Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Kvalitní šumavské smrky sežral kůrovec. Je třeba zasáhnout, míní odborníci

Správa šumavského parku má v rukou další argument, proč tvrdě zasáhnout proti kůrovci. Doporučují to odborníci z České zemědělské univerzity. Podle nich jsou geny šumavského smrku v ohrožení a může za to právě kůrovec spolu s větrnými kalamitami. Nesmysl, oponují ekologové.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

blekekeke

no ...

a přitom stačí tak málo, smíšený les. Jenže ten není ekonomický ...

0/0
15.10.2011 6:03

Johny_S

Připomíná mi to celé kampaň proti jinému brouku...

Kdysi se říkalo, že mandelinku bramborovou u nás rozšířili Američané. Propaganda tím chtěla lidem vykreslit jako podlé zločince, a tím je odradit od toho, aby k nim vzhlíželi s nadějí (bylo to součástí rozsáhlejší kampaně, která ukazovala Američany jako pokračovatele nacistů, kteří předtím ohrožovali národ). Nyní je to víceméně podobné: propaganda lobbistických skupin obviňuje biologické odborníky z ničení národního parku. Cíl je jasný: získat sympatie veřejnosti na svou stranu. Potom můžou snadno říct: odborníky neposlouchejte, jsou to jenom fanatici a zločinci, nechte to řídit nás. Slibujeme vám Šumavu zelenou, s krásnými smrčky, mnoha turistickými cestami, takže se jejím krásám můžete obdivovat, kde se  vám zamane, a v zimě pro vás vybudujeme sjezdovky. Vždyť tady žijí lidé, a ti si také chtějí vydělat. Národní park je k ničemu, koho zajímá nějaký tetřev, který se prý schovává někde v houští? Šumavu pro lidi. Nebo to tak není?

0/0
14.10.2011 21:04

Johny_S

Re: Připomíná mi to celé kampaň proti jinému brouku...

...Propaganda tím chtěla Američany vykreslit...

0/0
14.10.2011 21:05

Ať žije Slezsko

Kůrovec pochytat a zavřít.

0/0
14.10.2011 20:49

jantee

jediné řešení

je nechat park lesnickým odborníkům, jejichž věda nová už bezmála 80 let dokáže miliony let staré přírodě ukázat, jak se vlastně ty přírodní procesy mají dělat a jak s kůrovcem zatočit. kácení klidně zaplatíme, sázení taky klidně zaplatíme. pak ale přijdou ti trapní ekologové, co poukazují na to že příroda vše vyřeší sama a zdarma... nejsou to spíš ekonomové?

0/0
14.10.2011 20:05

silný kuřák

Re: jediné řešení

Les byl pro hospodáře ekonomickou stabilitou už od středověku. Máte to trochu pomotané.... Pouze teď se vylíhla generace, která rozdává podle hesla Lehce nabyl, lehce pozbyl. Kdyby nějaký hospodářský synek přišel s nápadem, jaký tady prezentujete, tak by ho táta přetáhl potěhem, že by ho ty myšlenky rychle přešly... Ale ono se snadno experimentuje na cizím.....

0/0
14.10.2011 20:36

Johny_S

Re: jediné řešení

Ahistorický blábol. Ve středověku byla rozloha lesů mnohem menší než dnes, a ty lesy byly úplně jiné. Ty vysokokmenné zůstaly prakticky jenom v pohraničních horách, které zatím nebyly příliš přístupné - a tam tedy skutečně přetrvávaly pralesy. V nižších polohách byly lesy postupně vykáceny a jen v některých oblastech se udržely tzv. "pařeziny", což byl typ lesa, kde bylo ponecháno jenom několik vysokých stromů a zbytek se pravidelně každých pár let ořezával. Vznikly tedy mohutné přízemní "pařezy", z nichž vyrůstaly znovu a znovu mladé větve. Kromě toho tu byly ještě obory a lovecké háje patřící šlechtě a králi. Nic z toho neodpovídá tomu, co jsi napsal. Se vznikem a rozvojem průmyslu pak byly lesy likvidovány stále důkladněji a už nestačily ani zmlazovat, ubývaly i horské lesy, což nakonec vedlo Marii Terezii k vydání patentu, který nařizoval vykácené lesy opět obnovovat. A tohle byl teprve počátek lesnictví. Takže od 18. století a z donucení. Ne od středověku a z moudrosti hospodáře.

