Následník Killary v americkém ministerstvu zahraničí, John Kerry, nemá jen přímou odpovědnost a nepodílí se pouze na vraždění sesterské teroristické firmy al-Kájdy pod jménem al-Nusrá, jako ministr zahraničí USA též porušuje antiteroristické zákony „své“ země. Kdyby někdo sebral odvahu ho obvinit, musel by být americký ministr zahraničí ze zákona označen za „terror suspect“ (podezřelého z terorismu). Ale nikdo ho neobviňuje, protože provozovat terorismus v zájmu jednoho procenta globálních elit je nový NORMÁL. Že je syrská al-Nusrá na černé listině teroristických organizací právě Ministerstva zahraniční USA? To naprosto nepřekáží tomu, aby to samé ministerstvo cpalo peníze a munici právě jí.
A je v té hře stínů, lží a podvodů Amerika sama? Vůbec ne. Britská vláda svými činy defamuje vše, co má oficiálně na vývěsním štítu. Již dva roky otevřeně financuje a zásobuje zbraněmi džihádisty, nájemné zabijáky v Sýrii a nestydí se veřejně lobbovat za svoje žoldnéřské bandy vrahů na mezinárodním fóru, legalizovat svoji práci na destabilizaci celého Středního Východu. V Libyi sehrála svoji špinavou hru rychleji, než si stačilo obyvatelstvo uvědomit, že největšími teroristy nejsou Kaddáfí a jeho spolek, ale ctihodné společenství všehoschopných v NATO, USA, Británii, Francii a OSN, které, rukou nerozdílnou, činily ze vzduchu i na zemi vše pro to, aby organizace LIFG (Libyan Islamic Fighting Group), dlící po léta na 5. straně seznamu filiálek al-Kájdy v Africe sestaveného britským ministerstvem vnitra, svrhla legitimní vládu suverénní země v rekordně krátkém čase a rozkradla v čase ještě kratším. Každý si přišel na své – před 350 miliard USD libyjských státní rezerv držených na účtech v Západní Evropě a USA Libye už nikdy neuvidí, 144 tun monetárního zlata taktéž. Inu životabudič globálního finančního sektoru, ale na jak dlouho?
Mursí by si měl uklidit vlastní bordel v Egyptě, ukazující jen pochybnost slavného arabského jara, končící společenskou a systémovou destabilizací, nástupem islámských fundamentalistů viz Mursí, ekonomických úpadkem do ještě většího hnoje, než ve kterém byly tyto země před revolucemi.
