- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Ten barák patří dneska té dceři, kterou tam ukrýval ten parchant celý roky, tak lidi nemají do toho co kecat.
Já bych v něm klidně bydlela. Koupila jsem chalupu a po nějaké době mě vykradli. Musela jsem tam přijet, policajti udělali svou práci a pak u pohoštění mně jeden povídá. "Já tady poprvé nejsem, vidíte ten hluboký šrám na dřevěném stropě? To je od kulky z perkusní pistole. Proletěla napřed ale bývalému majiteli hlavou". To jsem nevěděla a vdova od které jsem dům koupila se tím nepochlubila a nechalo tak vše naprosto v původním stavu, ani neodnesla rodinné fotografie. Nejsem hysterka, aby mně to vadilo a šrám tam nechávám z nějaké piety. Nikdy jsem nevěřila, že se na tak krásnou chalupu zmůžu a jsem tomu pánovi vděčná, že ho uchoval v tak originálním stavu.
Místo aby zřídili Fritzland a přidali pár dalších atrakcí tak to zbouraj...
Jednoho dne to budou za drahý peníz zase znovu stavět podle dobové dokumentace a bourat stavby, který na tom místě chtějí postavit teď - třeba vepříny...
Z čistě ekonomického pohledu oproštěného od emocí vidím výnosnější řešení, než zbourání neprodejného domu. Z jeho sklepení by bylo možné udělat turistickou atrakci. Obnovit vybavení podle fotografií z vyšetřovacího spisu, ideálně doplnit plastové figuríny připomínající vězněné. Místní by to sice neocenili, ale věřím tomu, že prvních 5 let by byla návštěvnost dostatečná, než veřejnost zapomene tento příběh.