Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Bílá pláň a promrzlé dlaně. Před sto lety dobyl Amundsen jižní točnu

Je to právě sto let, co pětice zachumlaných mužů dorazila na do té doby nejodlehlejší místo světa, nehostinný jižní pól. Norská výprava Roalda Amundsena dobyla jižní točnu v pátek 14. prosince 1911 ve tři hodiny odpoledne. Byla o tři týdny rychlejší než britská expedice Roberta Falcona Scotta.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

resuscitovaná socna

koukám že Viveka by přisoudil dobytí jižního pólu

Azorovi

0/0
15.12.2011 14:43

MFD to hraje s náma

Lidi, uvědomte si jednu věc

Tihle lidi měli koule jak melouny, že do toho s tím vybavením, co tehdy bylo, vůbec šli. Každej z nás by se tam i s tím nejvychytanějším vybavením poslední doby podělal strachy, hrůzou, úzkostí.

-

http://www.stream.cz/slavnedny/539114-14-prosinec-den-kdy-byl-dobyt-jizni-pol

0/0
14.12.2011 13:29

MFD to hraje s náma

Re: Lidi, uvědomte si jednu věc

Jinak mám docela pocit, že autor zkousknul jen právě tohle pětiminutový video na stramu a článěk byl na světě. :-)

0/0
14.12.2011 13:34

Roger Wilco - 3. reinkarnace

Re: Lidi, uvědomte si jednu věc

R^! Přesně. S rostoucí technickou úrovní civilizace lidi měknou.

0/0
14.12.2011 16:34

jeliman

Proč? K čemu je to dobré? Dokazovat si, že na sněhové pláni

jižního pólu skutečně NIC JINÉHO NENÍ (což samozřejmě všichni věděli), za cenu omrzlin, podroušení zdraví, smrti několika lidí a zvířat... Pokud by stejné úsilí bylo vynaloženo na něco UŽITEČNÉHO, ať už pro člověka, zvířata nebo Zemi jako takovou, hluboce bych se za vynaložené úsilí poklonil. Toto je přesně ten případ, kdy potřeba uspokojit svoje ego: "Já to dokážu" má stejnou sílu jako to, co odnáší proud vody po spláchnutí.

0/0
14.12.2011 10:25

pivak

Re: Proč? K čemu je to dobré? Dokazovat si, že na sněhové pláni

Jak vedeli, ze tam nic neni, kdyz tam nikdo pred tim nebyl?

0/0
14.12.2011 10:26

časy jsou zlé, kamile

Re: Proč? K čemu je to dobré? Dokazovat si, že na sněhové pláni

jdu na jih, jdu na sever. Zkus si to taky, to se neochodí.

+1/0
14.12.2011 10:41

Fai Rodis

Re: Proč? K čemu je to dobré? Dokazovat si, že na sněhové pláni

Ta schopnost rict si "Ja to dokazu" a udelat to, nas mimo jine odlisuje od opic.

+1/0
14.12.2011 10:45

viveka

Re: Proč? K čemu je to dobré? Dokazovat si, že na sněhové pláni

Ta schopnost rict "já to dokážu" a sedřít na tom někoho jiného nás mimo jiné odlišuje od opic . Rv

0/0
14.12.2011 10:49

viveka

Re: Proč? K čemu je to dobré? Dokazovat si, že na sněhové pláni

Jo, kdyby to dosáhli vlastními silami, tak se pokloním.

0/0
14.12.2011 10:51

King_Feanor

Re: Proč? K čemu je to dobré? Dokazovat si, že na sněhové pláni

však dosáhl, není tam psáno, že tam náhodou dojeli na lyžích?

0/0
14.12.2011 11:01

Fai Rodis

Re: Proč? K čemu je to dobré? Dokazovat si, že na sněhové pláni

Viveka si holt mysli, ze meli tahnout vsechno sami v batohu. ;-D

0/0
14.12.2011 11:58

viveka

Re: Proč? K čemu je to dobré? Dokazovat si, že na sněhové pláni

Tak by to bylo poctivý, ne? Stojí vám pes o nějakej jižní pól?

0/0
14.12.2011 14:02

jupp

Re: Proč? K čemu je to dobré? Dokazovat si, že na sněhové pláni

Nu, presne tohle dokazal Scott, ze to pouze vlastnimi lidskymi silami nejde. I s nejnovejsim know how a vybavenim bez zasobovani zvenci nejde. Ze tam sam zaslouzene zhebnul, je jeho vec. Ze do smrtelne pasti z neschopnosti a oficirsko-karieristicke nadutosti vtahl i jine, a L E G Oatese rozkazem , je hnusne.

0/0
14.12.2011 16:19

jirka h111

Re: Proč? K čemu je to dobré? Dokazovat si, že na sněhové pláni

Kdyby tak uvazoval kazdy, tak tu nemame ani kolo...

Jak muzes tak jiste tvrdit, ze to bylo k nicemu? Overil preziti v extremnich podminkach - volbu obleceni, volbu stravovani (musel mit dostatek jidla, vitaminu, energie), spravna volba dopravy. Spoustu toho musel vymyslet, jak na to. Dalsi expedice, ktere zkoumaji jizni pol, diky nemu vi do ceho jdou a je tam spousta vyzkumnich stanic.

+1/0
14.12.2011 11:40

Pan_Tau

Re: Proč? K čemu je to dobré? Dokazovat si, že na sněhové pláni

Ještě že všichni lidé nejsou jak ty - to bychom ještě lezli po stromech...

+2/0
14.12.2011 11:48

MFD to hraje s náma

Re: Proč? K čemu je to dobré? Dokazovat si, že na sněhové pláni

Ty jsi vážně jeliman. Seď radši doma u počítače a mudruj, pokořování met a překonávání historie nech na jiných... Rv

0/0
14.12.2011 13:23

jupp

Re: Proč? K čemu je to dobré? Dokazovat si, že na sněhové pláni

Prave, ze nevedeli. Nikdo nevedel, jak vysoko je pol, jake jsou tam geofyzikalni podminky, jake presne meteorologicke fenomeny tam najdou, atd.

Z toho duvodu jsme lezli na hory, spousteli se do praopasti, potapeli se na dna mori. Proto letame do kosmu. Ze zvedavosti, ktere se take rika touha po vedeni.

0/0
14.12.2011 16:22

Roger Wilco - 3. reinkarnace

Re: Proč? K čemu je to dobré? Dokazovat si, že na sněhové pláni

Třeba tam mohla trčet k nebi zemské osa ;-D Jinak kdyby se idstvo chovalo dle tvého příspěvku, dodnes žijeme v jeskyních.

0/0
14.12.2011 16:35

pivak

Amundsen se zachoval ke psum nehumanne

A proto dostal svoje lidi a petinu psu na pol a zpatky. Scott se zachoval k ponikum humanne, ackoliv si nejsem jistej jestli nejaci prezili a proto svoje lidi, vcetne sebe zabil. ;-D

+5/0
14.12.2011 10:21

viveka

Re: Amundsen se zachoval ke psum nehumanne

Poníci nepřežili ani jeden.

0/0
14.12.2011 14:04

jupp

Re: Amundsen se zachoval ke psum nehumanne

Pes, gronsky tazny pes, je uzitkove zvire, tem extremnim podminkam prizpusobene. Pokladat psa za domaciho mazlicka, se kterym se nytno mazlit, je zvracenost. Amundsenovi psi byli celkem dobre zivene potvory a rozhodne netrpeli spatnym ci krutym zachazenim.

Spravne, ponik neprezil ani jeden. A i dle puvodniho Scottova pllanu prezit nemel. A ponici v tech podminkach trpeli neskutecne, zadny kopytnik v podobnych podminkach nezije. A krome tech poniku Scott svou nedbalosti a falesnym humanismem zabil i sve kamarady.

0/0
14.12.2011 16:32

Roger Wilco - 3. reinkarnace

Re: Amundsen se zachoval ke psum nehumanne

Hluboká pravda, která platí dodnes. Na "humanitu" zahyne euroamerická  civilizace.

0/0
14.12.2011 16:37

viveka

Chlubí se cizím peřím.

Oddřeli to hlavně ti psi.

0/0
14.12.2011 9:20

jupp

Re: Chlubí se cizím peřím.

Pes je jen zvire. Pecoval o ne a krmil je dobre. Lepe nez tehdy povoznici a drozkari kobyly. Scott radeji udrel sve lidi a vedl je, i dle tehdejsiho, volne dotupneho, know how do jiste smrti.

0/0
14.12.2011 9:36

viveka

Re: Chlubí se cizím peřím.

To nic nemění na tom, co jsem napsala.

0/0
14.12.2011 9:38

Fai Rodis

Re: Chlubí se cizím peřím.

Fakt je, ze kdybych dopustenim osudu musela vykonat nejakou podobne straslivou cestu, tak bych sla radsi s Amundsenem, nez se Scottem.

I kdyz to byl drsnej praktik a zdaleka nepusobil tak uslechtile jak Scott. Ale lidi se s nim vetsinou vraceli zivi.;-)

+1/0
14.12.2011 10:02

viveka

Re: Chlubí se cizím peřím.

Pokud pro vás slovo "pečovat" znamená hnát mrazivou plání a postupně zabíjet, pak běda těm, o které pečujete.

