Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


Diskuse k článku

Lesníci na Keprníku zastavili kácení kleče. Ochranáři ji pálili

V přísně chráněné zóně Jeseníků pod vrchem Keprník hořela kleč. Ochranáři nenašli lepší způsob, jak se zbavit vykáceného porostu. Lesníci další kácení zastavili, dokud ochranáři nevyřeší, co se dřevem udělat. Posuzují také, zda se nekácí příliš.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

Diskutovat na iDmůžete neomezeně

proč?

to tam jako nemůžou normálně nechat na hromadě, aby shnila?

0/0
25.11.2010 15:12

ika

Co takhle

Koně?

0/0
19.11.2010 7:52

Saila

Re: Co takhle

napadlo mě to saméR^

0/0
19.11.2010 16:41

habr

Re: Co takhle

Koně  - to jsem napsal níž. My máme v povědomí, že kůń je k přírodě šetrný, ale ne vždy. Na mokrých loukách udělá hlubší šlápoty než člověk (je to logické s ohledem na plochu kopyta a váhu). Ve stráních musí být dobře okován aby neuklouzl při sestupu(při přibližování dřeva v lese se stává, že kůň se ze stráně zřítí), prakticky by šrouby rozrývaly pešiny a cesty  a  mohlo by dojít k následné erozi až na kamenné podloží. Je ale otázkou množství pochůzek.

Nicméně - existuje lehká pásová technika pro přibližování dřeva v lese, která má nostost cca 400 kg a ve smyku utáhne skoro tunu. Pásy jsou gumové, a pokud kloužou, tak povrch terénu víc uhlazují, než rozrývají. fakt ale je, že s touto technikou se chodí. Odborně se jí říká pásový transportér, železný kůň apod. Kdysi jsem viděl, že s tím vyjížděli i svahy protipovodňových hrází, jiný výrobce je propaguje jak jezdí se stavebním materiálem po schodech do horních pater,  takže stoupavot by mohla být i pro Jeseníky přiměřená.

0/0
20.11.2010 0:27

skybedy

Pakáž

Tohle je typický praktický produkt reálné činnosti takzvaných ochranářů když přijde na realizaci jejich dementních vizí. Mimochodem nejvíce mě zaujal argument, že to bylo nejlevnější, protože když tímhle způsobem argumentuje někdo jiný, tak je to nezajímá.

0/0
19.11.2010 7:45

pavel.n

loni na Keprníku

Loni jsem byl na Keprníku - cestou jsem se potřeboval vyčůrat a tak jsem odbočil z cesty mezi stromky - jak jsem se vrátil na cestu začal na mě poblázněný ekoterorista ječet , že ničím přírodu , ukazoval mi nějakou průkazku ,vyhrožoval pokutou atd... - poslal jsem ho někam, a on že zavolá policii....prostě mi zkazil výlet ( debil jeden ) a teď to tam pálí.......stálo by za to najít toho debila , abych se ho zeptal , zda dnes on prospívá přírodě !!!

0/0
19.11.2010 5:34

skybedy

Re: loni na Keprníku

A tys mu nedal do držky?

0/0
19.11.2010 7:45

Winebibber_už šestý

Re: loni na Keprníku

to je chyba... kdyby tam nebyli žádní svědci, tak já bych mu dal takových facek, že by viděl... po nich by měl "jen" červené papule, takže by mně později nemohl nic dokázat ;-O

0/0
19.11.2010 8:07

ta, která nejsem

Koně asi ochránci přírody v životě neviděli, že?

0/0
18.11.2010 23:12

habr

Re: Koně asi ochránci přírody v životě neviděli, že?

Pustit koně do těch strání není moudré - sešlapou pěšiny na podklad. Je to to samé jako traktor.  Ale napadlo mne použít lanovky - používají je i dřevorubci v Americe, tak v Čechách bychom to taky snad zvládli.