0/0
14.10.2011 20:43

silný kuřák

Re: jediné řešení

Hmmm.... Z těch pár vysokých stromů se postavily všechny baráky, nábytek, podlahy, stavební dříví, náhony a já nevím co ještě. Jediné, s čím se dá souhlasit je, že rozvojem zejména dolování, sklářství a zpracování železa došlo k totální devastaci lesů. Pak se uzákonilo "moderní" hospodaření. A ty pařeziny sice existovaly, ale nebyly většinové. Obrovské lesní majetky měly kláštery a tam se hospodařilo ještě před M. Terezií. Na rychlý přírůst se hospodařilo tam, kde lesy měly funkci spíš "veřejného statku", tedy většinou v majetku měst.

Tím nechci říci, že dřívější "hospodaření" bylo takové, jako je dnes. Bylo to výběrné hospodaření s přirozenou obnovou... Ruku v ruce s tím jde brtnictví... Dovedete si představit, jaká byla ve středověku spotřeba vosku? A předpisy o včelaření ve středověku byly velice přísné a brtnictví se nedalo provozovat v nějakých zmlazených větvích.....

0/0
14.10.2011 21:06

Johny_S

Re: jediné řešení

Jaké baráky? Ve středověku to byly spíš chýše. Anebo kamenné domy ve městech. Na ten zbytek, kde skutečně bylo potřeba dlouhé kmeny, právě bylo těch pár vyšších stromů, které se právě proto nechávaly dorůst (mimochodem, když se nechá taková pařezina růst ne pár let, ale dvacet let, a to se taky dělalo, narostou už docela dlouhé kmeny). Takhle to opravdu stačilo. Pařeziny v nížině zcela dominovaly, zbytek lesů vymizel. Lesy se začaly masivně sázet až v 19. století. Středověcí "hospodáři" měli k lesu asi takový vztah jako dnešní obyvatelé tropických oblastí: klidně se to může vykácet a použít, vždyť lesů je všude plno. Jinak je to taková naivní představa, že kdysi dávno naši zemi pokrývaly panenské, neprostupné hvozdy, tedy až do té doby, než přišel člověk a lesy vyžďářil. Ve skutečnosti opravdu hluboké lesy existovaly jenom v pohraničních horách (proto také dost často tyto hory nesou název "Les" a v některých nářečích hora = les). V nížinách to byly spíš remízky či menší lesíky,

0/0
14.10.2011 21:13

Johny_S

Re: jediné řešení

hlubší lesy se nikdy nevytvořily, protože nejdřív tu byli velcí býložravci (zubr, pratur, kůň) a poměrně záhy přišel i zemědělec. Ten se přednostně usazoval ve volné krajině v nížinách a začal ji obhospodařovat. Jak se populace zvětšovala, lesů dále ubývalo. Zároveň člověk vyhubil koně, pratury i zubry a vlastním hospodařením nastoupil na jejich místo. Proto se u nás udržely druhy typické spíše pro stepi a ještě v první půlce 20. století byly běžné druhy, které jsou nyní vzácné či kriticky ohrožené. Změna přišla s intenzifikací hospodaření. Proto je třeba k jednotlivým cenným lokalitám přistupovat zcela individuálně, s ohledem na to, jak se v minulosti vyvíjely. V nížině je třeba některé z nich udržovat způsobem, který se podobá starším způsobům hospodaření (ruční kosení orchidejových luk, nyní se volá už i po návratu pařezin, aby zcela nevymizely druhy hmyzu, které na ně byly vázané, apod.), někde je nezbytné odstraňovat invazní druhy či nálety okolních rostlin, které v dané lokalitě

