EK zveřejnila Akční plán pro podnikání 2020. Po slavnostně vyhlášeném Paktu stability a růstu, který tak nějak nevyšel. Místo růstu se dostavila dluhová krize a hospodářská stagnace. Bruselské úředníky to nezaskočilo a vymysleli Lisabonskou strategii. Podle ní měla EUv roce 2010 být „nejkonkurenceschopnějším a nejdynamičtějším znalostním hospodářstvím na světě, které vytváří více lepších pracovních příležitostí“. Ani tahle strategie nevyšla a v roce 2012 je EU nejzadluženější a nejméně rostoucí oblastí světa. Komisař pro průmysl a podniky Antonio Tajani, si klade za cíl to, „aby podnikání se stalo atraktivní a dostupnou vyhlídkou pro evropské občany“. Dále prohlásil: „Více podnikatelů znamená více pracovních míst, více inovací a více konkurenceschopnosti. Podnikatelé jsou hrdinové naší doby. V jednom lze bezesporu souhlasit, podnikatelé jsou hrdinové naší doby. Podnikat v EU, kde jsou podnikatelé sešněrováni stovkami byrokratických předpisů, kde musí na vše mít povolení, dodržovat spousty zbytečných předpisů a nařízení, kdy jim EU prostřednictvím zákonů platných v dané zemi jenom nařizuje, nesmysly. K tomu všemu musí platit nejenom daně, ale i skryté poplatky za biopaliva, obnovitelné zdroje, uhlíkovou daň, kdy na svých budovách musí provést energetický audit a vylepit štítky a EK připravuje nařízení, kolik žen musí mít ve vedení firmy a další nesmysly. Podnikatel, který tohle vše zvládne je skutečně hrdinou doby, před nímž bledne pohádkový princ sekající drakovy hlavy. Celosvětový průměr nepřímých daní je 13, 8 procenta, v zemí G8 to je 12, 3 procenta, ale ve Spojených státech, které neuplatňují žádné daně ze spotřeby na celofederální úrovni, je to jen 5,8 procenta. V EU je jedno z nejvyšších daňových zatížení nepřímými daněmi na světě. Jenom u energií činí nepřímá daň 19% z ceny, u benzínu daň činí ve většině zemí EU okolo 50% ceny. Obdobné je to i v ČR. Aby EU dorovnala obrovské rozpočtové schodky, nasadila celkově vysoké daně (z příjmů+ ze spotřeby). To znev
