Je tomu 15 let, co vraždění na škole skončilo po dvou mrtvých skrze zásah ozbrojeného učitele.
Luke Woodham ubodal svou matku a zavraždil 2 studenty své školy, načež skočil do auta a podle svých vlastních slov chtěl jet vraždit na další. Jenže ho zastavil zástupce ředitele Joel Myrick, který si skočil na parkoviště do auta pro svou pistoli, na Woodhama ji namířil a zařval "proč střílíš mé děti?", načež Woodham odpověděl "život byl ke mně zlý, pane" a vzdal se.
Stejně tak když na Appalachian School of Law řádil se zbraní Peter Odizigwua, dva studenti si doběhli pro své zbraně do aut a když je na něj namířili, i tento střelec to okamžitě vzdal. V tomto případě zemřeli tři studenti.
Dva, resp. tři mrtví, když šíleného střelce zastavil personál školy nebo učitelé okamžitě poté, co začal střílet... Versus desítky mrtvých v případech, kdy na škole nikdo zákona dbalý neměl nic, s čím by se postavil vrahu, který se rozhodl porušit nejzávažnější zákaz, jaký společnost zná -- nezavraždíš -- a cedule zakazující zbraně na školách mu tedy byla k smíchu.
Mimochodem, ten Woodham napsal ohledně své střelby toto:
"Nejsem šílený, jsem rozzlobený. Zabíjím protože se mnou lidé každý den vymetají. Snažil jsem se to říct společnosti - strkejte do nás a my půjdeme do vás. Celý svůj život jsem byl zesměšňován, bit, nenáviděn. Můžete mne vy, společnost, skutečně vinit za to, co jsem udělal? Vím, že budete... Nebyl to výkřik o pozornost, nebyl to křik o pomoc. Byl to výkřik čiré agónie, kterým jsem chtěl říct, že když vám nedokážu oči otevřít pacifismem, když vám to nemohu ukázat inteligentně, pak vám je otevřu kulkou." V USA mají brutální šikanu -- prý je normální, když se žák vrátí do třídy zlitý kečupem a bez bot a učitelé to ignorují. Do toho filmy o "mstitelích" -- vyšel dokonce film, jak oběti šikany postřílí své šikanéry i ty, kteří jim nepomohli (sic!) a mediální pozornost trvající týdny. Když chce někdo jako Woodham, aby mu společnost naslouchala, média ho v tom podporují.