0/0
14.10.2011 21:19

Johny_S

Re: jediné řešení

nejsou původní a zcela by ji zničily, v loveckých hájích či oborách dbát na to, aby ubývalo vysazeného smrku či borovice a přibývaly nížinné druhy, v nižších horách je vhodné obnovovat bukové či bukojedlové lesy (často opravdu vykácením vysazené smrčiny), zvláště tam, kde se zachovalo bylinné patro, a ve vyšších horách udržovat smrkové lesy. Ale zase ne všude stejně - třeba horské smrčiny v severních pohraničních horách jsou silně poškozené emisemi, navíc třeba v Krkonoších byla spousta z nich vysázena až v posledních desetiletích, předtím tam byly pastviny místních Němců. Zato na Šumavě se smrkové lesy zachovaly opravdu dobře. Vzhledem k tomu, že v některých lokalitách se začalo hospodařit až v druhé půli 19. století, zdejší druhové složení pořád ještě navazuje na původní pralesy (svědčí o tom výskyt vzácných druhů). Čili by vůbec neměl být složitý návrat k původnímu stavu. K němu ovšem patří i občasné "kalamity". Les se obnoví sám, je to naprosto přirozené. A to je také důvod, proč

0/0
14.10.2011 21:25

Johny_S

Re: jediné řešení

tam byl vyhlášen národní park. Jde o cenné území, které by další obhospodařování mohlo nenávratně poškodit. Proto ta bezzásahovost a proto ten "fanatismus" některých ochránců přírody. Problém je, že když to jednou zničíš neuváženými zásahy, už se to nikdy nemusí obnovit. Pak tam možná bude krásný zelený les to napohled, ale z biologického či ekologického hlediska naprosto bezcenný, jakou jsou bezcenné smrčiny v nižších polohách. Některým jedincům by to patrně připadalo pohodlnější, protože už by je neomezovaly předpisy a oni by si zde mohli budovat své hotely a sjezovky, ale mně to připadá jako škoda. Bohužel, současné vedení parku jsou spíše diletanti v ochraně životního prostředí (vědecká rada již neexistuje, sám ředitel NP nemá v oboru vůbec žádné vzdělání) a na Šumavu pohlížejí především jako "turistickou oblast pro lidi, ne pro přírodu". A podle toho to tam vypadá. Tak, teď jsem se vypsal, loučím se a jdu dělat něco užitečného.

0/0
14.10.2011 21:31

silný kuřák

Re: jediné řešení

I když s Vámi občas nesouhlasím, Váš postoj se mi líbí....

0/0
14.10.2011 22:25

stroup

Re: jediné řešení

já jen dodám že třeba Karel IV ve svém návrhu zákoníku „Maiestat Carolina" tvrdě prosazoval ochranu lesů "V královských hvozdech se lovčím a hajným zakazuje pod trestem ztráty pravé ruky kácet dříví mimo souše a vývraty... Ti jenž lesní požár zpusobili budou ohněm až do skonání života pálení"...

zde takový čtivý krátký článeček.. http://www.rozhlas.cz/priroda/rostliny_houby/_zprava/852415

samozřejmě napsal to PhDr. Jiří Woitsch, Ph.D. tedy někdo komu pro jeho vzdělání je třeba nevěřit..

0/0
15.10.2011 19:56

Tin-Tin

Ekologové?

Takže to bychom měli: dendrogenetici jsou podle článku na jedné straně, ekologové na druhé. Takže z toho logicky vyplývá, že dendrologové jsou neekologové. To je krásný výsledek environmentalistické propagandy. :-/

0/0
14.10.2011 15:05

Johny_S

Re: Ekologové?

To není propaganda, to je prostě fakt. Dřevaři vidí v lese jenom dřevo, biologové tam vidí celý ekosystém. Národní park nebyl ovšem zřízen kvůli ochraně dřeva.

0/0
14.10.2011 16:51

silný kuřák

Re: Ekologové?

Proč máte pořád neodbytné nutkání někoho škatulkovat? V původním příspěvku nebylo o dřevařích ani slovo.... Vy ho ovšem zcela účelově použijete. Na druhou stranu postavíte biology jako vejlupek všehomíra, který v této souvislosti má naznačit, jací jsou to pašáci, jak komplexně vidí celou problematiku....

0/0
14.10.2011 17:44

Johny_S

Re: Ekologové?

Že by se potrefená husa ozvala? Pročetl jsem si tvé příspěvky a pamatuji si tě ze starších diskuzí. Jsi jeden z těch, kteří škatulkují velmi rádi. Za vejlupek všeho zla považují právě biology, kteří na Šumavě svou "neodborností způsobili katastrofu".

0/0
14.10.2011 17:53

silný kuřák

Re: Ekologové?

Ach jo..... Pozastavil jsem se nad tím, kde se u Vás vzali dřevaři, když v původním příspěvku byli dendrologové... Pokud se nemýlím, tak dendrologie patří mezi biologické vědy, a tak mi přišlo Vaše rozdělení protismyslné. A Vy hned o husách.... No toto?

