- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
korupce, tunely, plýtvání, sklady a hangáry plné nefunkčních krámů, drogy a chlast.
ale nejvíc toho napsali ti, kteří v armádě a boji nikdy nebyli. Vzpomínám si na veterány z WW I a II, když vzpomínali, jak se po stažení z bojové linie zmrskali nadoraz a velitelé tomu nechávali volný průběh, protože věděli, že každý voják má po bojovém nasazení pocuchané nervy ze všeho toho napětí. Takže jestli se zmrská, pospí si, pak se také konečně pořádně vykoupe, vezme si čisté oblečení a nají se normálního jídla - tak je za pár dní fit a je schopen dalšího nasazení. Pokud se mu tohle z nějakého důvodu upře, tak jde do dalšího boje neodpočinutý, nervózní a je mnohem větší pravděpodobnost, že udělá nějakou "vokejhákovou" chybu. Tady je furt a furt tendence zacházet s vojáky tak, jak bylo zavedeno u záklaďáků, kterým se pro jistotu zakázalo všechno, jen aby velení mělo klid a pokoj. Jenže tohle už není mírový život v kasárnách, tohle je skutečná válka a tam platí jiné zákonitosti. Sťarý fronťák velitel by jednoho seřval, druhému dal malý kázeňský trest a bylo by vyřešeno.
Raději ztažen za opilost, než ztažen v cínovém futrálu
ohrozit i naše přátele - okupanty z USA
Pobyt našich vojáků v Afgánistánu je nedůstojný i v případě, pokud jsou náhodou střízliví.....
vždycky uměli chlastat
Tito asi neuměli....
dobře, že jsou už ti darebáci pryč - ještě je potřeba stáhnout ostatní okupanty, přijde krize, musíme šetřit.
Neboj se, zrovna za tvoje peníze to opravdu nebylo.
v tom permanentním stresu by byl opilý každý druhý.... A lidi jsou jen lidi.... Každý má své problémy... Každý...
Ať bumbají, ale za své a doma.....
Opili se, no a co? Zastřelili někoho ze spolubovníků? Ne, akorát někomu řekli, co si o něm myslí a ten to nerozdýchal. Třeba k tomu měli svůj oprávněný důvod, jak říkávali Angličani. Já, když jsem byl v pracovním procesu, opíjel jsem se (mimo pracovní dobu, neb jsem byl i řidič) proto, že mám takové nadřízené (v armádě to platí zvlášť, kdo na vojně byl, ví, co je poručík Dub za blba). Teď jako penzista se opíjím z radosti, že už takové nadřízené nemám, nepočítaje manželky, která se to ovšem nesmí nikdy dovědět. Z reality prožité, historie i z literatiry musí všichni pochopit, že armáda bez alkoholového rauše neexistuje, snad kromě Armády spásy a ani tam to nemusí platit stoprocentně. V 1. světové vojáci fasovali čaj s rumem, za socíku jsme fasovali čaj s bromem, ale to bylo asi nedopatření, protože jsme nebojovali. Jinak platí: Nima ruma, nima šturma. Tak jakej problém? Na genštábu ani v parlamentu zcela zřejmě střízniví bývají taky jen málokdy.
..protože se provinil proti řádům československé lidové armády…“
.
Voňavka: „Akorát se vožral, pochcal a poblil…“