.

Chudák kluk

je mi to moc líto

pokoj tvé dušičce chlapečku

jen doufám že ho nikdo nevyhodil záměrně

No, máme doma 18 měsíční torpédo.

A uhlídat ho je poměrně vysilující úkol. Nebozí rodiče.

Re: No, máme doma 18 měsíční torpédo.

právě proto nikdy neotevřu okno s děckem v místnosti! Uhlídat se to nedá

Ouuuuuu...

...tak to je mi vážně moc líto. Jsem si však jistý, že rodiče nic nezanedbali a netrestal bych je. Je to jen souhra nešťastných náhod. Tím však situaci nechci nijak zlehčovat. Mám na mysli to, že se to může stát každému. Jak jsem už jednou psal, opatrnosti nezbývá. Rodičům potrvá hodně dlouho, než se se ztrátou vyrovnají, pokud se s ní vůbec vyrovnají. O dalších dětech ani nemluvě. Upřímnou soustrast.

Re: Ouuuuuu...

Bohužel rodiče něco zanedbali, jinak by klučík nevypadl z okna. Ale trestem pro ně už je samotná tragédie, nejkrutějším možným a zcela nepřiměřeným trestem za nepozornost. Bylo by nelidské po něčem takovém rodiče ještě honit po soudech.

Největší bolest na světě je,

když se rodiče dívají do hrobu svého dítěte. Už nikdy nebudou žít, ale přežívat ....

Re: Největší bolest na světě je,

tak to máš pravdu

okna

Rodičů je mi vážně líto. Zas na druhou stranu, je to vše o rodicích. Kamarád má také dvouletého syna a z hroznou oblibou koukal na stole skrz zavřené okno. Celu dobu jsem byl hrozně nervózní a říkám proč tam nemá zabezpečení proti otevření. Tak mi pověděl, že ho nechávají jen, když jsou v obýváku. Tak jsem mu řekl, ať si zkusí otevřít okno a vyklonit se, že změíme jak dlouho to trvá. Naměřili jsme 0,8s a pak jsem mu řekl, ať si sedne na sedačku a povídali jsme si a žena měla za úkol náhodně říci v hovoru TEĎ a on se měl zvednout a co nejrychleji se dostat k oknu. doba 2,1s. Tak a od té doby okamžitě pořídil zabezpečovátka na okna. (hlavně, že si je všichni pořizují na dvířka u skříněk s hrnci, aby je pořád nevytahovaly).

Re: okna

jj, přesně tak, opatrnosti není nikdy nazbyt, myslím že by se hned předešlo spustě zbytečných tragédií a ten konec..v závorce...je trefný

Strašné

Je strašné, jak se vám během minuty může změnit život v noční můru. Rodičů je mi velice líto, hlavně matky, myslím, že ani nemá cenu ji nějak trestně stíhat, potrestatná myšlenkama na to, co kdyby a co měla udělat jinak a že třeba neměla zrovna tahat prádlo z pračky, bude dost a na celý život. Děti zatím nemám a tak si to asi neumím představit se vším všudy, ale i tak je to prostě zničující a v podstatě to znamená i konec života dalších dvou lidí. Já bych se asi utrápila.

Re: Strašné

Je to tak. Sama mám dvouleté dítě. Když vařím, tak prostě někdy nevím ani kde je, protože holt musím být v té kuchyni a on někde po bytě. Všecko je zavřené a zabezpečené, jediné místo, kde se může něco stát, je sedačka - bohužel ji nikam nezamknu a přístup k ní neznemožním, takže můžu jen spoléhat na to, že když budu na malého pořád volat a přivolávat ho, tak na ni nevyleze, nestoupne si a nebude zkoušet z ní slézt jako ze schodů, což má teď v oblibě...ono být sama doma s děckem, když se má navařit, vyprat, vyžehlit a uklidit, to není žádná havaj, jak se naznačuje v jiných diskusích s argumenty typu A jak to dělaly naše babičky...nevím, je mi to jedno, já prostě musím vařit, abych tomu děcku měla co dát do zobáku, a holt na něho hodinu nevidím, nevím, jak to mám zařídit, uvázat ho v kuchyni k topení se mi nechce....a tahle maminka možná dělala něco podobnýho a prostě jen zapomněla na nějakou maličkost a je z toho tragédie...

Upřímnou soustrast