- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Přemýšlí někdo o tom, proč stále víc žen rodí doma? Je to módní a ony chtějí dobrovolně riskovat život? Jak svůj, tak život dítěte? Nesmysl. Řešením není je pranýřovat. Ale přemýšlet, proč se to děje a zlepšit podmínky pro porod obecně.
Jeden odkaz za všechny a mnoho dalších pod textem:
http://www.azrodina.cz/2651-porody-v-nemocnici-vs-porody-doma
Dobry odkaz - hlavni bod k dalsi diskuzi je dan otazkou: kdo vlastne ma rozhodovat o tom, kde a jak porod probehne? Matka, otec, prarodice, stat, lekar, ...?
A takhle je to se vším. Taková porodní bába, která má osvědčení, má dnes k ruce spoustu prostředků. Ano, nemá přístroje za miliony, ale to je riziko. Čemu se kdo diví? Že někdo chce být doma? Ve svém? No tak ať jde rodit do nemocnice, kdyžý se mu tam tak líbí. A stejně tak naopak. Všechno má své pro a proti. Dejte prostor jeden druhému a lidi s jiným názorem nechte dýchat.
dokud nepoznají, že přitom alespoň z části teče krev ....
Prosim vas, kde je rozhovor s tou pani Novakovou? Nemohu to pres google dohledat...
google: rozhovor s porodní asistentkou Věrou Novákovou, autor: Vlasta Jirásková
(Vy už to máte, tak pro případné další zájemce ;-) )
ony ty alternativní porodní báby hlavně vidí jaksi lepší byznys v tom domácím porodu. Jinak je lepší, když je domácí prostředí co nejblíž odborné péče.
Na jednu stranu tezko rict, jakou maji ty zdejsi "porodni baby" vlastne kvalifikaci (natoz praxi) - predpisy na to asi nejsou, kdyz je to vice mene nezakonne...
Na druhou stranu z toho maji lepsi byznys i ty nemocnice, kdyz maji vice porodu - tohle zkratka plati pro obe strany.
Vlastně můžeme porodnice zrušit
Vždycky na tom někdo vydělá.
autoritativně nařídit, že se musí rodit v porodnici, třeba pod nějakým trestem, ale na druhou stranu moc nechápu, proč musí být někdo alternativní za každou cenu a riskovat život svého dítěte, které se, narozdíl od matky, svobodně rozhodnout nemohlo.
Kromě toho, bezproblémové těhotenství ještě není zárukou bezproblémového porodu. Osobně bych se těžko vyrovnávala s tím, že je moje dítě třeba postižené, protože já jsem měla pocit, že rodi doma je in.
zena rodila v horovicich, a v prubehu porodu jsem nezaznamenal zadnou aroganci, nebo zminovanou reznicinu. on totiz porod sam o sobe neni zrovna uhledna cista a nejak esteticky liba zalezitost. nazory porodnich asistentek povazuju za straseni, konecne kazdy se snazi aby si udrzel praci. uz jen v te porodnici jsem byl na infarkt jestli bude vsechno v poradku, zaplat pambu vse probehlo v pohode, jen dcera mela trochu omotanou snuru kolem krku coz ovsem doktorka rychle vyresila se slovy "to ani nemuzu prohlasit za komplikaci jak to slo rychle". co bych delal ja doma, asistentka neasistentka, radsi nedomyslet. stejne tak nesouhlasim s onou fanatickou frakci zastankyn domacich porodu (zajimavost: cetl jsem rozhovory, s jak to rict, vudkynemi a ani jedna z nich nema dite:) ze vam dite seberou atd. dceru mi ihned dali a nechali nas pul hodiny o samote aby sme se seznamili :) samozreme chapu ze v ruznych zarizenich je ruzna uroven ale ja jsem proste pro porodnici. a epidural si doma neuvarite
Prosim nekoho, kdo si take mysli, ze pro dite je porod v porodnici traumaticky zazitek, ktery na nem necha stopy, at tu napise, jakeho charakteru ta psychicka ujma je, jak se muze projevit, jestli jsou nejake konkretni priklady lidi, u nichz jejich napriklad deprese prokazatelne souviseji s porodem... Uz to tu padlo vicekrat jako argument, ovsem zatim nikdo nedokazal, ani se nesnazil, tento argument nejakymi dukazy obhajit. Jak to tedy je? Nechci vubec rypat, proste me to zajima.
to by měla valná většina populace potom trauma... měli bychom se začít víc pozorovat
Hm, kdyz ono "rodit doma" v CR znamena "ilegalne" a "sama". Ja jsem rodila doma, jenze v Anglii, a nemenila bych. Jde o to, ze to bylo legalni a dobre podchycene. Byla jsem normalne registrovana a chodila na prohlidky, ktere ovsem nejsou sterilni zautomatizovana doktorina, ale spis prijemny pokec, kde mi porodni asistentka zmerila tlak, cukr v moci a krvi, ultrazvukem jsme poslouchali srdicko mimiska (k tomu jsem samozrejme privedla i manzela), poptala se mne jak se citim, poradila s pripadnyma problemama od nevolnosti az po to jak si pozadat o prispevek na dite. Pri jedne takoveto pravidelne schuzce jsme diskutovali porod: reknete jim, jak byste si to predstavovala - nikoliv jak to musi byt!! Ja jsem chtela rodila doma a bez anestezie. Od te doby mne sledovaly jestli je dite ve spravne poloze a ja v pohode. Zadne komplikace nenastaly, takze jsem smela rodit doma, ale zaroven jsem byla nahlasena v porodnici, kdyby byl problem, nebo bych si to rozmyslela, porad tam ta moznost byla.
No a pak to prislo: zacaly stahy, odesla voda, prijely dve porodni asistentky, jedna monitorovala mne a druha dite. Nechaly mne chodit, lezet, sedet, pit... Manzel mne drzel v naruci a spolecne jsme cekali co bude. No nebyl to sice vylet do cukrarny, ale totalne hrozne to taky nebylo. Po nejakych 7mi hodinach jsme meli synka. Toho "vytahoval" tatinek, mimi pak ty holky utrely a daly mi ho do naruce. Teprve az prestala pulzovat pupecni snura tak ji tatka prestrihl, vzal si dite a sel ho s jednou asistentkou zvazit do vedlejsiho pokoje. Druha pockala na placentu, kterou prohlidla, jestli je cela, pak mne doprovodila do koupelny a pomohla oplachnout. Manzel mi prinesl zpatky ditko, a nechaly mne napokoji. Pockaly jeste asi hodinu, uklidily poporodni neporadek a zmizely. