Neobjektivní článek, ignorace

Dobrý den, jako přírodovědec považuji článek za neseriózní a diletantský. Proč v něm nejsou obsaženy vyváženě reakce obou stran šumavského sporu? Článek vyznívá výrazně ve prospěch pana Stráského a spol. Přitom se nabízí zjevné kritické otázky: Je úbytek turistů způsoben skutečně kůrovcem? Důvodů může být a pravděpodobně je, mnohem více a jádro úbytku turistů je asi jinde. Je ztráta prosperity šumavských penzionů způsobena přemnožením kůrovce či je možno se zamyslet nad jednodušším a logičtějším důvodem kromě jiného - totiž přemnožení podnikatelů v oblasti ubytovacích služeb na Šumavě? Je pohled z helikoptéry manipulativně zorganizovaný vedením NP Šumava dostatečný? Při hloubavějším pohledu "na zemi" by bylo možno spatřit mnohem více o tom jak kalamita probíhá a také jak příroda sama v jádrových částech parku na kůrovcovou kalamitu reaguje a zadarmo. Proč jsou ignorovány názory odborníků - vědců? Proč autor tohoto článku nešel objektivně více do hloubky?

Re: Neobjektivní článek, ignorace

úbyttek turistů a další není otázka pro přírodovědce. Co jako přírodovědec odborně zpochybnujete? Jako přírodovědec mohu podotknout

1. Samovolně vyrostlý les nebude odpovídat složením původnímu lesu z doby před působením člověka,

2. obnova původního složení lesa samovolnou cestou potrvá staletí až tisícíletí.

3.  kůrovec se přemnožil v umělém ekosystému, zásah je proto oprávněný.

4. nelze srovnávat německou Šumavu na JIŽNÍCH svazích s českou na SEVERNÍCH svazích.

NP jako líhniště kůrovce.

Každopádně dokud je kůrovec uvnitř NP, může se žvanit a nic nedělat do aleluja. Jak se ale kůrovec díky tomu nepořádku v Parku dostane mimo NP do soukromých lesních produkčních porostů, budou následovat automaticky požadavky na náhradu škody. A pokud stát nevyhoví, tak i soudní žaloby vlastníků produkčních lesů na stát. To pak už bude jiné tóčo. A to už bude pozdě, nesmyslný šumavský experiment nás bude stát miliardy.

A kůrovec už je takových 500 metrů od hranic parku, a 400 - 500 metrů je doletová vzdálenost kůrovce. A to v bezvětří, pokud jsou "příznivé" vzdušné proudy, je dolet zrojeného kůrovce přirozeně větší.

Re: NP jako líhniště kůrovce.

prokažte že váš strom sežral kůrovec pocházející z np šumava.... jak ho poznáte, má modrofialový zadeček?

Kurovec vyhrava bitvu....

.....takovych, kteri vyhravali bitvy uz bylo - Zizka, Napoleon, Hitler, valky ale stejne prohrali, stejne jako kurovec valku proti prirode taky nakonec prohraje, jako ostatne vsichni, kteri proti ni bojuji. Cela zalezitost je navysost smesna: valka kurovec vs. priroda!!! K popukani.

Na pátém obrázku je vidět

že největší spoušť v lese nedělá kůrovec, ale ti co rozjezdí lesní půdu těžkou technikou. To, co se nazývá kalamitou je přirozená obnova lesního porostu, která funguje stovky milionů let. Kde se bere ta drzost lidí, kteří mají praktické zkušenosti sotva s jednou generací lesního porostu, tvrdit, že oni to vyřeší líp než příroda ...

Mě by zajímalo, jak si ti stolní odborníci na dřevo

ošlehaní větry kancelářských ventilátorů představují, že by někdo mohl na těžbě kůrovcového dřeva vydělávat.

Když u nás na severní Moravě byla před pár lety kůrovcová kalamita, mimochodem zlikvidovaná za půl roku, tak prakticky všechno dřevo, které museli majitelé ze svých lesů vytěžit, šlo do palivového dřeva, díky přebytku nabídky prodávaného kubík tak za pětistovku. místo aby ho prodávali jako kvalitní dřevo tak za 5 tisíc. A pokud to byly nějaké skutečně silné stromy, které byly přebrány a použity na řezivo, tak výsledné řezivo bylo tak třetijakostní. Kůrovcové dřevo má totiž obrovsky kolísavou kvalitu, občas to je dřevo napadené houbami a měkké jak balza nebo houbami minimálně promodralé, občas díky tomu, jak smrk bojuje s broukem a s naží se ho utopit v pryskyřici je to dřevo prosmolené podobně jako borovice. Vždy je na tom dřevě  poznat, že vysychalo nastojato. Hodí se tak maximálně na výrobu europalet, bednění a podobných nenáročných věcí.

Re: Mě by zajímalo, jak si ti stolní odborníci na dřevo

Vydělat se na tom samozřejmě dá - chce to ale do celého "podniku" nějak dostat státní peníze. Víte třeba, co bude stát umělé zalesňování holých plání?

já tam byl.