0/0
14.12.2011 10:52

King_Feanor

Re: Chlubí se cizím peřím.

ti psi se měli rozhodně líp, než nějací dnešní zmutované parodie, který žijou celý život zavřený v paneláku a když vyjdou ven, tak se v 5°C třepou, jak kdyby měli umrznout. A že se k těm psům zachoval dobře, je že je zastřelil a nenechal je tam někde zmrznout a vyhladovět. Do poslední chvíle se měli dobře! Sloužili dobře a choval se k nim dobře.

+1/0
14.12.2011 11:09

viveka

Re: Chlubí se cizím peřím.

Nevím, co pro tebe znamená "mít se líp", já žádného psa co by byl celý život zavřený v paneláku neznám. Všichni co znám chodí několikrát denně na procházky. No a jestli je jim při 5stupních zima, tak by si při minus čtyřiceti asi moc nelibovali.

0/0
14.12.2011 14:09

Fai Rodis

Re: Chlubí se cizím peřím.

Psi vezli naklad, ne lidi. Amundsenovci si to poctive odslapali.

+2/0
14.12.2011 10:03

viveka

Re: Chlubí se cizím peřím.

Lidi nesli jen sebe, psi vezli sebe plus náklad, takže to oddřeli hlavně psi.

0/0
14.12.2011 10:50

Fai Rodis

Re: Chlubí se cizím peřím.

A co jako?

0/0
14.12.2011 11:57

viveka

Re: Chlubí se cizím peřím.

Co jako jako. Jen to, že psi to oddřeli a lidi se tím chlubí.

0/0
14.12.2011 14:05

Pan_Tau

Re: Chlubí se cizím peřím.

Aby ses z toho nepo*...

0/0
14.12.2011 15:03

jupp

Re: Chlubí se cizím peřím.

A kolik toho adreli v luidske historii kone a jina zvirata? A humanni zachazeni se zviraty, pestovanymi na maso?

0/0
14.12.2011 16:50

Ruler

dobrá práce, mě by tam nikdo nedostal :-)

ale zajímá mě jiná věc (krom toho, jak poznal, kde má říct "STÁT") - jaxe na pólu určuje čas, když se tam vlastně sbíhají všechny poledníky a tím pádem tam jakoby čas neběží podle našich konvencí?? uděláš krok vedle a jsou tam 3 hodiny ráno, uděláš ho na druhou stranu a jsou tam 3 hodiny odpoledne ;-)

+2/0
14.12.2011 9:00

matysek-k

Re: dobrá práce, mě by tam nikdo nedostal :-)

normálka ne? Jdeš na jih a najednou jdeš na sever;-)

0/0
14.12.2011 9:05

jupp

Re: dobrá práce, mě by tam nikdo nedostal :-)

To je velmi zajimave. Potom, co vypukl spor mezi Pearym a jeho spojenci a finaciery s Cookem, bylo tema navigace velke tema pro geografy. (Cook, prestoze lekar, zrejme problematice rozumel lepe, nez vyuceny namornik a geodet Peary.). Amundsen chtel zabranit pochybam, ktere se vyrojily okolo Cooka / Pearyho a zucastnil se workshopu na tema urcovani polohy a kurzu pobliz polu, ktery vypracoval Royal Geographical Society. Scvott se odmitl zucastnit ane nevyslal ani zastupce. Scott spolehal na namornicky zpusob, ktery z jeho muzstva prakticky ovladal pouze Bowes, ktery denne asi hodinu travil vypocty. V Amundsenove muzstvu ovladal zjednoduseny zpusob navigace kazdy a denni urcopvani polohy s dostatecnou presnosti trvalo asi pet minut. Na polu urcoval Amundsen polohu pracneji a presneji.

0/0
14.12.2011 9:12

jupp

Re: dobrá práce, mě by tam nikdo nedostal :-)

Presnost urcovani polohy u polu negativne ovlivnovalo: neznama hodnota lomivosti paprsku svetla v atmosfere (neni konstantni, meni se s vyskou slunce) a tehdy nezmerena odchylka geoidu od perfektni koule v oblasti polu. Amundsena na treku zajimal presne kurz, jednoduse zjistitelny astronomicky a zemepisna sirka s mensi presnosti. Vzdalenost meril vlecenym tachometrem a tak mohl postupovat dostatecne jiste i po nekolik dni se spatnou viditelnosti slunce.

0/0
14.12.2011 9:20

viveka

Re: dobrá práce, mě by tam nikdo nedostal :-)

Nemohl měřit podle některé hvězdy, která stojí výše a lomivost v atmosféře by mohl zanedbat?