0/0
14.10.2011 18:01

Johny_S

Re: Ekologové?

Problém je, že to, co se studuje na ČZU, má blíže k dřevařství než k biologii jako vědě. A propos, nebyl jsi to ty, kdo si v naší minulé diskuzi pletl bezzásahovou zónu s 1. zónou, ale vůbec mu to nebránilo prohlašovat, že se v tom vůbec nevyznám já, a přesto se do toho pletu? ;-)

0/0
14.10.2011 18:06

silný kuřák

Re: Ekologové?

Nevylučuji, že je to možné..... Prase aby se v tom vyznalo.....

0/0
14.10.2011 18:13

Johny_S

Re: Ekologové?

Je to jednoduché:Šumavské první zóny jsou příliš roztříštěné, což komplikuje jejich ochranu. Proto předchozí správa národního parku vyhlásila bezzásahové zóny, které zahrnují jak první zóny, tak části druhých zón tak, aby ty první zóny byly propojené. Nyní se právě v místech, přes která by se jednotlivé první zóny daly scelit (jak se to opravdu připravuje), zuřivě kácí, aby to už možné nebylo (typickým příkladem je Ptačí potok).

0/0
14.10.2011 18:16

silný kuřák

Re: Ekologové?

Cením si toho, že jste mi podal výklad, ale v tomhle naprosto nejsme ve sporu... Již několikrát jsem se tu stavěl za celistvou první zónu.... Vadí mi řada jiných věcí. Ale v současnosti není ta zóna scelená. Tak se divím, že se někdo diví, proč Správa v těchto místech kácela?

0/0
14.10.2011 18:22

Johny_S

Re: Ekologové?

Třeba proto, že právě přes toto území jde ty první zóny scelit. Jenže správě NP nejde o ochranu ekosystému horské smrčiny, to je ten problém. Současné vedení NP pohlíží na Šumavu pouze jako na turistickou oblast, a podle toho s ní také zachází.

0/0
14.10.2011 18:24

Johny_S

Re: Ekologové?

Mimochodem, k výrokům toho dendrologa mám zásadní výhrady:

1) Uvádí, že v některých oblastech zmizely vzrostlé stromy původní šumavské formy smrku, které mohly být zdrojem semen, a proto této formě hrozí vymizení. Ale co semenáče?

2) Uvádí, že semenáče a mladé stromy jsou geneticky příliš uniformní, což je u populací vždycky špatně (souhlasím). Jenže ty semenáče pocházejí právě z těch vzrostlých stromů, které uhynuly. I kdyby tam byly zůstaly, genofond mladých stromů bude pořád stejný.

Čili já v jeho výrocích vidím logický rozpor, považuji je dokonce za tendenční.

0/0
14.10.2011 18:12

NEROII

no

já bych nechal šumavu celou sežrat kůrovcem do poslední větvičky a pak nechat ty pseudoochránce zaplatit veškeré škody nebo nechat obnovit šumavu na vlastní náklady, ale spíš asi obojí. ono by je pak přešly chutě na nějaké ekoexperimenty

0/0
14.10.2011 13:42

Johny_S

Re: no

Jaké škody? Jak je vyčíslíš? Nebo považuješ Šumavu za hospodářský les a všechny ty smrky bys raději zpeněžil? Od toho ale národní park není.

0/0
14.10.2011 16:52

NEROII

Re: no

správně. proto je lepší nechat ho sežrat

0/0
14.10.2011 18:56

Johny_S

Re: no

Je správné nechat to přirozenému vývoji. Protože je to národní park, a účelem takovéhoto území není vydělávat na prodeji dřeva.

+1/0
14.10.2011 19:06

l.g

Co dodat?

SNPŠ se neštítí vymýšlet si ty nejneuvěřitelnější hovadiny jen proto, aby mohla kácet.

Celý ten úřad by měl být personálně kompletně vyměněn. Jinak se vazby na těžaře nikdy nezbavíme.

+1/0
14.10.2011 13:21

silný kuřák

Re: Co dodat?

Možná Vám připadá text příliš komplikovaný, ale onen člověk není ze Správy.....