0/0
18.11.2010 23:32

marmota

Neodpustím si maličkost

Blbové v ŠUNAP si myslí, že najednou ze Šumavy na severní straně udělají něco, jako Boubín, nebo lesní typ Bavorska na Šumavě. Kreténismus "ad academia", co dodat. Severní strana Šumavy se před 200 lety stala hospodářským lesem (sklárny, hutě, splavovací kanály), zatímco Bavoři pobíhali v koženkách, pytlačili zvěř a pašovali cukerín. Les, to nejsou matičky a šroubky, který lze nadirigovat. Jedná se o lesní typ, který je pro každou lokalitu a nadmořské pásmo sice legislativně daný, ale sám jedinečný. A v tom tkví ta přírodní jedinečnost (EU sazenice z Holandska pochcípaly v Jizerkách, byť geneticky způsobilé, ale odolnost mizivá). Našince vždy fascinují teoretičtí odborníci, kteří vždy ví, co je kde, či tam, třeba a vehementně to mediálně prosazují. Brouk žral, žere a bude žrát, Jenom se zeptám, jak a u koho a v jaké intenzitě. Qui modo? A na to si musí odpovědět zúčastnění činovníci. Rád se nechám poučit. Lesu Zdar! 

0/0
18.11.2010 21:13

marmota

Tak Zelení budou kácet kleč

Nepůvodní dřevina. Zelení jsou lumeni. Tu lýkožrout, tu kamzičí zvěř, tu kosodřevina jim vadí. Jenom se ptám, kde se v těch Zelených bere ten entuziamus, kterak jsou povolaní třeba toho lýkožrouta ochočit. Jo, kosodřevinu ve svatém nadšení vyklučí, že to pak při dešti nějakou dědinu vypláchne z holiny, to je již nezjímá. Zelená verbež zvaná "ekologisté", by se měla hubit, jako parazité, symbionti z pofiderních grantů ze SR (na sirotky není peněz). Jsou to klasičtí teroristé, se kterými se nevjednává, Takový ekologista se nacpává v hospodě biftekem a hlásá blábol o ochraně plezio a metakarpálních přežvýkavců. Mamlasovi od zelených jsem jeho gastronomický zvěřinový plátek v restaurantu narval do pažeráku, když mne nazval vrahem zvířátek. Nebýt přátel, bylo by o jednoho "ekologistu" méně a já si užíval dobrodiní "turmy". Stejně jsem pak, na jeho udání, musel poskytnout na PČR vysvětlení, co mne vedlo k násilí vůči jednotlivci. Znají své Pappenheimské, a já forsmeister. Poučte mne.

0/0
18.11.2010 20:47

habr

Re: Tak Zelení budou kácet kleč

Pokusím se tě "poučit" jen v té kleči. Na víc k tvému příspěvku nemám. Ve škole (ZŠ vlastivěda či co to bylo) nás učili, že kleč se skutečně sázela pro omezení záplav, eroze apod. Nicméně jsem pochopil z článků o likvidaci kleče v horských oblastech (psalo se i o Krkonoších), kleč se na svazích celkem dobře rozrůstá (na zahradě a v parcích taky) a tím kleč prakticky likviduje cenné horské pastviny, skalní loučky apod., kde rostou celkem již ojedinělé rostliny a okolo nich se tetelí různé breberky které na těch rostlinách žijí.

Takže - teoreticky - pokud je plocha kleče dejme tomu odkácena zpátky třeba na plochu z poloviny minulého století, asi bychom nic proti tomu nemuseli namítat, protože kleč se vrátí do výměr, kdy se na horách ještě pásl dobytek.

Já jsem celkem pro aby se proto kleč ve své rozpínavosti omezila, přeci jenom na voňavé trávě se některé akce dělají snáze.;-)

0/0
18.11.2010 23:00

cardafly

!!!!

Zelení jsou největší škodná. Viz p. Matuška z Pálavy. V Jeseníkách budou brzo litovat , že se do toho přírodě montujou. Kdyby se zajímali o postatné věci , tak by prospívali mnohem víc. Vadí jim kamzíci , vadí jim kleč , vadí jim plechová střecha v zastavěné části města , vadí jim drátěný plot atd. Mají brousit drápy veverkám a zbytek nechat na přírodě.;-O

0/0
18.11.2010 17:32

habr

Re: !!!!

Veverky mají blechy a brousit jeim drápky  už nemá cenu, protože ty naše evropské zrzky vytlačí ty americké které se Evropou už šíří od jihu a západu.

A v Jeseníkách se do toho montujeme už staletí. Stačí jak jsme si tam dokázali změnit skladbu lesních porostů. Tu kleč jsme tam taky jako lidi dosadili, zrovna tak ty kamzíky. tak fakt nechápu proč se dneska čílit nad montováním člověka do přírody. Stále jen postupujeme pokusem a omylem. kdysi lidi přinesli kleč jako protierozní  rostliny. Dnes se zjistilo, že je to rostliny která se celkem dobře horami šíří i tam kde jí zrovna pro svoje protierozní vlastnosti nepotřebujeme.

