2013 9:44

L94u79k59á92š 85B93r23a58n74d37e36j90s 2433685291601

No, Fukušina I. byla a je prostě stará jaderka. Krom ní, tsunami zasáhlo další tři jaderky modernější konstrukce a přesto, že ve všech došlo ke krizovým situacím, vše se v nich podařilo zvládnout. Mj. v důsledku lepších bezpečnostních systémů, které Fukušima I. neměla.  Bohužel v důsledku odporu proti stavbě nových JE se tyto nové skoro nestaví (nepočítám Asii) a místo toho se neustále prodlužuje životnost těch starých, méně bezpečných. Otázka je - je to dobře?  Jinak ano, je to pořád nejbezpečnější a nejlevnější způsob výroby elektřiny. Zkuste si započíst třeba u uhelných el. externality v důsledku těžby, mrtvé horníky v dolech atd. I s tím je třeba kalkulovat, když činím takováto porovnání.

Voda z Fukušimy je problém, ale valná část z té unikající by snad měla být očištěna alespoň o stroncium, menší část i o caesium. A aniž bych to chtěl zlehčovat, ať si někdo spočítá, kolik radioaktivity se dostalo do moře v důsledku podmořských jaderných výbuchů činěných svého času kdekým. A že jich bylo. Jak říkám, zlehčovat to nebudu, ale u bikini, či ve Francouzské Polynesii se už dávno zase rybaří a bylo to přitom daleko horší...

+3/0
5.9.2013 13:36
Foto

D76a12n55a 49H90a20n18g22e98b66r56a97u75k 7351349752429

No to vite, zacatek od statu je tech 360milionu € a to neni konec, ale hlavne, ze je elektrina z jaderek za hubicku.

0/0
5.9.2013 17:21





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.