Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Připoutané šumavské aktivisty odřezávali policisté rozbrusem

Zásah policistů vyzbrojených rozbrusovačkou si vyžádal třináctý den blokády u Ptačího potoka na Šumavě, kde se aktivisté poutali ke stromům řetězy a kovovými trubkami, aby zabránili kácení. Přesto padlo na 300 stromů. Lidé z blízké Modravy chystají na pátek pochod proti aktivistům.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

Milan Milhof

Na co máme všechny ty "vědce" a "učence" z vysokých škol?

Tak ať jim k sakru vláda uloží do týdne zpracovat plán co s tím, do dalšího týdne podrobí oponentuře, do dalšího týdne zkonzultují s lidmi z německé strany, kde je les v pořádku a v posledním týdnu připraví akci. Tak během 1 měsíce musí být stanoven jasný plán co s tím a nikoho dalšího do toho nepřipustit kecat. A Zelené zmetky do toho nepustit vůbec - stačí jen ty škody, které už způsobili podporou solárních elektráren a větrníků, které budeme platit my všichni - dobře nám tak, když jsme nechali lemply spoluvládnout... A pokud to ti "odborníci" z vysokých škol HNED nevyřeší (času měli až moc!), pak těm školám zastavit přísun státních peněz, zrušit je a ty "odborníky" poslat dělat něco užitečnějšího.

+1/0
30.7.2011 15:57

on5.

A co treti cestu

pokacet, odkornit, ponechat na miste? 

Vsechno rucne.

0/0
28.7.2011 9:00

superkutil

Re: A co treti cestu

Existuje i možnost zbavit kůry u stromů nastojato.

+1/0
28.7.2011 9:06

superkutil

Re: A co treti cestu

http://budejovice.idnes.cz/dobrovolnici-na-sumave-oloupali-uz-tisic-kurovcem-napadenych-stromu-12z-/budejovice-zpravy.aspx?c=A110712_095835_budejovice-zpravy_pp

0/0
28.7.2011 9:07

on5.

Re: A co treti cestu

no pokud to jde rucne, proc ne

0/0
28.7.2011 9:08

jaryk1

Re: A co treti cestu

ale to potom není co ukrást, takže to není možné takto dělat, z čeho se budou platit úplatky?

0/0
28.7.2011 12:57

bozkovak

Na dnešek hlásí bouřky

a proto dovoluji si upozornit ty ekoteroristické řetězáře, že kov velice dobře přitahuje blesky.

Vyhnout se seškvaření těla po zásahu blesku lze dobrým uzemnění (od 5 ohmů níže) anebo prchnutím pryč!

0/0
28.7.2011 8:47

neandrtálec

Pomáhat a chránit

Re: Podle agenturních zpráv řezal děti ROZBRUŠOVAČKOU Aha - vlastně to je zpráva o našich statečných policistech na Šumavě.

:-)

Pomáhat a chránit.

:-)

Jistě policie dostala od ODS představitelů nějakou směrnici, jak řezat na živém člověku rozbrušovačkou. Jen člověk mdlého ducha může dělat něco tak nebezpečného. Asi ještě neviděli roztržený rozbrušovací kotouč.

0/0
28.7.2011 8:18

bozkovak

Re: Pomáhat a chránit

Pravda, ještě jsem neviděl neposlechnout rozkaz policajta. Co myslíš, nebylo by lepší takovým neposluchům zrovna řezat palice??? Dyk je maj stejně nanic

+2/0
28.7.2011 8:32

neandrtálec

Re: Pomáhat a chránit

Brouk musí být zahuben.

:-)

Přeje si to vedení parku, vedení MŽP, předeseda vlády, i pan prezident.

;-D

0/0
28.7.2011 8:38

bozkovak

Re: Pomáhat a chránit

I já patřím mezi odpůrce brouka, vím co dokáže a nejsem ekoterista!

+1/0
28.7.2011 8:39

viveka

Re: Pomáhat a chránit

Brouky vyhubit nelze. Žádný hmyz vyhubit nelze.