Chce to klídek a neplašit se

0/0
18.11.2010 23:08

dj1

Zelení

Bez mučení přiznávám,že tyhle zelené jelita nechápu. To radši necháme erodovat hory, dělat záplavy, protože kleč není původní druh?

 

Můj rozum to nebere.

0/0
18.11.2010 16:28

Qíteček na hrob cenzora

Re: Zelení

Tak tak, sudeťáci, co tam tu kleč vysadili, dobře věděli proč...

0/0
18.11.2010 17:43

habr

Re: Zelení

Věděli proč, ale kdyby ti žili, tak by jí nenechali tak rozrůst protože by jim ubírala plochu pro jejich ovečky a kravičky.  To, že tam dneska ovečky a kravičky se nepasou je třeba poděkovat těm, co zlikvidovali naše zemědělství, vyjednali nízké kvóty pro dobytčí jednotku a my teď díky těm vyjednávačům platíme to co dřív jsme si koupili mlíkem a masem - udržovanou krajinu.

0/0
18.11.2010 23:11

999666999

Jsou ti ochranáři normální?

8-o8-o8-o Kolik rostlin je asi kde původních? Nejvíc tady byl myslím dub a buk. Místo aby byli rádi že se tam něco uchytlo, tak to pálí, skočim se vyzvracet.Rv

0/0
18.11.2010 15:39

habr

Re: Jsou ti ochranáři normální?

Když to vezmen do důsledku - po poslední době ledové kdy se začalo vyvíjet současné klima tu byl původní lišejník, tundrové byliny, trpasličí bříza, nějaké zakrslé vrby, brusinky,  mamut a Kopček (či jak se jmenoval).

Později se sem přirozenou cestou dostávaly další rostliny a zvířátka. Některé přirozeně, jiné uměle - třeba švestka domácí.

Ale některé ty uměle dodané té naší přírodě nedělají moc dobře. Třeba bolševník nebo ten žlutý prevít co kvete na podzim v okolí měst přímo hromadně,  Mnoho ale těchto rostlin by se krajinou nešířilo, kdyby by byla řádně obhospodařována jako za našich praprababiček.

0/0
18.11.2010 23:18

ika

Re: Jsou ti ochranáři normální?

Kopčem.;-D

0/0
19.11.2010 8:00

ika

Re: Jsou ti ochranáři normální?

A před nějakými čtyřmi miliardami let...

0/0
19.11.2010 8:00

habr

Re: Jsou ti ochranáři normální?

Díky za opravu jména (Štorcha jsem už nečetl desetiletí), ale poslední doba ledová byla tak cca 10 tisíc let zpět.

0/0
20.11.2010 0:17

nnyky

Si mohli zelenáči udělat brigádu

a odtahat to na vlastním hrbu!!

0/0
18.11.2010 13:52

selmak

zelený mor

zajeďte se podívat do Litovelského pomoraví......tam máme tzv.nepůvodní dřevinu modřín.......zelení hňupi se mají starat o druhovou rozmanitost flory i fauny , ale místo toho dělají opak nařízují vykácet a následně se holiny čistí pomocí drtiče který likviduje celé generace chráněných živočichů na dané ploše

0/0
18.11.2010 13:42

habr

Re: zelený mor

Modřín - pro upřesnění - je v Litovském pomoraví nepůvodní dřevina. Svoje stanoviště - tedy původní rastliny celkem úspěšně likviduje opadem jehličí (mění chemické složení půdy apod.). Na území ČR modřín měl přirozený výskyt než ho člověk začal sázet i do nížin v horách.

A jestli přejíždějí mýtiny drtičem celoplošně a zbytky po těžbě drtí tak, že berou i horní vrstvu humusu, tak to je skutečně na zabití., protože co je v humusu živé, tak je potom jen hnojivem.

0/0
18.11.2010 23:24

pjb1

Zdravím.

Že jsem tak smělý, hodina vrtulníku za 90 tisíc? Čím to chtěli svážet? Existují i provozovatelé s menšími typy a tam by to tolik nestálo.

0/0
18.11.2010 13:33

masculine

Proč nepálit?

