- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Nebývám sentimentální, ale tahle neradostná zpráva mě v mých 35 letech zasáhla s razancí, s jakou jsem prožíval v ´94 smrt Curta Cobaina, podobnost čistě totožná. Jan Balabán byl naprosto neokázalý literát. Sdělovač nevšedních pravd, poutavý vypravěč schopný zaujmout neobyčejným uchopením všednosti, donutit o ní čtenáře znovu, plněji a mnohdy vlastně poprvé přemýšlet. U mě je v pomyslném žebříčku současných tuzemských spisovatelů hodně vysoko. Naprosto pryč od zbytečné textové komplikovanosti, laciné intelektuálštiny, nejednoznačnosti či rozvláčnosti a přitom bez hloupé přímočarosti, nepatřičného efektu, grafomanství a textové vaty, prost povrchnosti a podbízivosti. Mluvič z čtenářovy duše. Autor, k jehož knihám po přečtení přičuchnete a pohladíte jim hřbet. Ty texty, napsány člověkem pro člověka, nárokující si vaši ochotu, vstřícnost a připravenost, vás naplní podivným ulehčením.
Honzo,
spolupracovali jsme spolu několik let. Byla to krásná, místy usměvavá, místy tvrdá práce. AMO je dnes opět jiné, i díky Vám. Indický kolega byl překvapený i hrdý zároveň na to, že má po boku spisovatele. Skromného člověka, který dokázal v pár slovech, na několika řádcích zachytit to podstatně (byť drsné).
Honzo, děkuji.
Ať se tam nahoře setkáte s Vám rovnými...
Requiescat in pace.
Poznam jsem ho poprvé před lety v Mittalu, překládal Indům. Dělal to zvláštním způsobem, lehce, někdy se odmlčel a prostě nic neříkal, někdy jsem měl dojem, že přesně neví, jak to říct, tak prostě něco plácl...a ono to fungovalo,zapadalo to tam. Nikdy k tomu nikdo neměl výhrady. Začal jsem číst jeho knížky, povídky. Bez vína a cigára to nešlo Tohle se opravdu nedá ve vlaku číst, jen večer, spíš v noci, když už všichni spí. Občas jsem poznal, odkud je inspirace, ostrava je malé město, všichni se znají, herci, malíři, grafici, fotografové mezi sebou, baskeťáci s hokejkama, když ne přímo, tak přes někoho...Hutné, kruté příběhy. Jednou jsme spolu byli v Krakově, já poslouchal, on překládal, pak jsem ho vezl domů, zabloudil jsem.´Přes vesničky, nějaká pole, půlnoc na krku, všude tma... až najednou cedule Osvětim. Jedem dobře, ozvalo se vedle mne. Nikdy na to nezapomenu. Nidy na tebe nezapomenu. Díky
včera Verecký - 53, dneska Balabán 49. Zubatá zahájila hromadný útok na českou kulturu?
Přesně to mě napadlo taky....to je týden, sakryš
po Ladislavu Vereckém v krátké době druhá nečekaná ztráta..
Jan Balabán byl jeden z nejlepších českých spisovatelů. Jeho dílo bylo "těžké a nedalo se přečíst" ve vlaku. Člověk se při četbě dotýkal dna existencí, které mnohdy neměly na vybranou. Je skoro očekávatelné, že tento velký a hluboký autr umírá "mlád". Čekal jsem na další jeho dílo. A dnes jsem zjistil, že už asi více nenapíše. Jeho dílo dostane nový rozměr, mělo by se znovu číst. Znovu hledat nové a nové interpretace. Autor je sic mrtev, ale jeho text zůstává.
Čest jeho památce: "ať odpočívá v pokoji"..
Samuel
......osobne jsem se s nim setkal pred par lety pri predstavovani a podpisu jeho knihy v Ově....Pri te prilezitosti jsem si prolistoval jeho dalsi dila....skoda ho....