0/0
28.7.2011 8:50

on5.

Re: Pomáhat a chránit

totalni atomova valka by mozna pomohla :-)

0/0
28.7.2011 8:57

jaryk1

Re: Pomáhat a chránit

ty si vážně magor

0/0
28.7.2011 13:52

silný kuřák

Vzhledem k tomu,

že každá ze stran již používá nefér argumenty, je podle mého nutno - dokud je čas, pokusit se začít znovu. Nefér argumenty myslím např. to, když se někdo zaštiťuje bezzásahovostí a přírodními procesy a přitom připouští umělou obnovu. A přitom nejde jen o smrky. Např. dnes nenajdete nikde dříve běžný jilm. Byl totiž totálně zlikvidován bělokazem (kůrovec, škodící na jilmu), těžko budete hledat původní jedli bělokorou (prakticky vymizela a je několik teorií proč), klíněnkou jsou napadeny prakticky všechny kaštany atd.

Z druhé strany je nefér rozdrobení zón. Tak jako rozdrobení honiteb poslalo chov jelení zvěře do řiti, tak i jakýkoli biologický systém, který potřebuje k vývoji nové generace zhruba sto let, nemůže být spravován na jakýchsi camfrňouscích.

Pro obě strany je ovšem společný jakýkoli nedostatek v souhlasu na vizích, způsobech a postupech. Bez toho, aniž by tyto podmínky nebyly splněny, nelze očekávat, že se dostaví úspěch.

+3/0
28.7.2011 8:09

kubas_carreras

Re: Vzhledem k tomu,

fíha, konečně kloudný názor

0/0
28.7.2011 8:49

superkutil

Re: Vzhledem k tomu,

Přesně tak, je to o tom, zda zachovat NP aby si sama pomohla nebo z NP udělat těžební rajón. V prvním případě bych netěžil a možná trochu pomohl výsadbou smíšených lesů. V druhém případě vytěžit napadené stromy, ale to pak už nebude NP, ale těžební rajón. A o to mam pocit jde. Vše je jen lobing firem těžících a zpracovávajích dřevo.

0/0
28.7.2011 9:12

log-out

Re: Vzhledem k tomu,

Naprosto nerozumím tomu, co je na naši argumentaci nefér. Bezzásahovost je termín. A rozumný člověk soudí nikoli podle toho, jak termín zní, ale co je jejho obsahem. A to jsme myslím jasně vysvětlili.

-

Jinak ono opravdu tomuto území by prospěla plná bezzásahovost (tzn. umělá výsadbaje tu naprosto zbytečná), ale problematika umělé výsadby je složitější a navíc zcela offtopic, takže se omezuji na argumenty proč nekácet. 

PS: Pro Tvoji informaci, o výsadbu listnáčů se NP již dlouho snaží, ale má to poměrně chabý úspěch, většina zajde, nebo je sežere zvěř.

0/0
28.7.2011 10:51

palomak

Zrušení NP?

Tady už nejde o to, zda kácet nebo nekácet.Z mediálních výstupů vedení NP je zřejmé,že jde o samu podstatu, zda bude NP fungovat dále nebo bude zrušen! Obávám se,že B) je správně.Po ztrátě peněz na Praze 6 tady bude další výrazný počin pana bývalého starosty!Rv

+1/0
28.7.2011 6:40

krajta22

Pseudoochránci přírody.

Prosím přivažte se k těm nesmírně cenným sromům a zůstaňte u nich přivázáni, nejlépe do jara. Vy budete mít jistotu, že Vás a ty smrky nikdo nepokácí a celá republika bude mít jistotu, že od Vás bude na chvilku pokoj.

+2/0
28.7.2011 0:13

bozkovak

Re: Pseudoochránci přírody.

