Dovolenou v Harrachově mohu jen doporučit!

Byly jsme tam minulý týden, ubytovali se zde: http://www.e-chalupy.cz/krkonose/harrachov-ubytovani-apartmany-karolina-0839.php za mimosezónní cenu 3600 za apartmán za týden a byli jsme moc spokojeni..

až teď v horách potkáte stádo dupajících turistů..

bude se s největší pravděpodobností jednat o čtenáře iDnes..

Naše zmije nikoho zabít nemůže

má málo jedu. Kdyby si toho nevšiml, nic by se ani stát nemuselo. Nanejvýš trochu nevolnosti. Zmije se vyskytují více ve větších výškách, ale u Vltavy je také vídam. Nebo na břehu Ohře.

Re: Naše zmije nikoho zabít nemůže

vaše zmije má možná jedu málo, ale naše ho má docela dost..

To by mě ani ve snu nenapadlo...

... v neděli odpoledne jsme tam s dětmi bobovali :-(

Re: To by mě ani ve snu nenapadlo...

mohli jste být teď všichni mrtvý...

ajta krajta

Jak se spolu domluvili?

To by mne zajímalo, jak se záchranáři s Nizozemcem domluvili. To uměl některý z nich tak dobře nizozemsky? A nebo oni a i ten chlapec tak dobře anglicky? Mně teda angličtina problém nedělá, ale jak bych někomu vysvětloval, tím spíš v takovém stavu, že mne "brní na těle a oblast brnění se rychle rozšiřuje", to bez slovnku opravdu nevím. Snad jedině jestli kdyby to náhodou byl student medicíny. Jinak se totiž ukazuje, jak je to celé v EU s jazyky stále nepromyšlené a že i těžce natrénovaná angličtina může zradit, když se zrovna domluvit potřebujeme nejvíc. Přemýšlím, co bych dělal, kdyby se mi totéž stalo někde v Nizozemsku - snad bych to přežil.

Re: Jak se spolu domluvili?

ty to nevíš, čeští záchranáři jsou Nizozmeci, a česká policie jsou Němci. A ministra máme Rakušáka...

Zmije neslyší, je zbytečné na ně křičet

To mi připomenulo Járu Cimrmana...

mladý Nizozemec a turista?

já myslel že místní občan..vždyť spousta z nich skupuje reality v pohraničí...oplocují si louky..jsou na to zvyklí ze své domoviny..tam u nich je to normální, dát si plot okolo louky, zahradit pěšinu, atd...no, nebudu to rozebírat.

No jinak vipera berus(zmije obecná) jsem potkal v Jizerkách jen jednou, bylo to v srpnu 2002 za horkého odpoledne, když jsem pátral po prameni Černé Nisy a na takové zastrčené lesní cestě se milostivá nahřívala na slunci. Chvilku dělala ztuhlou a pak se odplazila do trávy. Bylo to, jak když na zem hodím těžký železný řetěz, mají docela tlusté, robustní tělo.