Žijeme v zemi, ve které jsou převážně šikovní a milí lidé. Rámcově nemáme rádi konflikty, naopak jsme velmi tolerantní a snášenliví vůči nestandardnostem, máme skvělý smysl pro humor, naše děti jsou vnitřně svobodné, ale zároveň znají limity svého chování, dokážeme pomáhat ohroženým druhům lidí, zvířat i rostlin, které mají velké problémy ve své domovině, umíme poctivě pracovat i vymýšlet nové, inovativní věci. Nejsme sebestřední, nemáme tendenci ovládat svět, nemyslíme si o sobě, že nad nás není a umíme si udělat přátele kdekoliv na světě. Jsme skvělí ve sportu, ve vědě i v umění. Máme organizace, pomáhající lidem ve skutečné nouzi na celém světě. Jsem moc rád, že žiju v této nádherné zemi, plné skvělých lidí. A moc si toho vážím. A myslím to naprosto vážně.

Jediné, co nám podle mého chybí, je si to uvědomit a vážit si sebe navzájem.

Výborné slohové cvičení na téma: Jsem jediný spravedlivý, ostatní jsou špatní a vlastně počítám s návratem do politiky, protože Češi stále trpí ztrátou paměti

Ano, pamet mame kratkou, velice rychle jsme zapomeli na zverstva pachana ve jmenu internacionaly

"Nemohu nezmínit dílčí amnestii"

Dílčí? Jak by asi vypadala kdyby to vzal opravdu od podlahy.

V ČR bylo ve věznicích v roce 2011 cca 24.000 osob (viz. statistika věz. služby). Amnestie umožnila propustit 6.401 osob. to je cca 1/4, neboli 25%. Jaký pojem by jste pro amnestii týkající se 1/4 vězněných osob za bagatelní prohřešky, kteří navíc nesměli být v posledních 5 letech dozadu odsouzeni, použil vy?

Stěžoval si jak malé dítě, div se nerozbrečel. 

To víš, přišel o práci, za chvíli přijde ještě o rentu, to naštve.

Měl zazpívat jako Mečiar.