R^R^R^

+1/0
28.7.2011 8:34

Albedo

Vehementní, ale nevzdělaní zastánci kácení

Pročetl jsem si debatu a povšechně shrnuto, zastánci kácení jsou lidé, kteří tvrdí několik bludů: že v horské smrčině ve stádiu zralosti nemá růst smrk. Opak je pravdou - v tomto stádiu a v této výšce je zcela běžné, že porost i přírodní, či pralesní, je tvořen hlavně smrkem. Někdy se do prosvětleného porostu dostane bříza, jeřáb a někdy klen a buk. Na Šumavě ovšem tyto dřeviny bývají často sežrány přemnoženou jelení zvěří. Další blud "kácečů" je ten, že na vykácených holinách se daří zalesňovat - opak je pravdou, vykácené holiny se zalesňují velice špatně, naopak v uschlém lese je přirozená obnova rychlejší, vitálnější a zdarma. Úplně nejtristnější na kácečích je, že nemají patřičné vzdělání, ani žádný odborně podložený argument, který by kácení ospravedlňoval. Jde většinou o vehementí všeználky typu, "rád cestuji a čtu o lidech, detektivky a o přírodě, mám technické vzdělání". Vědci jsou podle nich jen teoretiky - přitom narozdíl od nich tam vědci výzkumem strávili tisíce hodin.

+2/0
27.7.2011 23:20

doktor_bota

Re: Vehementní, ale nevzdělaní zastánci kácení

Takže navrhuješ nechat les přirozeně vyhnít, aby na jeho "hrobě" mohl vyrůst nový (smrkový) les, ano? Jistě, ten bude nepatrně oddolnější, to je pravda. Není ale efektivnější současnou umírající monokulturu vykácet (kde je potřeba) a nahradit lesem, který je MNOHEM oddolnější? Zalesňovat přece umíme i značně nehostinná místa, viz Krušné hory.

+1/0
27.7.2011 23:28

Albedo

Re: Vehementní, ale nevzdělaní zastánci kácení

Krušné a Jizerské hory jsou právě příkladem drahého a špatného zalesnění, některé plochy se musely zalesňovat opakovaně, porosty často předčasně odumírají.- protože půdní ekosystém dostal poslední ránu, když odtamtud odtáhli dřevo a narušili erozně půdu. Po několikáté zalesněné plochy v Krušných horách teď likviduje houba (7000ha), další akce bude stát kolem 5 miliard Kč. Na těchto chudých a kyselých půdách je nejdůležitější nechat dřevní hmotu k rozpadu a také jako protierozní prvek a prvek zlepšující mikroklima stanoviště. Popadané stromy také chrání mladé stromky před zvěří, což je na Šumavě velmi důležité. Listnáče se zde podle výzkumů obnovují, ale jsou sežrány zvěří a zanikají. Neúspěšných experimentů s dosadbami listnáčů už proběhlo dost, prozatím zkrachovaly. Dle mého názoru by doplňkovým řešením byla doplňovací experimentální (jen někde) síje a dosadba buku a jedle a současné snížení stavů jelení zvěře, ale kácení v jádrové zóně rozhodně ne.

+1/0
27.7.2011 23:45

habr

Re: Vehementní, ale nevzdělaní zastánci kácení

Možná, že jste teď něco napsal, co už před lety NP Šumava dostal jako podnět

Nikdo z rozumných zastánců ponechání hmoty v jádrových zónách nezpochybňuje. Co jsem tu četl u zastánců kácení, především chtějí aby se kácení provedlo s cílem omezit populaci kůrovce.  I u Ptačího potoka podle ČIŽP má zůstat ležet.

Krušné a Jizerské hory proti Šumavě jsou v nevýhodě díky zničení půdy imisemi.

Jenže to je pořád dokola - jedna srana nechce slyšet tu druhou a nikam to nevede.

Blokáda na Ptačím potoce je obyčejná šaškárna která Šumavě neprospěje.

+1/0
27.7.2011 23:52

log-out

Re: Vehementní, ale nevzdělaní zastánci kácení

1) Jenže on je rozdíl i ležící versus stojící smrk.

