Rozdíly

pokud se rodič dítěti věnuje a zajímá se o jeho učení, ví jaké limity a znalosti jeho dítě má a pak může posoudit, zda učitel je blb nebo si nepadli do oka nebo naopak. Třídní schůzkia také napoví, ale tam se někteří rodiče ani neobtěžují. Může být skvělá škola, ale dítě může chytnout špatného učitele nebo si s ním nesednout a taky naopak. Nebo se ve třídě může sejít sestava dětí, kdy i sebechytřejší dítě spadne na úroveň ostatních, aby nevybočovalo. Asi by to chtělo jednotnější rámcové programy, aby bylo jasné, že v 4.tř. dítě se musí naučit to a to. Jak to už je věc školy a učitele. Ale ne aby někde se látka probírala ve 3. někde ve 4. a někde v 5. třídě, tak jak to často dnes chodí.

A také by pomohl, aby se ředitelé nezastávali těch špatných učitelů, protože mají strach, že nenajdou díky platům a nízké prestiži uč.povolání náhradu

Koukám že tahle země jde celá tak nějak do kytek....

Nevím, ale podle článků je školství totálně v troskách a to chtěj přidat platy....... zdravotnictví tam už skoro je........ Důchody ani neřeším. Zemědělství je v loji už 10 let. Mi spíše co tu místo Korupce v téhle zemi funguje? A daně také nechci slyšet

Jiné známkování?

Jiné známkování není jen různých školách, ale i na jedné škole, a dokonce i v jedné třídě. Každý učitel chce na 1 něco jiného. Jednomu stačí vědět kam se řadí slepice, jiný chce celou její kostru v latině. U  někoho stačí, když hoka odhalí ramínko nebo kolínko a už má jedničku ač nic neřekla, kluk odříká celý sešit a má stejně 3. Je to o názoru kantora a bohužel i o vzájemné oblibě. Jak tohle ministerstvo vyřeší?

Je to tady celé nějak mimo mísu 2.

Dovednosti jsou větší problém, o ně se pak hlavně hraje v soutěži, kdo v dnešním světě uspěje a kdo ne. Namátkou třeba dovednost číst s porozuměním, dovednost vyřešit různé slovní matematické úlohy, dovednost někomu něco vysvětlit, atd., atd. Jejich problém je mj. v tom, že se mnohem obtížněji zjišťuje, jestli je žák má nebo nemá, o měření a srovnávání nemluvě. Naše reforma školství je má bohužel jen pojmenované, ale na způsobech jejich zjišťování (které by jediné pomohlo úroveň našeho vzdělávání zvednout, protože by školy teprve pak věděly, že lze zkontrolovat, jestli odvedly dobrou práci), udělaly státem draze placené instituce, jako je např. Výzkumný ústav pedagogický, dosud pramálo.

A když do takovéto situace vstoupí na vrcholné funkci takový nedouk a ignorant, jakým je současný ministr, a snaží se něco organizovat, je naprosto jisté, že kam šlápne, tam sto let tráva neporoste. Když to ještě doplní o nesmyslné škrtání těch nejnevhodnějších položek rozpočtu, je "úspěch zaručen".

Re: Je to tady celé nějak mimo mísu 2.

Jakoze dovednost vyresit slovni ulohu z matiky je neco zhave soucasnyho?

Je to tady celé nějak mimo mísu.

Hlavně by se "odborníci", kteří píší o školství, měli sami naučit alespoň rozlišovat pojmy znalosti a dovednosti.

O objem znalostí (k jejichž zjišťování většinou sklouznou různá plošná testování, o kterých básní vězeňský psycholog Dobeš, a na které se převážně kladl důraz kdysi) ani dnes tak nejde. U těch je dnes problém, trochu zjednodušeně řečeno, které při výuce vynechat. Přesněji řečeno, které z toho obrovského množství, které je k dispozici, vybrat, aby se dítě s nimi v budoucnu při řešení nejrůznějších reálných problémů vždy dobře "chytalo", a zároveň ho nezahltit zbytečnostmi, které za pár let stejně budou jinak. Blouzniví reformátoři školství v rámci našeho národního "pankejtismu" o nich bohužel tvrdí, že na nich nezáleží vůbec, a že jediné důležité jsou dovednosti, a že ať si každý učitel sám vybere, se kterými znalostmi bude při výuce pracovat.

zápis

Co to je za divnej zápis to +-6 atd. V tom aby se prase vyznalo

Růžové snění našeho školství a rodičovství.