0/0
14.12.2011 9:29

Fai Rodis

Re: dobrá práce, mě by tam nikdo nedostal :-)

Myslite, ze v antarktickem lete nejake hvezdy videli?;-)

0/0
14.12.2011 10:42

viveka

Re: dobrá práce, mě by tam nikdo nedostal :-)

Aha ;-D No jo. R^

0/0
14.12.2011 10:48

jupp

Re: dobrá práce, mě by tam nikdo nedostal :-)

Sextantem nebo transitnim teodolitem lze, za pouziti filtru, pozorovat hvezdy i ve dne. Urcovani polohy je ale o neco slozitejsi.Jsou potreba objemnejsi tabulky, tuto usetrenou mrtvou vahu Amundsen vyuzil pro nejolik dennich davek proviantu.. Amundsen pouzival transitni theodolit, je prenejsi a na pevnine rychlejsi pri pouziti, Scott, dle britske namorni tradice, standartni RN sextant + umely horizont + kompletni almanach. Mmch, Peary, vyuceny namornik a geodet, nepochopitelne take pouzival tezky namorni sextant + umely horizont.

0/0
14.12.2011 16:48

viveka

Re: dobrá práce, mě by tam nikdo nedostal :-)

Přímo na pólu asi určování času nemá smysl. Nicméně mohla nastat zajímavá situace, kdyby tam třeba dvě výpravy došly téměř najednou každá z jiné strany (na každé straně je jiný čas) a zjistilo se, že jedna tam vlastně přišla včera takže je první i když je třeba druhá :-)

0/0
14.12.2011 9:51

pivak

Re: dobrá práce, mě by tam nikdo nedostal :-)

Jednoduchy ne, staci stanovit, ze na polu plati GMT a je jedno odkud tam kdo prijde. Proste pri prichodu prekroci casova pasma a datovou hranici a bude mit GMT.

0/0
14.12.2011 10:25

viveka

Re: dobrá práce, mě by tam nikdo nedostal :-)

Leda tak. :-)

0/0
14.12.2011 10:54

jupp

Re: dobrá práce, mě by tam nikdo nedostal :-)

Tak uplne jednoduche to neni. Tam je nutne obsirnejsi astronomicke pozorovani. Po zkusenostech, ktere ziskal Cook a Peary, vyvinul pro Scotta profesor geodezie a kartografie na Universite v Cambridgi presnejsi a hlavne na vypocty mene narocnou metodu, kterou presentoval v listopadu 1909. Ironii osudu, Scott se seminare nezucastnil a metodu nepouzil. Amundsen se zucastnil a metodu i specialni tabulky pouzival.

0/0
14.12.2011 17:04

jupp

Hodne povrchni clanek, bulvar.

Scott zakazal svym muzum pouzicat lyze a ignoroval i trenink na lyzich. Vsadil na "beritsky zpusob", tedy pesmo tahnout sane. Motorove traktory byly planovany pouze pro zrizeni skladu poytavin, pobliz ktereho Scott se zbytkem vypravy zahynul. Dva muze ztratil jiz pred tim. Scott byl vyjimecne rezistentni vuci radam a zkusenostem jinych polarniku. Programove odmitl osvedcene obleceni, odkoukane od Eskymaku. Neustale improvizoval a zanasel chaos do vypravy. Ponici byli jako zaloha pro traktory. Ze soucitu se zviraty nebyl nakonec sklad potravin zrizen tak jizne, jak puvodne planoval, prestoze ho podrizeni upozornovali na nebezpeci. Radeji zvysil risiko pro sve muze.Scott by musel zahynout se svymi muzi, i kdyby toho skladu dosahli. Startovali totiz ze zakladny spatne ziveni, jiz na zakladne meli nedostatek C a B vitaminu.

+1/0
14.12.2011 8:44

jupp

Re: Hodne povrchni clanek, bulvar.

Scottovy denni davky obsahovaly tak malo C vitaminu, ze mel jen asi tri mesice do vypuknuti akorbutu, coz se take stalo (+ Evans & L E G Oates). Nedostatek B vitaminu zpusobuje degradaci intelektu a pozdeji smrt. DEnni davky Amundsena prevysovaly kalorii i viotaminu jeho denni potrebu, u Scotta byl vyrazny nedostatek.(asi 2/3 toho co by potreboval). I kdybt Scott dosahl skladu proviantu, zahynul by, protoze jiz zacala zima: postupoval prilis pomalu, protoze se rozhodl pro pesi postup. Amundsen vsadil na perfektni pripravu vseho a vsech a co nejrychlejsi postup. Jeho pristup je perfektni ukazkou promysleneho "project managementu".

Amundsen se rozhodl zmenit cil, misto na sever na kih, po tom, co severniho polu dosahl Dr F A Cook a pozdeji R E Peary. S Dr Cookem se Amundsen setkal v Kodani, byli to stari kamaradi z vypravy Belgica. Prvni pisemne zminky o zmenach v dispozicich a zasobovani atd napsal Amundsen na hlavickovem Cookove papire

+1/0
14.12.2011 9:02





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.