- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
A co povodně? Horské potoky pohnuly v Krkonoších se spoustou kamení, dokonce si udělaly valy z kamenů v zahradách... Příroda přemístila to, co tisíce let nechala ležet. Lump je to, ta příroda....Kdo to po ní napraví a umístí kamínky do původních míst?
Pro některé lidi je asi hodně složité nechat v přírodě věci tak jak jsou ... a to nemluvím jen o rovnání kamenů na hromádky, ale vše od meliorací vršku hor, přes betonové žlábky, až po narovnaná korýtka toků. Tak jako špatné zalesňování a vytlačení původních dřevin, které držely hory pohromadě tisíce let ...
Přírodu to snad neničí, ale vypadá to hnusně.
Zdravím Písek, Dřevěné sympozium a "mužíky" pod jezem u elektrárny. Skvělá atrakce. Měl jsem chuť jít do řeky také stavět kameny na sebe. Jinak hledám fotky a nikde nic. Tu úžasnou dřevěnou věž mají snad jen tady na iDNES.
Mužíky tady místní staví již pár let. Povodně je zase rok co rok rozhází. Počítám, že to nebude v Otavě ekologickou katastrofou na rozdíl od Krkonoš. I když ryby možná prskají.
Jinak se lidé chovají v přírodě jako kobylky. Přírodu vytěžit, znásilnit, zničit. Projížděli jsme si sportovní areál Lipno. Chaty, domy, bujará výstavba, Rusové, Němci, Holanďané, cirkus na kolečkách, hospody, auta, sjezdovka, bobová dráha, lanovka, cyklostezka, jachty... A kdysi tady byla příroda za kterou mělo smysl jezdit. Dnes je tady plno rekreantů, a jeden si musí vzít dovolenou, aby se dal po takové rekreaci mezi nekulturními barbary dohromady.
Ostatně, stačí sedět v Písku u řeky a sledovat co za odpadky přináší Otava. Nikdy jsem nepochopil, kde se v té řece ten nepořádek pořád bere. Jak když někde po proudu šetří za popelnice a jsou hrdí na svoji fikanost.
Češi jsou národem houbařů a dalších "přírodoprudičů", což je katastrofa. V Česku nenajdete les, který není zanesený odpadky. Mám svůj oblíbený. Místní tam rok co rok na cestu do lesa navozí suť, nábytek, ledničky, pneumatiky... a město to vybagruje a uklidí. Za rok se to opakuje. Pak chtějte, aby většina lidí pochopila, že pár lidí tady nestojí o jejich PET lahve, obaly od Tatranek či cigaret uprostřed každého palouku. A tady se chce, aby byly pochopeny nějaké kamínky. Utopie, řekl bych.
stačilo by jedno zemětřesení a je po mužikách i "krásných obrazcích mrazového zvětrávání"
A tsunami co jej čekají Němci a proto ruší JE.
nedýchat, nechodit... zakázat vstup do lesa, ekologům to vadí..... Kdyby šli dělat něco užitečného
Poprve jsem tyhle kamenne "znacky" videla ve state Utah v USA. Tady se pouzivaji jako turisticke znacky. Dava to smysl, protoze mnohe stezky jsou ve skalach a tradicni znacky jsou neprakticke. Take jsem slysela, ze Indiani staveli"cairnes" (sloupek z kaminku) pro orientaci ve skalnich utesech. Ti, kdo jste nenavstivili Utazske skalni stezky, nemate poneti, jak je lehke se v nich ztratit. Je mnohem lepsi postavit maly (asi tak 10-15cm) sloupek z kaminku nez permanentne nastrikat barvu na skaly. V Cesku ovsem nevidim smysl techto sloupku, protoze naprosta vcetsina turistickych stezek je velice dobre znacena.
"vetsina" - omlouvam se za "preklep". :)
"Kameny, stejně jako živočichové nebo rostliny, se časem mění. Jejich vývoj ale trvá stovky tisíclet, proto ho lidé nevidí a kámen považují za mrtvý kus hmoty," vysvětlil. "Když někdo vezme kámen a přenese ho jinam, tento přirozený vývoj přeruší."
Lidi nestavějte to, za tisíc se ten kámen možná vyvine a bude z něj šutryba nebo šutrhad.. To je evoluce!
Mohylky jsou "módou" posledních let. Vznikaly i kolem frekventované hřebenovky z Pusteven k vrcholu Radhoště v Beskydech. Baví se tak hlavně děti - dle mého věc v celku neškodná v porovnání s tím, co na zmíněné hřebenovce předvedly ze souhlasem ochránců přírody Lesy ČR.
Zmíněná hřebenovka byla už od doby výstavby vysílače "vylepšená" úseky z asfaltu a z betónových panelů. Přesto ještě zbyly přirozené úseky. Tenká vrstva hlíny přirozeně už dávno vzala za své a jako chodník sloužilo skalní podloží. právě kolem těchto úseků si stavěly rodinky s dětmi mohylky. Už nebudou...
Lesy nechaly za 5 milionů tyto úseky ODFRÉZOVAT!!! a zaválcovat do nich ŽULOVOU drť!!! ostatní úseky "zdobí" zbrusu nový asfaltový koberec.
Smysl toho všeho opravdu nechápu. Jak mohl něco takového na tomto místě někdo povolit?! Velké množství návštěvníků samozřejmě vyšlapalo hřebenový chodník až na skálu, ale už se stalo - horší by to už být nemohlo. Bylo příjemné a uklidňující jít po takovém přírodním chodníku, klást nohy na radhošťskou skálu, sledovat měnící se strukturu pískovcových bloků a odolné trsy trávy v jejich spárách...
Turisté by ani za tisíc let nezničili hřeben Radhoště tak, jak to za pár dnů dokázala fréza!
Ta žulová drť, to je vrchol všeho. Teď už vím, co to znamená, když se řekne: "fialový hnus". Romantická hřebenovka s krásnými výhledy, bělavá cesta vyšlapaná až na pískovcovou skálu klikatící se mezi borůvčím až k radhošťské kapli byla nahrazena fialovým hnusem - prašnou cestou z modrofialové drti, jakou se dřív vyspravovaly podřadné cesty ve fabrikách kolem JZD... Jestli chce správa Krkonoš "bojovat" s kamennými mohylkami, ať nechá po vzoru Beskyd turistické chodníky zasypat žulovou drtí - a bude po starostech. Z tohoto sajrajtu se mohylky stavět nedají.
Sice jde o prasárnu, ale nepochopil jste. U Krkonoš jde o ohranu specifického prostředí, které se jinde nevyskytuje. Jde o nenarušování procesů, které se odehrávají stovky tisíc let a souvisí s procesy rychlejšími.
Myslím, že krkonošská správa má pravdu. Zdejší rýpaly upozorňuji předem, že nejsem žádný ekologický aktivista, natož ekoterorista.