Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

OTÁZKY A ODPOVĚDI: Jak nebezpečný je japonský únik radioaktivní vody?

Nová odhalení unikající kontaminované vody z nádrží u poškozené japonské jaderné elektrárny Fukušima vyvolala poplach. Do Tichého oceánu více než dva roky po katastrofě prosakuje radioaktivní voda. Vláda nyní informovala, že vynaloží 47 miliard jenů (asi 9,4 miliardy korun) na vybudování podzemní "ledové zdi" kolem reaktorů a vyvine pokročilý systém čištění vody.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

V17l15a41d79i27m60í75r 68W23a60g83n60e45r 4708785438

Jen upřesnění, těch nejméně tři sta tun denně, které prý odborníci předpokládají, že uniká do moře, je odhad množství podzemní vody, která se dostává do areálu elektrárny. Uvedený odhad úniků vody do moře tak vychází z předpokladů, že veškerá tato podzemní voda se dostává do moře a veškerá se kontaminuje. Což ale není pravda určitě. Velká část této vody se odčerpává a je zdrojem narůstajícího počtu nádrží (žádný další zdroj nové vody v areálu už není, chladí se cirkulovaně už použitou vodou). Další se nedostane do styku s vysoce kontaminovanými místy v areálu či kontaminovanou vodou. To je vysvětlení i rozporu v článku, kdy se na jedné straně tvrdí, že "Odborníci to (únik vody do moře) odhadují na nejméně 300 tun denně." a "Provozovatel elektrárny, společnost TEPCO dokonce uvádí, že neexistují jednoznačné důkazy jakýchkoliv úniků, byť tuto možnost nepopírá".

0/0
6.9.2013 10:08

V90l42a27d52i47m73í38r 19W47a69g86n86e96r 4318225398

Ještě dodatek k tomu, jak situaci řešit. Prvním krokem musí být řešení problému s podzemní vodou, která do areálu přitéká a zvyšuje množství skladované vody. V tomto případě je třeba ji odčerpávat nad areálem. Tam má aktivitu stejnou, jako libovolná voda v dané oblasti a mohla by se, pokud se dosáhne souhlasu hlavně rybářů, pouštět do moře. Tím se zamezí zvyšování množství různě kontaminované vody v nádržích a lze přistoupit k dekontaminací nahromaděné vody tak, aby významnou aktivitou zůstalo pouze tritium. To je však i normální součástí životního prostředí, takž, pokud se vypouští voda do moře v takovém množství, aby se koncentrace tritia oproti běžné koncentraci významně nezvýšila, tak to nemá ekologické dopady. Tritium se navíc v organizmech nekoncentruje.

0/0
6.9.2013 10:50

P14a10v37e18l 14K39r16a46m23e80r 9703777459205

a proč tu JE vlastně Úřad pro atomovou energii trvale neodstaví ?! 8-o

0/0
5.9.2013 17:54
Foto

D75a97n27a 19H14a19n33g53e40b13r14a14u71k 7221309692329

V Nemckych zpravach rikali, ze 4 hodiny v te vode a mate rozsudek smrti.

0/0
5.9.2013 17:13

V98l79a23d82i98m59í13r 44W73a32g23n42e23r 4298975168

Na začátek je třeba říci, že v některých nádržích je voda, která je stále i velmi silně kontaminovaná. Uvedené tvrzení je však nesmysl. Takže je třeba vysvětlit, jak vzniklo. Po úniku 300 tun vody z jedné z nádrží provedli pracovníci kontrolu všech nádrží. Kontrola probíhá (kromě vizuální) i tak, že měří radioaktivitu povrchu nádrží hlavně v místech, kde jsou různé spoje. Předpokládá se, že v případě netěsností bude v místech netěsnosti zvýšená radioaktivita. Ve tří případech takové místo našli. Na pohled tam není žádná voda vidět a zároveň pod těmi místy  není zvýšená aktivita, takže nic nekape. Ale v daném místě je vyšší aktivita. V jednom případě je hodně vysoká  a změřený dávkový příkon těsně u daného místa na povrchu byl uváděn 1800 mSv/hod. Což je velmi vysoká hodnota a vedla by k smrtelné dávce už za ty čtyři hodiny.

Není úplně jasné, jak toto silně radioaktivní místo vzniklo, ale nic to neříká o aktivitě vody v nádrži. Pokud by vzniklo průsakem netěsností, tak se prosáklá voda vypařuje a radionuklidy se v daném místě koncentrují. To znamená, že aktivita v místě je i řádově vyšší než aktivita vody. 

Je třeba zdůraznit, že jde o beta aktivitu (v nádrži je voda po odstranění cesia), tedy elektrony, pro jejichž pohlcení stačí malá vrstvička materiálu. A i ve vzduchu se brzy pohltí. Proto se mohou pracovníci pohybovat bez ohrožení i těsně u nádrží a měřit tuto aktivitu beta přístroji, které se téměř dotýkají daného místa (jinak to ani nejde - ve větší vzdálenosti jsou elektrony pohlceny a měří se nulová aktivita). To znamená, že odhady této aktivity a přepočet měřené hodnoty aktivity na nepřímo odhadovaný dávkový příkon je značně nepřesné . 

Je tak sice jasné, že aktivita vody v řadě nádrží je vysoká a určitě by se v ní nikdo koupat neměl. Na druhé straně však to není aktivita měřená v tom jednom zmíněném místě a navíc se tato voda do oceánu nedostává a i pokud se část z těch 300 uniklých tun tam i dostala, tak byla už v průběhu své cesty k moři silně zředěná.