Neletěl jsem vrtulníkem, šel jsem po svých. V lokalitě Ptačí potok a Ztracený je hodně uschlých stromů. To je to, co ukazuje Stráský novinářům z letadla. Co z letadla není vidět, je bujný porost mladých stromků, které vyrůstají mezi stromy mrtvými. Kůrovec je jen záminka k vykradení parku. Rozhovor s dřevorubcem: "Kluci, co blbnete?Nechaj vás  vycukat a za tři roky si to dřevo odvezou. Proč myslíte, že řežeme klády na dýlku 4,1? Aby se daly naložit na kamion. Jeden strom je kubík dřeva v ceně 2000 Kč, rezonanční dřevo 35 000 Kč. Víte, kolik tu těch stromů je? Nebuďte blbí..."

Jinak část lesa je opravdu umělá monokultura, ale jsou tam i -nejcennější- části přirozené horské a podmáčené smrčiny. Viz Ptačí potok.  Zasahovat v nárazníkovém pásu mezi parkem a hospodářským lese - ano. Kácet v bezzásahových zónách - nesmysl a lumpárna. Úbytek turistů? Já potkával davy jak na V8claváku. Tak nevím.

Re: já tam byl.

Ty šumavské kmeny zničené kůrovcem potom rozprodají po malých pilách po celé republice , případně na pily i do zahraničí. Velké pily kůrovcové dřevo ze Šumavy nechtějí pomalu ani zadarmo, protože každý kmen je jiný. Na rozdíl od dřeva z normálního lesa, kde mají všechny kmeny stejnou kvalitu, takže jim stačí jen nadstavit katr a jedou.

Takového řeziva tady z místní pily z kůrovcového dřeva, beztak dovezeného přes půlku republiky ze Šumavy, mám doma skoro dva kubíky.  Bylo levnější o cca třetinu, jestli si dobře pamatuji. A taky ho budu muset přebrat, pouze tak třetinu budu moct normálně použít na baráku.  Zbytek je pochybný, buď na smrk hodně měkké a promodralé  dřevo, nebo naopak hodně prosmolené, tvrdé a těžké.

...

Nápad nechat les přirozenému vývoji je sice zajímavý, ale nefunguje. Je na to potřeba jít tak, jako naši předci. Vykácet do posledního napadeného stromu a postupně les obnovovat. Spolehlivější řešení prostě neexistuje.

Re: ...

... tak pravil vsevedouci Buh !

sukcese

Procesu opakovaného narušování ekosystému vnějším faktorem se říká cyklická exogenní (allogenní) sukcese, nejedná se o nic jiného než přirozený proces, kterým se příroda vyvarovává dominanci nějakého druhu.

Copak je někdo skutečně tak pitomý a myslí si, že v oblastech, kde nezasáhne člověk se ekosystém zhroutí? Takže neobhospodařovaná část tajgy na Sibiři by musela být již jenom planina! To, co se nyní děje v NP Šumava je popíráním principu chování k národním parkům, jakožto oblastem, jež se mají nechat přirozenému sukcesnímu vývoji, a to, že skupina neodborníků usoudila, že tento přirozený proces je lidským očím neestetický, je smutnou ukázkou průsaku neodborníků do ryze expertních záležitostí.

Re: sukcese

Nj, blbci se raději dívají na zelené stromy. Inu, blbci...

Rumuni se prý oháněli pracovníma smlouvama.....

Přibližte si v Googlu mapu Šumavy a uvidíte ten rozdíl.

Německá strana šumavy byla taky postižena Kyrilem, ale ani stopy po těžbě. Na naší straně kolem toho poledníku je vidět pravidelné pruhy těžby.Všude na naší straně ŠUMAVY jsou spíš políčka lesů mezi pasekami. To se na německé straně nevidí.

Re: Přibližte si v Googlu mapu Šumavy a uvidíte ten rozdíl.

Pravda. Kdyby se po Kyrillu nenechala kůrovci taková hostina, tak by k tomu vůbec nedošlo. Dnes jsou suché lesy obklopeny holinami a pak až začínají lesy jak je známe - zelené. Kůrovec nemá diplom z ekologie, tak asi chudák ani neví, že má sežrat jen to co chceme a v takovém množství, aby se nezastavila přirozená obnova. Šumavská kalamita se musí zastavit a jestli se nezastaví na Šumavě (v NP), tak se zastaví až za hranicemi NP - kolem suchého národního parku pak budou holiny takového rozsahu, že to bude mít katastrofický vliv na místní biosféru i hydrosféru a geosféru.

K tomu bychom to také všichni (co platíme daně) řádně zaplatili. Letos je to "povodňová stovka" měsíčně, příští rok by to mohla být "kůrovcová pětistovka". Škody, které by stát musel uhradit vlastníkům hospodářských lesů kolem NP by byly v desítkách miliard! Takto se u nás šetří...

K současné situaci vůbec nemělo dojít, ale bohužel došlo. Ti co jsou za to odpovědní žádnou odpovědnost bohužel nenesou. Prostě české řešení