Já myslím, že senioři se tu mají celkem dobře. Spíš bych se zaměřoval na rodiny s malými dětmi, ty mají mnohdy co dělat, aby všechno zvládly, pokud nejsou z jedné protežované minority...

Ja chodim denne se psem a je tam plno duchodcu. Diky pohybu denne na vzduchu jsou stihli, opaleni a vypadaji o 10 let mladsi. Diky psum maji s jinymi pejskari prima socialni kontakty.

Příručky?A co výše důchodů?Jakákoliv aktivita dnes stojí prašule.Tak na co příručky!

Pane Uherku, a že se tak ptám:

Na kolik Vás přes ty prašule vyjde třeba společná vycházka senirů, kterým to ještě šlape s těmi, kterým již ne?

A na kolik peněz to, že si přijdete s jinými seniory jen tak popovídat o tom, co je zajímá?

Je pro Vás skutečně finančně těžce ztrátové i to, že si společně zazpíváte?

Nebo Vás snad finančně vyřídí i to, že si společně zahrajete všelijaké společenské hry?

A je skutečně finančně tak náročné přijít číst seniorům, kteří to sami již nesvedou? Nebo je to vlastně s Vámi všechno jinak?

Hm, to vypadá, že dosažením určitého věku přijdete také o mozek...a starat se o vás bude stát. A starosta(ka) vám osobně bude měnit plenky, nebo vás dostrká do autobusu na seniorský zájezd. A na co kurzy, když nevidíte, neslyšíte, nevnímáte? A od kdy se vlastně člověk stává seniorem?

Žádný extrém - nedělat nic nebo opak je škodlivý - ale třeba počítačový kurs pořádaný a hrazený naší radnicí byl výborný. Hodně dělaly dříve pro důchodce fabriky - zájezdy, rekreace mimo sezónu, posezení s občerstvením v závodě - ale to už se dnes moc nenosí, zavání to starým režimem.

Ono se toho dá dělat. Ale musí na to být peníze. Ono toho s bandou sociálních případů moc neufinancujete. Navíc k tomu nastupuje zvláštní efekt, kdy většina těch lidí šetří a šetří a šetří až se prošetří k smrti.

A co svoboda naložit se svým životem, jak komu napadne?

I pro seniory.

Nic?

Jste všichni skutečně stádní typy, kterým všechno až po utření zadečku musí zajistit stát?

(Jsem senior, aby bylo jasno. Z toho, že mi bude činky vozit nějaký úředník, kterého budu muset platit ze svých daní, je mi na blití.)

Konkrétně ty činky: Vy chodíte do fitka? Podle mého názoru je doporučení míněno tak, aby v centru sociální péče byla i tělocvična a do ní za mírný poplatek mohli docházet i senioři bydlící doma. Co je na tom stádního?

(Jsem také senior, aby bylo jasno.)

Tak líbilo se mi v jedné cizině, kdy čilý důchodce chodí 1x týdně obsluhovat neschopného důchodce s tím, že tomu schopnému se to vrátí až bude on neschopný.

V severských státech jsou na tom senioři opravdu skvěle. Viděl jsem to v Dánsku - v kapacitním domě v Kodani a nevycházel jsem z údivu. Rodiny nebo i jednotlivci bydleli nikoliv v pokojích, ale v malometrážních bytech perfektně vybavených. Stravování mají zajištěno společné nebo je zaměstnanci roznášejí do bytů. Jeden dům mívá v průměru do 30 bytů a takových domů bylo pohromadě několik. Nejvíce mě překvapilo, že senioři měli možnost si vybrat z několika jídel, což u nás mnohdy chybí a pak celková spokojenost se službami a bydlením. Měli bychom se od Dánů v tomto směru čemu přiučit.

Oni si to ovšem platí.

A musí si na tento luxus naspořit.

Sestěhování seniorů na jedno místo navíc asi není moc dobré řešení pro nikoho, ne? Nebo jo?

někdo někde důchodcům brání zapojit se do veřejného života?

mají stejné podmínky jako kdokoliv jiný, ba lepší, protože nemusí vydělávat na živobytí pro sebe a pro děti. mohou zakládat občanská sdružení, hlásit se do městských komisí, chodit na zasedání zastupitelstva...

jenže to se raději budou srocovat u přechodů (oblíbený zlozvyk) a v čekárnách poliklinik a nemocnic (druhý oblíbený zlozvyk) a mlít pantem a nadávat.

Vážená paní, vás bych nechtěl potkat ani v lese při sbírání hub. Ještě byste mi vyčetla, že jsem jich nasbíral moc a navíc jsem s houbami domluven, aby pro mne rostly a pro vás ne. Tolik zloby a nenávisti ve vašem krátkém příspěvku se jen tak nevidí.