Na druhém stupni základek je značná část žáků, která nerozumí česky (nemyslím ani Vietnamce, ani Romy). Prostě ve svém světě dokola opakovaných jednoslovných hlášek a prozvoňování esemeskami nerozumí běžným českým slovesům, přídavným jménům, o zažitých cizích slovech ani nemluvě. Rodič pod vlivem podprahové informace, kolik jazyků umíš, tolikrát jsi člověk ( rozuměj úspěšný člověk) vyžaduje pro své dítě další a další cizí jazyky na základce. Plete si ale slovo umí a učí.

V praxi to dopadá tak, že žák neumí ani mateřštinu a k tomu ještě vůbec neumí (nerozumí v devítce jediné větě, od cizince, sám ani nežblebtne) další dva cizí jazyky. Ti co něco umí, to mají většinou z jazykovek. Klidně bych ty cizí jazyky zrušil - kdo chce, tak ať se je kvalitně naučí za peníze v jazykovce, jak je tomu v cizině (myslím skutečně naučí, ne probere jako učivo).

...

Kvalita jednotlivých škol se podle mě vždy lišila a vždy lišit bude. Sladit školy, které spolu mezi sebou ani nepříjdou do styku je hodně složitá záležitost. Navíc každá škola má jinak kvalitní personál, každá má jinak nadané děti. Základní školu si už moc nepamatuju, ale vím, že obrovské rozdíly panují na středních školách. Když jsem se hlásil na vysokou, ještě se jednalo o značně výběrovou záležitost. Na střední, kde jsem byl jsem patřil k nejlepším, ale jak jsem záhy zjistil, na přijímačky to ani zdaleka nestačilo. Brácha byl na jiné škole, kde patřil spíše k těm průměrným až horším a s přijímačkamy na ještě těžší vysokou neměl problém. Pamatuju, že zvláště v matematice to pro mě bylo na vysoké v prvním semestru peklo. Problém nepředstavovala nová látka (derivace, integrály atd.), ale problém byl dostudovat vše, co mě předchozí škola nenaučila. Ale konec dobrý, všechno dobré.

Re: ...

No právě proto se zavedly ty slavné státní maturity - aby se zajistilo, že na konci se zjistí a ověří, jak na tom dotyčný od těch 6 (7 let) do 19 (20... - věk dnešních maturantů) vlastně ve škole byl .....

...

Mě se moc nelíbí ta poznámka o tom, že na venkovských školách jsou děti, které na normální školu nemají. Já vidím totiž problém v tom, že na základní škole se jen stěží pozná, které dítě na to nemá. Možná, že dnes existují lepší techniky než za nás v osmdesátých letech. Ale pravdou je, že mě i sestru chtěli dát do zvláštní školy a nyní oba učíme na vysoké škole a věnujeme se vědecké činnosti. Znám člověka, kterého chtěli také poslat na zvláštní školu a nyní je z něj jeden z nejúznávanějších profesorů ve svém oboru. Tak jak to na základní škole poznat???

Re: ...

jojo já jsem dostal ze základky doporučení na tříletý učňák a že prý jsem "manuálně zručný" Když jsem po letech potkal naši třídní a řekl jí že mám vysokou školu a jsem senior programátor tak ji málem kleplo...

úroveň

Školní docházku jsem dokončila ještě za "totáče" a pamatuji se na rozdíly na ZŠ i mezi jednotlivými předměty. Záleželo na tom, kdo je učil. Matika a ČJ super, fyzika, chemie a zeměpis - čiré zoufalství. Spolužáci co šli na Strojní průmyslovku nebo na Gymnázia pak na srazech vyprávěli, jak jim učivo chybělo. Taky si pamatuju na rozdíly v prváku na střední. Docela zoufalství, a to byla doba, kdy učitelé neváhali někoho nechat propadnout, nebo vyhodit ze SŠ. Ale měla jsem spolužačku z malé vesničky z malotřídky a ta měla proti nám neuvěřitelné znalosti.