Ono se to jeví, jako velká legrace,

ale já do země, kde mě mohou sebrat na ulici a odvést na nějaký ostrov a tam věšet za nohy a polévat vodou, bych nikdy nejela. V poslední době se dost emigrantů z USA vrátilo a přes počáteční machrování se nakonec sesypou a pláčou nad promarněnými roky strávenými v té zemi. Co dům, to jakýsi ostrov osamění. Zrušeny chodníky, aby se lidé nemohli potkávat, bez hospod, bez MHD a jen styk s pošťákem, který přináší dotazník ve stylu, "Je Váš soused dobrý Američan"? V neděli do kostela a místo rozjímání, jen zpěv podobný pokřiku a hádky. Na konci kontrola parkoviště a rychle vozem domů.