Takže na jedné straně režim, který je krutý jako malokterý na zemi. Režim, jehož věznice jsou proslulým peklem na zemi, kde mučí lidi takovým způsobem, že prosí o smrt a šílejí, kde umírají ženy děti i muži.Bez soudu, bez možnosti osvobození. Persekuce nepodlných stylem německých fašistů nebo sovětských bolševiků. Tajná policie je všemocná. Země , která podporuje Hizballah, země, která je obrovským spojencem Íránu.
A na druhé straně logicky odpůrci takového režimu. Nyní bohužel namixovaní nejen z obyvatel, pro které v Sýrii není cesty zpět, ale i z kdejakého pošuka, fanatických náboženských ztřeštěnců, žoldáku najatých z jiných muslimských teokracií a diktartur.
Je to směska, která není schopna garantovat udržení uzemní celistvosti, natož udržení jakéhosi pořádku.
Možná by byl snad lepší ten Asad. Jasný nepřítel je lepší, než pochybný "přítel".
Ale ta Sýrie je strašlivá. My tu stále osekáváme rozpočty na armádu a přitom Sýrie samotná by byla schopná dojít minimálně k Berlínu. Ještě je zatím mezi námi Turek.
Zlatí kuci američtí. Bez amíků bychom tu už dávno buď žvanili německy, rusky, nebo třískali hlavou o koberec
