- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Děkuji všem ,co zde napsali k tomu to článku .Děda svého vnuka (syna )velice miloval .A moc děkuji té paní ,která ho zachránila .Má rodina si toho moc vážíme .Děkujeme.
hurá do vody a co nejdále od břehu, ať už umí ti lidé plavat dobře anebo ne, ať mají zdravotní potíže anebo ne, hurá přes rybník, to se pak těžko zachraňuje....:-(
Děda riskoval, skákat do vody rozpálený bez otuzovani se v jeho věku ve většině případů rovná srdeční zástavě.
Pamatuji si na případ, kdy přihlížející chlapík vytáhl postupně z řeky po převrácení kánoe 3 děti a u toho třetího se sám utopil, protože mu došly síly. Spolehlivě mě to emocionálně "dostalo", stejně jako teď a uvědomil jsem si, že někdy ti co jsou nejlepší jsou ochotní nejvíc riskovat. V tomto krátkodobém čase zřejmě život není vždy spravedlivý. Přihlížeči žijí dál, stateční mají na kahánku, rozkrádači mají ulité i stamiliony, nejlepší zdravotní péči, nejlepší právníky..., poctivci se s tím jen málokdy mohou srovávat, ale jak říkal Cyrano když umíral - mají čistý štít a to se cení.
Závěr: děda byl pašák - smekám.
Za normalnich okolnosti by se nikdo nemel poustet do zachrany nekoho, pokud nema dostatecnou jistotu, ze neohrozi svuj zivot. Klasickej priklad nesmyslnyho pokusu o zachranu je lonsky skok ucitelky a instruktora pro zaka pod jez. Tohle je ale jina situace, jednak se jednalo o rodinu, jednak vnuk mel zivot pred sebou, zatimco deda ho jiz vetsinu prozil. Proto si myslim, ze udelal spravne. Otazka je, jak se vnuk vyrovna s tim, ze kvuli jeho preceneni dedecek zemrel, ale to je na nem.
Škoda,že to dopadlo takto.
Voda je zrádná,mám vlastní zkušenost.V roce 1981 jsem jako voják tahal ze zatopeného lomu u Klatov 3 lidiˇ. Tehdy to dopadlo dobře,na břeh jsme dostali celou rodinu.
Hrdina ... Jestli tam byl se č t r n á c t i l e t ý m vnukem, tak ho měl nejspíš na starosti, takže to byla především j e h o odpovědnost vůči rodičům kluka. Jednal správně, jak mu velela povinnost a citový vztah , ale hrdinstvím bych to nenazval.
Děda to nemusel vydržet pouze po emotivní stránce...,,pravděpodobně srdíčko" takže by to odnesl nejspíše i na břehu... To že tam skočil považuji za samozřejmost... prostě v tu chvíli se na to asi cejtil ....
a proč? diskuze tady má jepičí život. Myslíš, že se někdo stará co si tom tady tlacháme?