- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Dnes jsem při pročítání článků k ke kácení stromů na Šumavě dozvěděl, že koordinátorm akce je pan Piňos. Nejsem žádný ekologický odborník. Jméno pana Piňose mě hlavně připomělo je činnost ve funkci ředitele v CHKO Broumovsko, protože v této oblasti bydlím. Jeho názory a hlavně skvělá komikace s obyvateli v CHKO vedla k masovému odporu proti němu. Mimo jiné připomínám blokování opravy silnice do Police nad Metují. Ač si myslím, že pan Straský taky není zrovna člověk na svém místě, je lépe tento je lepší než profesionální demostrant Piňos.
Tento člověk se ohání vědeckýTaké mi studiemi, ale přitom sil léčí jen své osobní problémy. Také bych chtěl vědět z jakých peněz jsou tito lidé placeni.
Je docela smutný číst příspěvky, který útočí na ekologický aktivisty, věděckou obec a přitom vycházej z naprostý neznalosti věci. Nikdo neřiká nekácet, chudáci stromy. Chudáci monokultura. Jde o to, že vykácením se vytvoří holina a tudíž dojde v podstatě ze dne na den k neskutečný změně v tamním ekosystému. A kácení se nemá týkat jen ptačího potoka ale dalších částí NP. Podle odborníků je na zásah stejně už pozdě a šíření kůrovce se takhle tak jako tak nezabrání. Daleko lepší by tedy bylo stromy nechat uschnout a nechat to jít přirozenou cesto. A Stráský je fakt člověk, kterej tam nemá co dělat. Udělali byste všichni, co tu házíte špínu na odpůrce postupu v NP Šumava,daleko líp, kdyby jste se přečetli názory odporníků, jak je to s právní stránkou věci, jaký jsou Stráskýho cíle, stanoviska a právní podklady organizací, jedinců a skupin, který proti postupu vedení NP vystupujou.
Ale tady uz vubec nejde o meritum veci. Tomu drtiva vetsina diskutujicich vubec nerozumi.
Jde o zpusob prosazovani sveho nazoru - at je spravny nebo ne (coz je oboji relativni).
když je přírodě potřeba pomoci ty ekologický blázni jsou proti, kdyby jsme je viděli raši blokovat stavbu dálnic, která přírodě škodí víc, než lesní hospodaření, i když je to v národním parku. Jde jen o to aby kácení nemocných stromů bylo šetrné, což se mnohdy taky neděje.
Falšování změřených teplot a jejich navyšování, katastrofické scénáře tajících ledovců až po vyšetřování otce globálního oteplování, který si ta "fakta" vymýšlel. Takže tak trochu jiný Hééry plotrTo jsou v kostce ekologičtí aktivisté a jejich odborníci - podvodníci.
odvolávají na vědecké autority. Skutečně jste všichni přesvědčeni, že byť hodně, byť renomovaných vědců se nekácení zastává, skutečně není možné, že se tyto kapacity hrubě mýlí ? Nikdy k tomu nedošlo ?
Vědeckým poznáním také může být, že přeměně kulturních, monokulturních lesů ve stabilní smíšený les či ve stabilní horské smrčiny, bez počáteční podpory člověka trvá o několik staletí déle než tam, kde člověk v prvních desetiletí tento proces proměny aktivně podpořil.
Může to být také výsledek vědeckého pozorování? Já osobně myslím, že ano..
Dneska je ze Šumavy bojiště, kde jde o to, kdo z koho. Je z toho chaos, který byl zapříčiněn tím, že nebyla vyjasněna rovina, na níž se lze shodnout, když se překotně vyhlásil NP. Jenže dnes je tu konkrétní situace. Domnívám se, že je nutno udělat pár kroků, jinak dojde k těžkému průšvihu.
1. Je třeba zklidnit vášně a dostat situaci pod kontrolu. To lze např. tím, že se zruší statut NP a použije se odpovídající systém ochrany, např. CHKO. To zabrání tlaku dřevařů. 2. Co nejrychleji dostat kůrovce do přijatelného stavu třeba i kácením a je nutno zalesnit holiny již vzniklé, pokud možno vhodnými dřevinami. 3. Nechat rozhodnout vědce, lesníky a místní obyvatele o lokalizaci, správě a hospodaření na území. Sestavit pravidla fungování NP. 4. Dát to politikům a dbát na to, aby to nezmršili jejich připomínkami. 5. Najít dobrou vůli a přesvědčit co nejvíce lidí o smysluplnosti toho, co kdo chce. 6. Vyhlásit NP už jako normální lidi a ne jako šílenci.
Ty body zní rozumně , ale obávám se, že nikdo neustoupí natolik, aby se všichni na něčem takovém shodli.
Jinak ale Šumavský NP s nějakou takovou koncepcí původně vznikl . Co si pamatuji, měl být NP rozdělen do tří oblastí, v první měla být aplikována bezzásahovost po 10 letech, v druhé po 30 letech a v třetí, nejvíc "monokulturní" po 50 letech. Do té doby se tam měly provádět lesnické zásahy směřující k diverzifikaci monokultury na smíšený les blízký původnímu a odolný nepříznivým činitelům.
Jenže po pár letech převládli ve vedení NP a v nadřízeném MŽP ekologisté a ti zarazili veškeré přizpůsobovací lesnické zásahy a rovnou ty smrkové plantáže vyhlásili jako bezzásahové.
Množil by kůrovce a kšeftoval se dřevem :-)
to co říkají tzv.aktivisté. Příroda si skutečně pomůže sama. Kůrovec žere, žere až to všechno sežere. Potom zahyne hlady a někdy v budoucnosti něco tam co byl les vyroste.,
Kácením a výsadbou to ale urychlíš, ten uschlej strom, než ti odpadne....