- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
to tam jako nemůžou normálně nechat na hromadě, aby shnila?
Tohle je typický praktický produkt reálné činnosti takzvaných ochranářů když přijde na realizaci jejich dementních vizí. Mimochodem nejvíce mě zaujal argument, že to bylo nejlevnější, protože když tímhle způsobem argumentuje někdo jiný, tak je to nezajímá.
Loni jsem byl na Keprníku - cestou jsem se potřeboval vyčůrat a tak jsem odbočil z cesty mezi stromky - jak jsem se vrátil na cestu začal na mě poblázněný ekoterorista ječet , že ničím přírodu , ukazoval mi nějakou průkazku ,vyhrožoval pokutou atd... - poslal jsem ho někam, a on že zavolá policii....prostě mi zkazil výlet ( debil jeden ) a teď to tam pálí.......stálo by za to najít toho debila , abych se ho zeptal , zda dnes on prospívá přírodě !!!
Pustit koně do těch strání není moudré - sešlapou pěšiny na podklad. Je to to samé jako traktor. Ale napadlo mne použít lanovky - používají je i dřevorubci v Americe, tak v Čechách bychom to taky snad zvládli.
Blbové v ŠUNAP si myslí, že najednou ze Šumavy na severní straně udělají něco, jako Boubín, nebo lesní typ Bavorska na Šumavě. Kreténismus "ad academia", co dodat. Severní strana Šumavy se před 200 lety stala hospodářským lesem (sklárny, hutě, splavovací kanály), zatímco Bavoři pobíhali v koženkách, pytlačili zvěř a pašovali cukerín. Les, to nejsou matičky a šroubky, který lze nadirigovat. Jedná se o lesní typ, který je pro každou lokalitu a nadmořské pásmo sice legislativně daný, ale sám jedinečný. A v tom tkví ta přírodní jedinečnost (EU sazenice z Holandska pochcípaly v Jizerkách, byť geneticky způsobilé, ale odolnost mizivá). Našince vždy fascinují teoretičtí odborníci, kteří vždy ví, co je kde, či tam, třeba a vehementně to mediálně prosazují. Brouk žral, žere a bude žrát, Jenom se zeptám, jak a u koho a v jaké intenzitě. Qui modo? A na to si musí odpovědět zúčastnění činovníci. Rád se nechám poučit. Lesu Zdar!
Nepůvodní dřevina. Zelení jsou lumeni. Tu lýkožrout, tu kamzičí zvěř, tu kosodřevina jim vadí. Jenom se ptám, kde se v těch Zelených bere ten entuziamus, kterak jsou povolaní třeba toho lýkožrouta ochočit. Jo, kosodřevinu ve svatém nadšení vyklučí, že to pak při dešti nějakou dědinu vypláchne z holiny, to je již nezjímá. Zelená verbež zvaná "ekologisté", by se měla hubit, jako parazité, symbionti z pofiderních grantů ze SR (na sirotky není peněz). Jsou to klasičtí teroristé, se kterými se nevjednává, Takový ekologista se nacpává v hospodě biftekem a hlásá blábol o ochraně plezio a metakarpálních přežvýkavců. Mamlasovi od zelených jsem jeho gastronomický zvěřinový plátek v restaurantu narval do pažeráku, když mne nazval vrahem zvířátek. Nebýt přátel, bylo by o jednoho "ekologistu" méně a já si užíval dobrodiní "turmy". Stejně jsem pak, na jeho udání, musel poskytnout na PČR vysvětlení, co mne vedlo k násilí vůči jednotlivci. Znají své Pappenheimské, a já forsmeister. Poučte mne.
Pokusím se tě "poučit" jen v té kleči. Na víc k tvému příspěvku nemám. Ve škole (ZŠ vlastivěda či co to bylo) nás učili, že kleč se skutečně sázela pro omezení záplav, eroze apod. Nicméně jsem pochopil z článků o likvidaci kleče v horských oblastech (psalo se i o Krkonoších), kleč se na svazích celkem dobře rozrůstá (na zahradě a v parcích taky) a tím kleč prakticky likviduje cenné horské pastviny, skalní loučky apod., kde rostou celkem již ojedinělé rostliny a okolo nich se tetelí různé breberky které na těch rostlinách žijí.
Takže - teoreticky - pokud je plocha kleče dejme tomu odkácena zpátky třeba na plochu z poloviny minulého století, asi bychom nic proti tomu nemuseli namítat, protože kleč se vrátí do výměr, kdy se na horách ještě pásl dobytek.
Já jsem celkem pro aby se proto kleč ve své rozpínavosti omezila, přeci jenom na voňavé trávě se některé akce dělají snáze.
Zelení jsou největší škodná. Viz p. Matuška z Pálavy. V Jeseníkách budou brzo litovat , že se do toho přírodě montujou. Kdyby se zajímali o postatné věci , tak by prospívali mnohem víc. Vadí jim kamzíci , vadí jim kleč , vadí jim plechová střecha v zastavěné části města , vadí jim drátěný plot atd. Mají brousit drápy veverkám a zbytek nechat na přírodě.
Veverky mají blechy a brousit jeim drápky už nemá cenu, protože ty naše evropské zrzky vytlačí ty americké které se Evropou už šíří od jihu a západu.
A v Jeseníkách se do toho montujeme už staletí. Stačí jak jsme si tam dokázali změnit skladbu lesních porostů. Tu kleč jsme tam taky jako lidi dosadili, zrovna tak ty kamzíky. tak fakt nechápu proč se dneska čílit nad montováním člověka do přírody. Stále jen postupujeme pokusem a omylem. kdysi lidi přinesli kleč jako protierozní rostliny. Dnes se zjistilo, že je to rostliny která se celkem dobře horami šíří i tam kde jí zrovna pro svoje protierozní vlastnosti nepotřebujeme.
Chce to klídek a neplašit se
Bez mučení přiznávám,že tyhle zelené jelita nechápu. To radši necháme erodovat hory, dělat záplavy, protože kleč není původní druh?
Můj rozum to nebere.
Tak tak, sudeťáci, co tam tu kleč vysadili, dobře věděli proč...
Kolik rostlin je asi kde původních? Nejvíc tady byl myslím dub a buk. Místo aby byli rádi že se tam něco uchytlo, tak to pálí, skočim se vyzvracet.
Když to vezmen do důsledku - po poslední době ledové kdy se začalo vyvíjet současné klima tu byl původní lišejník, tundrové byliny, trpasličí bříza, nějaké zakrslé vrby, brusinky, mamut a Kopček (či jak se jmenoval).
Později se sem přirozenou cestou dostávaly další rostliny a zvířátka. Některé přirozeně, jiné uměle - třeba švestka domácí.
Ale některé ty uměle dodané té naší přírodě nedělají moc dobře. Třeba bolševník nebo ten žlutý prevít co kvete na podzim v okolí měst přímo hromadně, Mnoho ale těchto rostlin by se krajinou nešířilo, kdyby by byla řádně obhospodařována jako za našich praprababiček.