2) Kůrovec se množí v ohniskách, takže i při selektivní těžbě dojde k vytěžení větších souvislých ploch (a zbývající stromy budou oslabeny, takže při prvním vichru letí také). Díky tomu místo postupnému odumření lesa půjde les dolů celý a najednou - nový les tedy bude stejněvěký, což mu sníží odolnost

-

PS: A proč je vlastně třeba v NP ničit kůrovce?

+1/0
27.7.2011 23:56

doktor_bota

Re: Vehementní, ale nevzdělaní zastánci kácení

"...ale kácení v jádrové zóně rozhodně ne" - reaguji jen na závěr, četl jsem to samozřejmě celé a víceméně souhlasím, ale... Jak chceš eliminovat riziko (resp. jistotu) rozšíření kalamitní oblasti do míst, kde kůrovec skutečně nemá co dělat? Už tady zaznělo, že tenhle parazit (a nejen tento) dokáže migrovat skutečně hodně daleko. Co tedy navrhuješ? Přirozené odumření zasaženého porostu trvá příliš dlouho.

+1/0
27.7.2011 23:55

log-out

Re: Vehementní, ale nevzdělaní zastánci kácení

Daleko migrují jen jedinci. Kalamita se šíří max na vzdálenost 1km, obvykle spíš na 0.5km. Takže stačí úzký ochranný pás. V Bavroském lese je to ozkoušené a funguje to.

+1/0
27.7.2011 23:58

doktor_bota

Re: Vehementní, ale nevzdělaní zastánci kácení

Už poněkolikáté opakuji, že situace v Bavorském lese a na Šumavě je diametrálně odlišná. Což mimochodem není můj dojem, to zaznělo z úst nějakého odborníka před pár dny na ČRo1.

0/0
28.7.2011 0:01

log-out

Re: Vehementní, ale nevzdělaní zastánci kácení

A v čem přesně odlišná? Tuto tezi jsem už také několikrát slyšel, ale nikdo nikdy nebyl schopen říci čím.

0/0
28.7.2011 0:02

doktor_bota

Re: Vehementní, ale nevzdělaní zastánci kácení

Stručně: Bavorský les byl poměrně kvalitně opečováván desítky let, proto po přemnožení kůrovce oddolával mnohem lépe, než porost na Šumavě. Ještě v tom snad hrál dost zásadní roli způsob obnovy, který prostě za komoušů patrně nedosahoval kvalit metod sousedů, ale podrobnosti po mě nechtěj, vymýšlel bych si.

+1/0
28.7.2011 0:08

log-out

Re: Vehementní, ale nevzdělaní zastánci kácení

Ehm - Šumava byla dlouhou dobu hraničním pásmem a díky tomu měla ekosystém v hodně dobrém stavu. To byl také jeden z důvodů, proč byla prohlášena za NP. To, že se kalamity rozjely tak brzo po revoluci není úplně náhoda. Jediné, co měl bavorský les lepší byl stav lesů v nižších polohách, kde se dříve začlo s pěstováním smíšeného lesa, horské smrčiny na tom byly úplně stejně jako v ČR.

-

Sežraných 90% procent horských smrčin je pro Vás odolával mnohem lépe?

-

Obávám se, že si vymýšlíš nejen v podrobnostech...

+1/0
28.7.2011 0:13

doktor_bota

Re: Vehementní, ale nevzdělaní zastánci kácení

Nevymýšlím, ale netvrdím, že jsem tu informaci pobral správně. A omlouvám se, musím končit, jinak mě sežere...;-)

Díky za diskuzi a informace - ne že by to změnilo můj názor na poutání se ke stromům, ale řekněme, že mi to dalo námět na přemýšlení.R^

+1/0
28.7.2011 0:21

log-out

Re: Vehementní, ale nevzdělaní zastánci kácení

Taky přeju hezký večer :-)

0/0
28.7.2011 0:22

Albedo

Re: Vehementní, ale nevzdělaní zastánci kácení

"V období let 1991 až 2001 lýkožrout smrkový napadl a zničil v NP Bavorský les stromy na

ploše 3 920 ha. V horských polohách byly lesy NP Bavorský les zničeny z více než 90 %, kdežto v údolních

oblastech byl výskyt lýkožrouta výrazně nižší a lesy byly méně poškozeny."

