- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
že jsme se Hitletovi měli postavit. O republiku jsme v ten moment přišli tak jako tak, tj. v podstatě nebylo co ztratit. Armáda byla odhodlaná, dobře vyzbrojená a připravená bojovat (narozdíl od němců). Naše jediná nevýhoda bylo stíhací letectvo. Ale na druhou stranu naše dvojplošníkové Avie sice vypadaly jak z 1. světové, ale zdání klamalo, měly slušné parametry i na svou dobu (r38) a určitě byly v boji použitelné (vzhledem k tomu, že ME 109 bylo jen pár, kev šemu v ranných verzích). Navíc v dnech Mnichova vzlétl i prototyp nové Avie s parametry konkurující a leckdy i převyšující Me 109. Hitler také určitě nemohl zaútočit na ČSR hned. V pohraničí bylo mobilizováno cca 1 mil. ČSR vojáků, které měly k dispozici navíc opevnění a výhodný obranný terén. Hitler neměl fakticky pozemní převahu a útok by se rovnal sebevraždě (navíc neměl ani zkušenosti blitzkriegem - který by asi v našem prostředí byl fakticky neúčinný a neměl zkušenosti se zdoláváním opevnění - získal až na našich pevnostech)
budte rad, ze nasi statnici nemusi jezdit kazdy rok na ucteni pamatky neceho takoveho jako byla pro polaky treba Katyn... mimochodem vite co se jedne takove delegaci s prezidentem na palube stalo.
Jen krátce. Bránit jsme se nemohli, bránit jsme se měli. Dostali bychom sice na dolní část zad, ale páteře bychom měli rovné.
Jako neměnný fakt je uváděno, že bychom bojovali sami a proti mám navíc i Poláci apod. Nebyl brán v úvahu fakt, že jsme měli uzavřenou dohodu s Anglií a Francií. Podle historických pramenů zástupci Anglie i Francie tvrdili Benešovi, že by dohodu porušili, to se nedivím, že ustoupil. Ale ve stejné době na dotaz amerického velvyslance v Anglii byla dána jasná odpověď, že Anglie v případě napadení Československa Německem se na naší stranu přidá. Věřím, že by to tak i bylo a že totéž by udělala poté i Francie. Hitler byl dobrý psycholog, věděl od koho může co čekat.
Nešli by do toho, stejně jako do toho nešli s Polskem... Nebyla k tomu vůle a v té době už věděli, že hrozně zaspali....
Ať byl Hitler jakýkoli, tak do doby bitvy o Británii se ani jednou nezmýlil v politických otázkách a historie 30. let v Evropě byla jasně pod jeho taktovkou. Neměli jsme šanci se jakkoli postavit, a jak nemám prezidenta Beneše rád, v tomto případě neměl na vybranou...Stejně jako Maginotova linie i naše opevnění nehrály žádný význam, vojenská doktrína vítězů z I. sv. války byla absolutně zastaralá a uspokojení z vítězství vedlo k podcenění Němců...Na druhé straně měl Hitler k dispozici patrně nejdynamičtější velitelský armádní sbor v celém 20. století....
hnízdo a zatli Hitlerovi tipec už v tiřcátém osmém. Švejků je tady na to pořád dost.
byly nejlepší v Evropě -systémem palebných přehrad, bočních střílen a odolnosti. Žádné německé dělo ani bomba nedokázalo prorazit těžký objekt opevnění, početnější "řopíky" zas byly kryty záhozem (k nepříteli) a příliš malé na přesnější bombardování.
Vydáním opevnění bez boje jsme poskytli němcům cennou zkušenost nácviku dobývání, rozluštění systémů pal. přehrad a otestování zbraní - viz pokusné ostřelování na mnoha bunkrech nebo tzv. operace Bruntál (neúspěšný pokus výsadku za linií opevnění)
Tohle všechno výrazně napomohlo k německým útokům na Maginotovu linii, holandské a belgické pevnosti (Eben Emael) a další opevnění - Stalinovu nebo Metaxasovu linii.
Vytrhané střílny, zvony...i děla pak byly použity na Atlantickém valu - v Calais i Normandii, pláže pokryté českými ježky...
Jak zde bylo už zmíněno, Rudá armáda v dubnu 45 měla veliké potíže s dobytím čs.pevností u Ostravy - ve kterých němci vzdorovali celých 57 dní...
Možná máte i pravdu... Ale co by Němce nutilo, aby s velkými ztrátami čelně útočili? Byli bychom po prvním výstřelu pod tlakem velmocí, po pár dnech bychom stejně kapitulovali, protože celé opevnění nebylo koncipováno na protiútok a Hitler v dané chvíli nebyl pod časovým tlakem.... A to nemluvím o úloze sudetských Němců v okolí pevnůstek.....
ale nikdo neřeší to že vlastně Mnichov byl víceméně jen potvrzení toho na čem se dohodl vlastizrádce Beneš se svou vládou 21.září 38 s angličany a francouzi. Poté nastali v zemi demonstrace a padla vláda, aby Beneš "dnešní Paroubek - udělám cokoli abych se zalibil lidem" zavřel lidem tlamu tak nařídil mobilizaci, samozdřejmě to byla jen hra naoko protože sám moc dobře věděl že platí to na čem se dohodl už 21.října. Zahrál velkou komedii na lidi který si myslí dodnes že nás spojenci zradili(mimo to s náma Angličani žádnou smlouvu neměli),ale on se na tom domluvil už 9dní dopředu.
Poté Beneš abdikoval a utekl ze země do USA kde přednášel na univerzitě,aby po x měsících se najednou vrátil a dělal ze sebe prezidenta osvoboditele (bez jakéhokoli právního nároku).
Jj, ono se furt mele "o nás bez nás", ale samotná mnichovská dohoda se odkazovala k dohodě z 21. září... Nová Syrového vláda udělala mobilizaci, ale to rozhodnutí z 21. září nezrušila.
Je naprosto jedno co dnes napíšeme k tehdejší situaci a jak zhodnotíme vojenskou připravenost, nebo síť opevnění. Jsou dvě věci, které nelze zpochybnit: 1) Hitler se bál otevřeného střetu s čs. armádou na českém (býv. sudety) území a to samé i velitelský sbor wermachtu. 2) Odhodlanost lidí(většinou bývalí legionáři a vojáci s rakouské armády) bránit svou zem a okamžitá nabídka pomoci od Stalina (Daladier a Chemberlain nás rovnou prodali) . Výše uvedené dva body mluví sami za sebe. Každý ať zhodnotí sám....
... lze souhlasit s úvahou, že čs armáda by osamocena mohla jen ztěží vyhrát. Mnichov však byl rezignací na státnost a tím i výzvou všem v budoucnu, že čs je státem jen naoko, ve skutečnosti vždy vazalem.
že plně vyzbrojená, mobilizovaná armáda s 1.500.000 vycvičenými muži nebránila svoje území před nepřítelem který neměl kvalitativní ani kvantitativní (pro útočníka min 3:1) převahu.
Od té doby jsme národ poserů a sme všem pro smích.
Nakonec si ještě dáme do ústavy že vlastizrádce Beneš se zasloužil o stát.