0/0
14.10.2011 13:24

Tonda Brno

Zelení odborníci

Zajímaloby mě, jaké mají ti zelení "odborníci" vzdělání a školy. Když něco řekne nějaký opravdový odborník z VŠ, tak jsou 2 možnosti: pokud se to zeleným hodí, tak s ním souhalsí a zaštiťijí se jeho názorem, pokud se jim jeho stanovisko nehodí, tak je z něho rázem diletant, který oboru nerozumí.

Ale různí ochránci rozumí vždy a všemu ze všech nejlíp i přes naprostou absenci odborného vzdělání.

0/0
14.10.2011 12:50

ditom

Re: Zelení odborníci

Jaké mají "zelení odborníci" školy??? Posuďte sám, např na:

http://avcr.cz/miranda2/export/sitesavcr/data.avcr.cz/sys/galerie-download/kurovec.pdf

http://www.sumavapro.cz/vedci-vyzvali-k-zastaveni-tezby-a-nabizi-straskemu-odbornou-pomoc/

0/0
14.10.2011 12:55

Johny_S

Re: Zelení odborníci

Např. Přírodovědeckou fakultu UK v Praze, Přírodovědeckou fakultu JU v Českých Budějovicích, apod. A na jejich straně stojí i odborníci ze zahraničí.

0/0
14.10.2011 16:53

Fai Rodis

Na me uz z toho pada depka.

Nejdriv prece rikali, ze ty nepuvodni smrky padnou pod kalamitami a kurovcem, zatimco ten puvodni genofond odola, diky spravnemu tvaru vetvi, nebo co. Ted se ukazuje, ze tedy neodola a jde k certu taky a to, co tam roste, je zrejme zase smeska vseho mozneho.

Holt experiment se sezranim velkeho ekosystemu si rozvratit nedame - kde jinde by se nasla druha tak pekna pokusna  plocha.

0/0
14.10.2011 12:26

habr

Re: Na me uz z toho pada depka.

Ne správně by mělo být řečeno, že ten původní šumavský smrk je odolnější, takže lépe odolá sněhům, námrazám atd. Ale ne, že vše přežije.  Kůrovce v malém množství zdravý strom dokáže zahubit, ve velkém kůrovec zahubí zdravý strom.

Ale celý den jste tu mohl sledovat ten neuvěřitelný fanatismus obhajoby likvidace strpmů kůrovcem bez ohledu na fakt, že Šumava není jen pro vědecké pozorování. Plní další stejně důležité úkoly.

Škoda slov, venku je hezky.

0/0
14.10.2011 12:43

mamsrb

Re: Na me uz z toho pada depka.

Tak nevím jestli mají pravdu odborníci z České zemědělské univerzity nebo vševědec Bláha z hnutí DUHA.:-P

0/0
14.10.2011 12:46

Tonda Brno

Re: Na me uz z toho pada depka.

Jaké má asi všvědec Bláha vzdělání?

0/0
14.10.2011 12:52

ditom

Re: Na me uz z toho pada depka.

kde je asi více odborníků???

http://avcr.cz/miranda2/export/sitesavcr/data.avcr.cz/sys/galerie-download/kurovec.pdf

http://www.sumavapro.cz/vedci-vyzvali-k-zastaveni-tezby-a-nabizi-straskemu-odbornou-pomoc/

Všimněte si zejména, že mezi příznivci bezzásahovosti jsou nejen přírodovědci, ale i mnozí uznávaní lesníci. Naopak to neplatí.

0/0
14.10.2011 12:58

villík

Představte si, že ve středověku....

..taky drtivá většina vědců přesvědčovala Koperníka, že Slunce kolem Země obíhá !!!

0/0
14.10.2011 13:04

Johny_S

Re: Představte si, že ve středověku....

Argument jako hrom. ;-D

0/0
14.10.2011 16:55

Štoury

Zajímavé

že se to řeší až teď, to měli vědci řešit už před deseti lety, aby to nedošlo k takové zkáze jaké to došlo!!

0/0
14.10.2011 12:19

Fai Rodis

Re: Zajímavé

Pani vedecti kolegove ale nic resit nechteli, protoze jim tam bezi pekny experiment s kurovcem.

Ostatne, jak pode mnou je citovano - kurovec je prece v tom spravne prirodnim lese to absolutne nejdulezitejsi!

Na nejake stromy se*e pes.

