Jsem Zlíňák! Pana Úlehlu znám 20 let jako kolegu i jako nadřízeného, ale hlavně jako sice svérázného, trochu ukecaného, ale rovného a čestného chlapa. Jen chlap umí vystoupit z řady a čelit spršce sprostých nadávek, jedovatých slin a nenávistných výlevů. Jen chlap umí říci co si opravdu myslí a čelit nenávisti, kterou to vyvolá. Jen chlap, když padne sražený k zemi se znova zdvihne a má sílu kráčet dál za svými sny i když se ostatním jeví jako směšně nereálné. Jen chlap se umí rozhodnout a udělat to co mu připadá v danou chvíli správné a nese za to odpovědnost. Jen chlap má odvahu mluvit o svých snech, když je na dně. Pan Úlehla byl sražen několikrát, vždy vstal a dokázal sobě i okolí, že není zase takový snílek jak si mnozí myslí. Pozor, případní pochybovači, nejsem jeho obdivovatel. Mě osobně před sedmi lety obětoval na oltář zlínské politiky. Ale chlapsky, tvrdě a i s jistým pohnutím mi řekl co udělá, proč to udělá i jak to udělá a nabídl mi pomoc, kterou jsem ve své opilecké pýše odmítl. Dnes vím, že udělal co udělat musel. A jsem mu za to vděčný. Choval se vždy, jako pragmatik, jako rebel a jako rocker. To není póza. To je výraz jeho chlapského postoje k životu o kterém ví, že netrvá věčně a umí se rozhodnout co udělá s časem, který mu ještě zbývá. Řekl-li, že bude ve Zlíně primátorem, tak bude! Vemte na to jed! Držím Ti palce Tome.