To by mne zajímalo, proč je třeba rostlinný materiál tahat pryč a nemůže po spálení posloužit jako živiny pro nárůst další (nejen) rostlinné biomasy. Dělá se to v lesích běžně, pokud tedy nenechají lesáci např. ořezané větve na místě shnít - to je v lese pak pěkný bordel, přes který se nedá mnohdy ani projít. Jediným relevantním omezujícím kritériem, které mne napadá, je ohrožení přírody. A k posuzování takového kritéria je plně kompetentní správa CHKO. Pokud s tím nemá problém správa CHKO, je v LČR nějaký aktivní (horší než třídní nepřítel), který se cpe do věcí, po kterých mu nic není, nebo za tím je jiný zájem?

0/0
18.11.2010 13:31

pjb1

Re: Proč nepálit?

On ten bordel v lese je ale nejpřirozenější druh hnojení lesa. Pálení je pouhý úklid.

0/0
18.11.2010 13:34

habr

Re: Proč nepálit?

Pokud necháš na zemi hodně klesti, hrozí podstatně větší nebezpečí plošných lesních požárů než když to spálíš pod dohledem na hromadách. Pravda je, že to klestí je podkladem pro vznik humusu, ale po mýtní těžbě je ho potřeba někam uklidit aby se nechalo sázet a aby nebylo tolik suché hmoty na zemi pro omezení rychlosti šíření požárů v suchém období.

0/0
18.11.2010 22:51

Johny_S

Chápu to tak správně,

že tam ti lesníci chtějí kleč nechat? Kosodřevina se v Jeseníkách chová jako invazní druh, svými porosty likdviduje cenné louky. Pokud se nechá bujet, dopadnout Jeseníky za chvíli jako Krkonoše, kde toho moc nezbylo, všude jen neprostupné houští kleče. Je správné, že ji ochranáři odstraňují - a měli by ji zlikvidovat úplně. Ne ji tam nechávat, aby se posléze mohla zase rozšířit.

0/0
18.11.2010 12:50

vovák

Re: Chápu to tak správně,

napadlo vás někdy, kde se v Jeseníkách vzaly cenné louky? Vznikly samozřejmě devastací původního rostlinného krytu lidmi, kteří do Jeseníků přivedli nepůvodní ovce a vymlátili a sežrali i původní zvěř. 

Takže o tom, co je "původní" v Jeseníkách by se dalo hodně diskutovat.

0/0
18.11.2010 12:56

Toicem

Re: Chápu to tak správně,

Nejsem si jist, že v tomto případě ty louky vznikly devastací původního rostlinného krytu. Předpokládám, že jsou starší. Ale nejsem odborník.

0/0
18.11.2010 13:01

Posel z Liptákova

Re: Chápu to tak správně,

Ono je dobré si o ekologii (myslím vědu) něco nastudovat. Louka je pro původní českou krajinu něco zcela cizího, tady nikdy louky nebyly. 99% území bylo pokryto listnatým a smíšeným lesem, kromě vrcholových parití nejvyšších českých hor. Lesnatý pokryv byl rovnovážný stav, který sahal všude tam, kde to dovolily klimatické podmínky. Jakýkoliv zásah do této rovnováhy se příroda snaží velmi rychle vyrovnat protireakcí, krajinu prostě člověk udržuje odlesněnou s velkým úsilím a jakmile s ním přestane, rychle se obnoví les. Pokud v této části Jeseníků byly holé nebo travnaté plochy, pak tam bylo takové klima, že ani kleči se tam nedařilo. Pokud se jí tam daří, pak tam rozhodně původně nebyla louka.

0/0
18.11.2010 13:11

Ignatio

Re: Chápu to tak správně,

Louky tam skutečně byly ještě před jakýmkoli zásahem člověka. V Jeseníkách se kleč přirozeně nevyskytovala, takže nad horní hranicí lesa, smrčin (nějakých 1200 m), byly porosty horských trav a bylin, tedy louky. Stromy a keře žádné.  

0/0
18.11.2010 13:09

Posel z Liptákova

Re: Chápu to tak správně,

Pokud tam kleč nebyla, bylo to čistě z toho důvodu, že se jí tam nedařilo. Takže se buď změnily klimatické podmínky a dnes se jí tam přirozeně daří anebo ty louky nejsou původní. Louky jsou v naší krajině vždy umělé, pokud nemluvíme o klimaticky drsných částech, kde nic než tráva (tedy ani kleč) růst nemůže.