+1/0
28.7.2011 0:14

habr

Re: Vehementní, ale nevzdělaní zastánci kácení

To není pravda, že migrují jen jedinci. Myslím, že okolo roku 1995 byla kůrovcová kalamita rozseta prakticky po velkém území ČR a byly mezi ohnisky i desítky km. Prostě jsou možnosti, že vítr přenese velkou skupinu, převeze je na plachtě kamiónů v záhybech, na vlacích apod.A i kdyby jedinci - naletí na slabší stromy, než se najdou a odtěží, již je tak ohnisko a než se zlikviduje, první nálet, je tam druhý a přikácí se proto víc. Tento stav je na mnoho let než se zastaví - ke škodě všech.

+1/0
28.7.2011 0:05

log-out

Re: Vehementní, ale nevzdělaní zastánci kácení

No, naštěstí v nejvyšších partiích šumavy těch vlaků ani kamionů tolik nejezdí, že. Samozřejmě, zbývá určitá náhodná možnost přenosu. Pokud vám Vadí přenos jedinců kůrovce, tak začněte pěstovat listnáče, kůrovec tu bude furt a nic s tím nenaděláte. Ničit kvůli ojedinělým přenosům jednotlivců přírodu v NP je IMHO prostě blbina.  No a zbývá náhodný přenos většího množství brouků přirozenou cestou na větší vzdálenost. To se samozřejmě také může stát, ale jak vyplývá jak ze zkoumání, tak i z praxe z ostatních NP, to je velmi řídký jev.

Současný výskyt kalamit není až tak způsobena přenosy brouka ze jednoho místa na všechna ohniska, ale tím, že v daný rok byly příznivé podmínky pro vývin brouka a stromy to přestali simultáně zvládat.

+1/0
28.7.2011 0:18

Albedo

Re: Vehementní, ale nevzdělaní zastánci kácení

"Zejména významný bude dopad na sekundární smrkové porosty v nižších a středních polohách. Rozpadem je v důsledku očekávané změny klimatu ohroženo přibližně 29% existujících smrkových porostů, jako rizikové je možné označit pěstování u dalších 53% smrkových porostů, celkově se jedná o 45 % rozlohy lesů ČR. Tyto porosty budou náchylnější k destrukci kořenového systému václavkou a červenou hnilobou kořenovníku vrstevnatého a k narušení fyziologických procesů dřevin vaskulárními mykózami. Zhoršený zdravotní stav, spolu s příznivými podmínkami pro populace hmyzu, zvýší riziko gradace výskytu podkorního i listožravého hmyzu, především lýkožrouta smrkového. Projeví se různé projevy chřadnutí, u nichž nebude možno jednoznačně určit mortalitní faktor. Limitujícím faktorem zdravotního stavu budou především extrémy počasí, mj. i nadměrné „přehřátí“ pletiv v kombinaci s letním přísuškem. " Výzkum Ústavu systémové biologie a ekologie. Jestli to bude kůrovec nebo houba, to už je celkem jedno...

0/0
28.7.2011 0:32

habr

Re: Vehementní, ale nevzdělaní zastánci kácení

Výzkum Ústavu se nikterak neliší od vypravování starých lesníků s tím, že když mi to vypravovali, globální oteplování  nebylo v módě. Jen říkali - jsou roky kde jsou vedra a sucha (i holomrazy mrazy), že stromy nemají sílu se bránit škůdcům a dřevokazným houbám. A že na takové výkyvy les reaguje často pomalu - škody se projeví i za roky. I ti hloupí zemědělci se usmívali zastáncům opakované výsadby smrků na stejná místa - mají zkušenosti, že tři roky brambory za sebou dobrou úrodu nepřinese. Zahradníci zas když sázejí nové stromy do parků kde předtím rostly stejné druhy dřevin prosazují 100% výměnu půdy. Pro lidi kteří mají nějaké zkušenosti s živou přírodou vědci jen potvrdili jejich mnohaleté pozorování přírody a předávání praktických zkušeností z generace na generaci.

