Diskuze

Německo mohlo být jednotné už v roce 1953. Povstání sověti potlačili

Východní Němci v roce 1953 povstali proti komunistickému režimu. Nedostalo se jim však podpory od lidí z jiných států východního bloku a sovětské tanky z milionové okupační armády rozmístěné ve Východním Německu vzpouru rychle utopily v krvi. Znovu se obyvatelé NDR vzbouřili až v roce 1989.
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

P21e49t87r 14P41á81l54k57a

17. 6. 2013 10:32

Sjednocení Německa ani ne 10 let po válce - naprosto mimo mísu a Rusové skutečně nebyli jediní komu "by to vadilo", podobné snahy by v tu dobu klidně utopila v krvi celá Evropa.

Porovnání s Maďarskem - mimo mísu, v Maďarsku nešlo o pár "pouličních bitek", ale o regulérní povstání s tisícovkami mrtvých lidí a následnými čistkami na nejvyšších místech.

0 0
možnosti

Tak nevím kdo prohrál válku a podepsal bezpodmínečnou kapitulaci.Mohli dopadnout ještě hůř,původně spojenci uvažovali spojenci nad tím,že v Německu zlikvidují veškerý průmysl,přemění ho na pouze agrární stát a rozdělí ho na více části.

0 0
možnosti

J98a18n 54S12t84o28d75o95l41a

18. 6. 2013 10:37

Ano, mohli dopadnout hůř. Ale nechtěli. Snažili se, nevzdali se. Myslím, že Německo se od minulosti důrazně odstřihlo a je dobré, že se mu daří. V úspěšné zemi nebudou bujet hnutí, která by pak mohla způsobit velké problémy. To výchdoněmecké povstání nemělo žádné nacistické cíle. Chtěli svobodu, stejně jako my a kdokoli jiný, kdo se ocitne v nesvobodné zemi.

0 0
možnosti

K čemu jsou dnes /60 let po/ úvahy typu "co by, kdyby" dobré, to nechápu...

0 0
možnosti

Možnost sjednocení roku 53 je naprostá fikce. Sověti a velká část Evropy byla vyděšena možností nového konfliktu a silného Německa. Němci po 2. sv. v. tohle neviděli, proto se mohli tvářit optimisticky.

1 0
možnosti

Zase ti Rusové. To, že Thatcherová prosila Gorbačova o zásah ještě v roce 89 se takticky mlčí.

0 0
možnosti

L37u45d50ě74k 30F91u65x62a

17. 6. 2013 1:42

Cože dělala? Kde chtěla zasáhnout?

1 1
možnosti

Liberálne Britské impérium

Od roku 1850, odkedy možno Britániu nesporne považovať za liberalistický štát, na území impéria riadeného britskou štátnou správou bolo len v Indii niekoľko hladomorov. V rokoch 1850 až 1875 zomrelo 5 miliónov ľudí, v období 1875 - 1902 dokonca 25 miliónov. Ďalšie hladomory boli v rokoch 1906 až 1908 a 1943.

Príčiny? Zhabanie pôdy pôvodnému obyvateľstvu koloniálnou správou a vysoká úroveň zdanenia. Teda analogické ako v Sovietskom zväze v 30. rokoch minulého storočia s tým, že tam roľníkov „iba" zdanili, aby ich ľahšie donútili podpísať odovzdanie majetkov do kolchozov a sovchozov.

Len počas viktoriánskeho obdobia zomrelo 40 miliónov Indov od hladu, ktorý bol dôsledkom analogických majetkových tlakov ako v ZSSR za Stalina. Za zmienku stojí aj poldruha milióna obeti írskeho hladomoru, ktorý prepukol v o niečo civilizovanejších podmienkach na európskom území Veľkej Británie na základe rovnakého typu postavenia centra a periférie. Obdobné situácie vznikali aj v iných častiach Britského impéria. A netreba zabúdať ani na obete politického násilia v perifériách a v menšej miere i v samotnej Británii.

