pti-de-pe

Jsem znechucena, když vidím, jaké pty-de-pe se u nás používá. LIVING WILL! Připomíná mi to tady stále víc Andersenovu pohádku Císařovy nové šaty - jako by všichni ztratili zdravý rozum a předháněli se v papouškování nehorázností. To je čeština tak neobratný jazyk, že jednoduché pojmy nemůže vyjádřit?

 Říkala bych tomu třeba poslední přání,  které by obsahovalo prohlášení o tom, že v případě nezvratně těžkého zdravotního stavu (závislost vitálních funkcí na přístrojích,  vymizení vyšší nervové činnosti - poznávacích funkcí, komunikace a pod., terminální stadium nádorového onemocnění) si nepřeji prodlužovat utrpení pokusy o další léčbu a zakazuji resuscitaci. Myslím, že takové prohlášení by mělo být respektováno i za současné legislativy.

To bude zavádějící ...

Příklad:budu po nehodě, kdy mi řeknou, že z 90% nebudu chodit (přijdu o nohu nebo ochrnutí apod...), já v tom šoku podepíšu souhlas, že na přístrojích ne. Po operaci upadnu do komatu a oni mě odpojí a nechají umřít. Jenže po operaci si uvědomím, že mám děti, rodinu, vnoučata a nevzdám to, chci být s nima třeba i na vozíku. Jsem bojovník a dokázala bych to, jenže je pozdě.... V prvotní hrůze jsem se toho vzdala a pak už nebyla šance odvolat prohlášení. Silou vůle bych se z komatu probrala např. po týdnu....

Je to trochu hypotetická ukázka, ale v praxi reálná .... v tomto modelovém případě - škoda života

Myslím, že člověk bude takovéto vci podepisovat v šoku nebo stresu, většinou ne  s chladnou hlavou a nezaujatým pohledem .....

Proč nenapíšou, že pacient může trvat na připojení

na přístrojích, dokud bude na živu?

Re: Proč nenapíšou, že pacient může trvat na připojení

To máte zaručeno i teď. Pokud vám funguje mozek

hm

Odpojte mě, návštěvy mi zakažte Nejlépe bude 50 let pracovat, nemarodit, odvádět politikům k rozkrádání daně a první den důchodu dobrovolně zemřít. Divná doba.

Re: hm

Alespoň malý krůček

ke stavu, kdy si o své smrti v případech nevyléčitelnosti, utrpení... budeme moci rozhodnout sami

Re: Alespoň malý krůček

Přesně tak. Třeba se za pár let dočkáme i eutanazie.

Nevím proč si děláte iluze, že v ČR je někdo na přístrojích

v ARA/JIP ho vylifrujou, protože je to tam strašně drahý pro tu nemocnici a jde na nějakou LDNku, kde s tou péčí která tam je umře velmi rychle na proleženiny/zápal plic/podvýživu.... Být 5-10-20 let na přístojích je skoro oxymoron, potřebujete opravu božskou péči a štěstí navíc. Tak božskou péči, že byste museli někomu sakra platit, aby se o vás takhle staral.

Re: Nevím proč si děláte iluze, že v ČR je někdo na přístrojích

Pokud není šance na zlepšení stavu a alespoň trošku v rámci možností kvalitní život, (tj. z pacienta zůstane navždy "věc", která se musí krmit, přebalovat a otáčet), nevidím důvod, proč takového pacienta na těch přístrojích držet. A když má šanci na zlepšení, nikdo ho neodpojí!!!

Matka všech eufemismů

tak říkat souhlasu se smrtí "living will" to je asi takoý eufemismus, jako říkat popravě porod :-D

Bedřiško !!!

Tak mě ani nenapojujtete a běžte s těmi dejcháky do háje zelenýho

Riziko

Na první pohled se to zdá dobré, ale možná v další civilizaci, nějaké lepší. Je to totiž strašně zneužitelné, jako všechno. Kdo zaručí, že to někdo nezneužije?

Třeba že stav, který by se třeba ještě dal řešit někdo prohlásí za neřešitelný a odpojí.

Třeba proto, že chtěla nemocnice ušetřit. Papír je sepsán, pacient podepsal, tak nemocnice je krytá. Bude pak těžké dokazovat, že to třeba mohlo být jinak apod. Tahle společnost na

to nemá, stejně jako na eutanazii. Bohužel. I když nikdo asi nechce takto dopadnout.

Re: Riziko

Nemyslím si, že by se to nějak zneužívalo. Otázka zda odpojit přijde na pořad až v okamžiku, kdy už  člověk nemá šanci na jakkoliv alespoň trošku kvalitní život. Pokud si mám vybrat z toho, zda budu na přístrojích a hadičkách měsíce a pokud se proberu, budu zase jen věc, která minimálně vnímá okolí nebo po odpojení nastane konec ihned, chci druhou možnost. Není nic horšího pro blízké, než když musí pečovat o člověka, kterému nemohou pomoci a jen přihlížejí tomu, jak trpí. Bojovat o život, dokud je šance na alespoň částečné uzdravení a alespoň trošku kvalitní život je něco jiného! Tahle alterativa nastává, až když už ta šance není.

Odpojte mne hned,

a spokojenost bude všeobecná . . .