0/0
18.11.2010 13:13

habr

Re: Chápu to tak správně,

Louky v současném pojetí původní nejsou, stepi ano, ale nezarostly přirozeným vývojem jen díky pravidelnému spásání, hospodářskými zvířaty. Ale tím se na těch plochách udržely četné stepní rostliny (i na starých loukách - ne těch založených moderním zemědělcem).  Je otázka jestli chceme na horách les a nebo i nějakou tu louku.

0/0
18.11.2010 23:29

Damik

Re: Chápu to tak správně,

jenže tu máme jakýsi historický vývoj teplot. ty louky jsou odsouzené k záhubě tím jak se otepluje. Za posledních sto let stoupla stejná průměrná teplota o +-250 výškových metrů(viz. statistiky, vygooglete si to). Ty louky se potom musí udržovat uměle nebo je přirozeně převálcuje zeleň co před sto lety rostla o 250metrů níž. Je to naprosto zbytečná práce.

0/0
18.11.2010 13:13

Damik

proč?

Proč nedělají "ochranáři" něco pořádného?  Tohle je sysifofská práce stejně jako sečení luk.  Je to úplně k ničemu. na rok,dva se to zastaví, ale pak si příroda zase začne dělat co chce a uchytí se ten nejpřiszpůsobivější v tomto případě kleč.  Ochranáři jdou vlastně proti přírodě a uměle jí regulují aby dělala to co je podle nich správné.

0/0
18.11.2010 12:49

Johny_S

Re: proč?

Problém je v tom, že tam tu kleč předtím vysadil člověk. A propos, chtěl bys taky, aby ochranáři zastavili likvidaci bolševníku v západních Čechách a nechali jeho invazi volný průběh? Proč bojovat proti přírodě, že?

0/0
18.11.2010 12:51

Toicem

Re: proč?

Asi tak. R^

0/0
18.11.2010 13:01

Damik

Re: proč?

Ano vysadil. Ale bojovat s ní kácením je k ničemu. miliardy semínek jsou rozesety v půdě, když se kleč vyseká, naroste znova.  To budeme kvůli ochraně "cenných luk" prosekávat kleč každých pár roků, po tisíce let? A stejně se jí nezbavíme. To není nic trvalého, jenom odkládání nevyhnutelného. Je třeba přiznat si porážku a soustředit se na něco, co může mít trvalé důsledky a ne že když se o to přestaneme starat, za pár let to půjde do kopru.

0/0
18.11.2010 13:10

ika

Re: proč?

Co tam nechat pást kozy?

0/0
19.11.2010 7:54

Mautycka

hm...

Kdyz uz to nutne museji kacet (taky nechapu, proc), proc to treba nestahli s konmi? Na Jesenicku je konaru - lesaku docela dost, za praci by byli vdecni.

0/0
18.11.2010 12:37

m. l.

A proč ji jako kácejí?

Je jim líto, že zastavila erozi nebo co? Začíná to vypadat, že kam šlápne ochranář přírody, tam sto let tráva neroste :-/

0/0
18.11.2010 12:22

pooHDA

Re: A proč ji jako kácejí?

to by mě taky zajímalo. Vždyť to je snad normální, ve vyšších polohách roste kleč, ne?

0/0
18.11.2010 12:28

DeliriumTremens

Re: A proč ji jako kácejí?

Kleč postupně vytlačuje aktuální lokální flóru a aktivisti si hrají na spasitele a zase se pokoušejí poroučet větru a dešti. Odkud asi berou tyto neziskovky, které zaměstnávají poměrně velké množství lidí, peníze ...

0/0
18.11.2010 12:32

Johny_S

Re: A proč ji jako kácejí?

Žádní aktivisté, ale správa CHKO. Ta CHKO byla zřízena s nějakým účelem - tím je ochrana původních biotopů. Invazní kleč tyto biotopy likviduje, přitom se mnohé z nich vytvářely na konci doby ledové.

0/0
18.11.2010 12:53

vovák

Re: A proč ji jako kácejí?

takže jinými slovy - nic původního tam není. V době ledové tam byl ledovec, před dobou ledovou tam byl lesní porost. Podle toho jestli se v příštích několika desítkách tisíc let oteplí, nebo ochladí, tam bude zase buď ledovec, nebo les. ;-D

0/0
18.11.2010 12:59

vovák

A co kdyby

přijeli vyznavači zelených ideologií na brigádu, každý si naložil na hřbet fůrku klestí a odnes ji dolů do údolí? Zvláštní, že tato nejekologičtější varianta nikoho nenapadla. 8-o

0/0
18.11.2010 12:13





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.