Věznice rozhodně nebourat, zítra je můžeme potřebovat

Pár přátel mezi dozorci mám a s některými se i v té naší hospůdce náhodně sejdeme. Vymýšlejí se hlouposti, jako domácí vězení a podobně. Stačilo by však posunout chápání, že vězeň je člověk v trestu a ne ohrožený druh v rezervaci. Je to člověk, který společnosti ubližoval a musí se trestem vykoupit a tvrdá práce je toho součástí. Stačí málo a to pochopit, že vězeň mimo areál věznice s řetězi na nohou, není nic nelidského, ale nutné opatření. Pak mohou hloubit příkopy u silnic, čistit lesy, pracovat na ekofarmách, odklízet sníh. Řetěz na nohách dovolí krátké krůčky, ale zabrání v útěku. Jak prosté a účinné. Obrovský byznys je například česnek. To je pěstování, před kterým naši novodobí, líní sedláci prchají, je to náročné na práci rukou. K tomu by dlouhé kroky odsouzený nepotřebovat.