+1/0
6.9.2013 10:42

I42v65o 25J74a75n61á88č39e33k 8863543181542

To je fakt směšné, hlavně, že nikomu dneska nevadí, že dodnes všichni dýcháme radioaktivní prvky z testovacích výbuchů jaderných bomb, ale tady to každému extra vadí.

+2/0
5.9.2013 14:42

L35u70k71á89š 66B37r63a25n22d68e65j60s 2933385421711

viz. můj komentář níže ohledně podvodních jaderných výbuchů. Z Fukušimy by musela voda ve velkém odtékat desítky let, aby se to dostalo na podobnou úroveň..

+1/0
5.9.2013 16:54

V63l10a78d27i59m62í67r 94M97o59r19a23v85e29c 3828460433783

Vloni jsem se účastnil diskuse o úniku, už tenkrát jsem tvrdil, že úniky jsou větší než uvádějí a tedy i následky. Byl jsem uzeměn slovy, že když tomu nerozumím, abych byl potichu. A ejhle. Kde jsou dneska tito diskutéři?

0/0
5.9.2013 13:25

O22l38d83ř10i51c65h 96H36o24r16á61k 2174809621395

Jestli ony se třeba nerozšířily pukliny a tedy i únik té vody. Ona to tak voda dělává že si vymílá cesty. A proto jsou nyní větší úniky.

+1/0
5.9.2013 14:02

J29a20n 11Š34k34r17a91b90á59n61e81k 7375210598252

Nejlevnější a nejbezpečnější způsob výroby elektřiny.. do chvíle než se stane průser.. :-)

+2/−1
5.9.2013 12:07

D41a50v54i41d 31K60r18a34j79í68č26e34k 7373593126167

A i pak je to v přepočtu na vyrobenou energii nejlevnější a nejbezbečnější způsob výroby elektřiny.

Vodní elektrárna zabije při průseru mnohem víc lidí, než jakákoliv Fukušima, z principu nechrání před záplavami, ale často je ještě zesílí.

Parky větrných elektráren snad jedině na moři a zálohované uhelnými na souši, pro okamžiky, že přestane foukat.

Atd...

+9/−1
5.9.2013 12:39

P10e56t40r 57H17a33r31i12p38r67a95s61a48d 42H41a26j67i97č 8813330564777

Můžete vaše tvrzení doložit nějakými odkazy a Výpočty? Mám úplně jiné informace. Hlavně v makroekonomických ukazatelích si nestojí JE nijak zvlášť. Pokud se týče bezpečnosti, tak také ne. Pokud se týče vodních elektráren, tak to nebudu raději ani komentovat. Kolik vodních elektráren se za posledních 50-60 let u nás protrhlo? Za stejnou dobu máme jeden pohrobek - Jaslovské Bohunice.

0/0
6.9.2013 9:21

D55a39v72i78d 52K27r11a84j88í62č90e65k 7293873786287

http://3pol.cz/400-z-ceho-se-sklada-cena-elektriny

V České republice je nejlevnější elektřina z jaderné elektrárny Dukovany, následovaná severočeskými uhelnými elektrárnami, nejdráž přijde výroba z větru a ze sluneční energie (přibližně 50× dražší než z jádra).

http://cs.wikipedia.org/wiki/Jadern%C3%A1_elektr%C3%A1rna_Dukovany

Elektrárna stála 25 mld. Kčs, podle údajů ČEZ se od doby uvedení do provozu do roku 2005 už dvakrát zaplatila. Cena vyrobené elektřiny je 60 haléřů za kWh, což je nejméně v Česku.

Na státem kontrolovaný jaderný účet (fond shromažďující prostředky na výstavbu a správu trvalého úložiště vyhořelého jaderného paliva) platí 50 Kč za každou vyrobenou MWh, denně tedy přibližně 2,1 mil. Kč. (To je již zahrnuto v ceně elektřiny)

Jak tohle chcete přebít?

0/0
6.9.2013 9:44

L98u73k51á72š 18B74r81a62n93d17e88j73s 2163365741231

No, Fukušina I. byla a je prostě stará jaderka. Krom ní, tsunami zasáhlo další tři jaderky modernější konstrukce a přesto, že ve všech došlo ke krizovým situacím, vše se v nich podařilo zvládnout. Mj. v důsledku lepších bezpečnostních systémů, které Fukušima I. neměla.  Bohužel v důsledku odporu proti stavbě nových JE se tyto nové skoro nestaví (nepočítám Asii) a místo toho se neustále prodlužuje životnost těch starých, méně bezpečných. Otázka je - je to dobře?  Jinak ano, je to pořád nejbezpečnější a nejlevnější způsob výroby elektřiny. Zkuste si započíst třeba u uhelných el. externality v důsledku těžby, mrtvé horníky v dolech atd. I s tím je třeba kalkulovat, když činím takováto porovnání.

Voda z Fukušimy je problém, ale valná část z té unikající by snad měla být očištěna alespoň o stroncium, menší část i o caesium. A aniž bych to chtěl zlehčovat, ať si někdo spočítá, kolik radioaktivity se dostalo do moře v důsledku podmořských jaderných výbuchů činěných svého času kdekým. A že jich bylo. Jak říkám, zlehčovat to nebudu, ale u bikini, či ve Francouzské Polynesii se už dávno zase rybaří a bylo to přitom daleko horší...

+3/0
5.9.2013 13:36
Foto

D53a18n89a 20H69a37n14g32e37b85r94a86u86k 7661799462189

No to vite, zacatek od statu je tech 360milionu € a to neni konec, ale hlavne, ze je elektrina z jaderek za hubicku.

0/0
5.9.2013 17:21





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.