0/0
14.10.2011 12:27

Johny_S

Re: Zajímavé

Lýkožrout je stejně důležitý jako ostatní složky ekosystému. K těmto složkám patří i stromy. Ale ekosystém lesa nerovná se stromy.

0/0
14.10.2011 16:56

habr

Re: Zajímavé

Okolo roku 2005 ministr Kužvart dal souhlas s kácením kůrovcových stromů. takže tehdy se lecos řešilo aby tato destrukce lesů Šumavy nenastala.  Vědci pro své pokusy již několik ploch měli, kdyby by byli soudní, nenechali by kůrovce dál se množit.

Ale pozorujete, že jsou dvě skupiny vědců? Jedna je pro nekácení - ta má dnes díky Bláhovi a spol. otevřené dveře a kdo jim odporuje, je nazván příznivcem kácečů. A tak ta druhá skupina která je pro zastavení přemnožení kůrovce je zticha, protože kdo by si nechal nadávat. Až teď po mnoha měsících se ozvali genetikové kteří upozornili na fakt, že původní šumavský smrk je kůrovce dost sežrán.

Nicméně jsou tady to jsou jen plané diskuse, kde se nic nevyřeší. Jen si tu házíme argumenty kdo má pravdu, jeden druhého chytá za slovíčko, oháníme se přírodou, aniž bychom skutečně věděli co je to příroda. Pokud například zaroste holá plocha u řeky křídlatkou která tam vytvoří nové společenství - je to taky situace o které si řekneme  příroda si poradí?

0/0
14.10.2011 12:36

Fai Rodis

Re: Zajímavé

Z hlediska bezzasahoveho je tam ovsem ta kridlatka spravne.;-D 

Ovsem na stranu druhou se pak treba vola po eliminaci vsech modrinu v cesku, neb jsou "nepuvodni" a nemaji pravo prodlevat na sever od Alp, kde je jejich 'schvalena" severni hranice 9a dal ani krok, nebo...)..

Ja se v tom nevyznam, ja se v tom neorieeeeeeentuju....

0/0
14.10.2011 12:52

ditom

Re: Zajímavé

vzhledem k tomu, že v Jeseníkách je naše přirozená populace modřínů, která pravděpodobně souvisí s karpatskou, nevím, proč by se měly eliminovat modříny severně od Alp?

Jinak modřín v hospodářských lesích a parcích - i tam kde není původní - asi nikomu vadit nebude.

0/0
14.10.2011 13:10

Fai Rodis

Re: Zajímavé

To ja nevim proc - ale ten pozadavek tu byl. Dokonce se to pred par lety resilo i na ministerstvu prumyslu (jako ze se nema sazet a ma se vykacet).

0/0
14.10.2011 13:57

Johny_S

Re: Zajímavé

Nelze ovšem srovnávat silně narušené, ruderální plochy a dobře zachovalé horské smrčiny, že? Ono je totiž potřeba ke každému biotopu přistupovat individuálně. Proto se např. v Národním parku České Švýcarsko kácejí nepůvodní borovice vejmutovky - chovají se tu jako invazní druhy a ničí původní společenstva. Vejmutovka se zde tedy chová jako taková křídlatka. Ve smrčinách je ovšem lýkožrout smrkový původní, není to invazní druh, protože se zde vyskytoval vždy, nebyl zavlečen člověkem.

0/0
14.10.2011 17:05

ditom

ad škůdce

Mimochodem, opatrně operujte s termínem "škůdce". Škůdci jsou nežádoucí na polích, to ano - třeba i v hodpodářském lese. Pokud ale chceme Národní park s přirozeným ekosystémem, jediní škůdci jsou ti, kteří narušují přírodní procesy. Z lýkožrouta se v přirozených lesích stává klíčový prvek, podporující biodiverzitu celého lesa (Jörg Müller, Heinz Bußler, Martin Goßner, Thomas Rettelbach and Peter Duelli, 2008: The European spruce bark beetle Ips typographus in a national park: from pest to keystone species. Biodiversity and Conservation

17(12): 2979-3001, DOI: 10.1007/s10531-008-9409-1).

Pokud tedy budete o lýkožroutu mluvit jako o škůdci, prostě se nevyhnete se srovnávání se zemědělci pěstujícími dřevo na svých plantážích.

0/0
14.10.2011 11:12





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.