Ale to neznamená, že když se rozmnoží nějaký kalamitní patogen budeme jeho šíření v zájmu vědy, ochrany ne vždy pružné legislativy a politických zájmů  podporovat.

V mnohém se shodnem - jen si nerozumíme jak to říkáme.

0/0
28.7.2011 7:50

log-out

Re: Vehementní, ale nevzdělaní zastánci kácení

No a todle je přesně případ, kdy se projeví omezený "vědecký" rozhled lesníka. Jeho starost je péče o les a procesy zpravidla hodnotí podle toho, co je pro les dobré. Naopak přírodovědec umí ocenit všechny typy biotopů, pro něj je největší hodnotou biodiverzita a přirozenost přírody.

-

Když lesníkovi umře les, je to prohra. Když začne umírat les přírodovědci, začne se nejprve ptát: není to náhodou v daném biotopu přirozený (a periodicky se opakující) proce? Jaký nový biotop vznikne? Bude ten nový biotop také cenný? Bude zachováno to, co je na daném území cenné (chráněné druhy atd..) Bude zachována biodiverzita atd... 

A teprve až zodpoví tyto otázky, tak rozhodne, zdali ten proces do přírody patří a nemá se mu bránit, třeba proto, že díky tomu vyroste nový lepší les, nebo jestli jde o nekontrolované a nepřirozené šíření patogenu zaviněné člověkem. Proto tvrdím, že samotný fakt, že tu je kůrovec ještě neznamená, že to je špatně.... a že lesník není správný odborník, na Šumavu.

0/0
28.7.2011 10:58

bozkovak

Re: Vehementní, ale nevzdělaní zastánci kácení

Krušné a Jizerské hory jsou právě příkladem drahého a špatného

zalesnění, některé plochy se musely zalesňovat opakovaně,

***************************

Bohapustá a sprostá lež !! Tam kde se zaseňovalo správnou sadbou se nic takového nestalo.

Nakonec se na obnově podíleli i různé pseudospolky "Ochránců přírody" a tak nelze nějakou sabotáž vyloučit.

0/0
28.7.2011 8:38

habr

Re: Vehementní, ale nevzdělaní zastánci kácení

Šumava nejsou jen horské smrčiny. To je jen zlomek rozsáhlého pohoří. Kůrovec není v přiměřeném stavu který by měl odpovídat jeho přirozené funkci v hoských smrčinách. A bude škodit v nižších polohách Šumavy, kde místo smíšených lesů jsou rozsáhlé smrkové monokultury a kde se kácet musí - to nikdo z příznivců nekácení dosud nezpochybnil.

Tím, že vzniknou velké holiny, obtížně se bude zalesňovat protože holiny ztratí přirozené mikroklima lesa  a za další zřejmě nebude dostatek sazenic pro zalesnění. Prakticky bude to co bylo před 120 lety

Problém mezi káceči a nekáceči je v pohledu na Šumavu. někdo vidí jen několik svých  lokalit, jiní si uvědomují dopad pro celý region možná  pro reion v záplavových území Vltavy, Labe a možná i částečně Dunaje.

A o tom se tu stále přeme ;-D

+1/0
27.7.2011 23:39

Albedo

Re: Vehementní, ale nevzdělaní zastánci kácení

Samozřejmě jsem mluvil o území u Modravy, kde se teď kácí, které odpovídá cenologicky pásmu horských a podmáčených smrčin. Zde každý zásah člověka a mechanizace zhoršuje výhled na obnovu lesa, ochranu půdy a zadržení vody. Podél jádrového území má být nárazníková zóna, která bude chránit hospodářsky obhospodařované lesy. Stačí mrknout na zonaci NP Bavorský les a srovnat to ze Stráského vizí. Není možné kácet mezi 135 střepy nesmyslně rozdrobené jádrové zóny. To je promyšleně likvidační a vede to k rozsáhlým vytěženým holinám a postupnému zániku hlavního zdůvodnění Národního parku.