2 1
možnosti

Jednoznačná genocída Indiánov

Profesor z Univerzity v Colorade Ward Churchill poukazuje na zníženie počtu Indiánov Severnej Amerike z 12 miliónov v roku 1500 na približne dvestotisíc koncom 19. storočia. Tvrdí, že išlo jednoznačne o genocídu. Tá sa udiala najprv v britských a francúzskych kolóniách a potom najmä na území USA. Navyše bola štátom nielen priamo podporovaná, ale aj organizovaná. Pritom drvivá väčšina masového vyvražďovania sa udiala v 19. storočí, teda v čase štrukturálneho rozmachu USA. To bolo spojené so zaberaním pôdy spôsobom, aký nemal obdobu ani v stalinistickom ZSSR. Išlo o fyzickú likvidáciu približne 90 percent Indiánov za veľmi krátky čas. Viaceré kmene úplne vyhladili. Príčiny sú opäť známe: industrializácia a ekonomická „liberalizácia“ – rozširovanie súkromného vlastníctva na úkor zaužívaného kolektívneho vlastníctva Indiánov, ktoré americký štát vôbec nerešpektoval. Teda analogický postup ako v ZSSR, len v opačnom ideologickom garde. K tomu treba pridať množstvo obetí otroctva a samotnú existenciu otrokárskeho systému. USA teda prvé desaťročia svojej existencie začali totalitným systémom. Išlo o obdobie prvotnej imperiálnej akumulácie. Obete tohto systému sa ťažko dajú rozdeliť na „priame“ (bezprostredne zabití) a „nepriame“ (obete systému, napr. v dôsledku hladomoru), najmä s ohľadom na istú tabuizáciu tejto témy v USA. Je však nesporné, že sa hovorí o miliónoch ľudí, ako aj to, že pomer obetí k celkovej populácii v tomto prípade pravdepodobne prevyšoval čokoľvek, čo moderná história pozná.

2 1
možnosti

Rozdíl mezi Němci, Poláky, Slováky (ano, na Slovensku zvítězila r. 1946 Demokratická strana), Maďary a Čechy byl v tom, že ani jeden z nich, kromě Čechů, si komunisty nezvolil dobrovolně. Jisté je, že jim to bylo k ničemu, ale stejně je to zajímavé z hlediska etiky, morálky, povahy národa, hrdosti...

4 2
možnosti

No, u těch jiných národů se v oněch dobách často jen preferovala jiná diktatura než komunistická. Nehledě na to, že KSČ v roce 1946 lhala, že diktaturu zavádět nechce. Ani tak ovšem nezískali nadpoloviční většinu.

0 0
možnosti

Srovnávat tohle s revolucí v Maďarsku s poukazem na to, že rozsah byl prý velmi velký? To si snad dělají srandu - s 55 mrtvými a 1500 odsouzenými? 8-o

Vždyť v Maďarsku bylo režimem oficiálně přiznaných mrtvých 2652, ve skutečnosti se odhady historiků pohybují ve statisících, takže je to oproti DDR o několik řádů jinde.

To už i u nás v osmašedesátém jsme těch mrtvých měli dvakrát tolik co tenkrát Dederóni, a neříkáme tomu honosně "povstání".

1 0
možnosti

Hm, ale velké nemusely být jenom oběti. Například při sovětské invazi do Československa bylo velmi málo mrtvých či zraněných ale prakticky se musel pacifikovat celý stát a opravdu šlo o rozsáhlou akci.

0 0
možnosti

Ještě Tchatcherová byla proti sjednocení Německa. Hovořily proti němu historické zkušenosti. Hned jak Bismarck sjednotil Německo, začaly s ním být problémy. Německo vyvolalo obě války. První Hitlerova politická řeč v roce 1919 se týkala sjednocení Němců.

2 0
možnosti

Pokud je mi známo, tak ministerská předsedkyně byla proti sjednocení NSR a NDR ještě v 1990. Bála se silného německa. Západ tiše v r.1953 se zásahem SSSR souhlasil, svéry vlivu byly rozděleny a nikdo je neporušil. Proto se o tom moc neví.

4 0
možnosti

tehdy hlavně vládla silná cenzura, do zpráv nic neprošlo jen přes známé a to stejně ojediněle... takže lidé jinde se ani vzbouřit nemohli

0 0
možnosti