0/0
27.7.2011 23:52

habr

Re: Vehementní, ale nevzdělaní zastánci kácení

Kolik lidí v tom sporu o kůrovce vidí Modravu a kolik lidí vidí Šummavu jako takovou. Akcí u Ptačího potoka se povedlo jediné - značná část laické veřejnosti se obrátí proti všem co se věnují problematice o životní prostředí. Už teď jsou lidi nespokojeni s dalničními akcemi, nevnímají, že problém je víc v úřadech a Šumava je další olej do ohně. Když poslouchá zprávy v médiích, mám pocit, že se snaží aby informace byly vyrovnané - ochranna cenného území na jedné straně x nebezpečí vyrojené kůrovce s pravděpodobností napadnutí dalších tisíců stromů.

Na kterou stranu se laik přikloní, když vidí velké holiny po vykácených stromech napadených kůrovcem?

0/0
28.7.2011 0:00

log-out

Re: Vehementní, ale nevzdělaní zastánci kácení

A ono nějak něco mění, jak to vnímají laici? Todle by snad měla být diskuse mezi odborníky, ne? Právě TODLE je jeden problémů: Stráský (protože mínění odborníku je vcelku jasně odmítavé) hledá podporu u neodborné veřejnosti, na kteoru dělá bububu, sežerou Vám Šumavu. A lidé mu to žerou....

+1/0
28.7.2011 0:05

Albedo

Re: Vehementní, ale nevzdělaní zastánci kácení

Ano, myslím, že všichni, kdo jsme v tétodebatě ještě zůstali, si dovedeme představit pozitiva a negativa různých přístupů. Snad se ale shodneme na tom, že rozdrobená jádrová zóna má být zcelena. Je ovšem problém, že se o tom rozhoduje v této špatné atmosféře. Od ekologů to není moc dobré PR - ale chápu, že když se kácecí mašinerie v jádrové zóně rozjíždí, je teď poslední šance ji zastavit - pak už bude pozdě.

+1/0
28.7.2011 0:11

bozkovak

Re: Vehementní, ale nevzdělaní zastánci kácení

A teď nám řekni tu pohádku O Karkulce!;-D

0/0
28.7.2011 8:42

doktor_bota

2 log-out

1) Bavorský les není postižen kalamitou, a to díky dlouhodobé údržbě.

2) Šumavský les JE postižen kalamitou, díky které jsou před vymřením i porosty ve vyšších polohách, tedy tam, kde jsou smrky obvyklé

3) Nevím zda NP, ale je jednoznačně v zájmu státu, aby byl na Šumavě les obnoven. Proč nebyla dodnes modifikována tamní skladba dřevin není podstatné

4) Lepší než žádný les je samozřejmě smrkový les. Ale mnohem lepší než smrkový les je les smíšený.

+2/0
27.7.2011 23:15

Albedo

Re: 2 log-out

V Bavorském lese už kalamita proběhla (a přešla k nám), v jádrových zónách tam nikdo nekácel, proto nedošlo k erozi půdy a zničení přirozeného zmlazení. Proto tam je teď krásný les, to je asi nejdůležitější oprava vaší dezinformace. Nejvíce poškozené, prakticky nezalesnitelné části Šumavy jsou rozježděné holiny po těžbě, na těžbou otevřené plochy navazují polomy, způsobené větrem. I suchý les totiž vítr zpomaluje, narozdíl od holin.

0/0
27.7.2011 23:27

doktor_bota

Re: 2 log-out

V Bavorském lese ve srovnání se stávající situací na Šumavě prakticky žádná kalamita nebyla, proto nebyly nutné tak razantní zásahy. Ano, souhlasím s tím, že se v minulosti (a možná i současnosti) kácení provádělo idiotským způsobem, nicméně velmi nízká oddolnost smrkových monokultur proti větru je velmi nízká všeobecně, to bylo ostatně jedním z důvodů, proč byly tyto porosty "očkovány" jinými dřevinami třeba v Krkonoších.

0/0
27.7.2011 23:32





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.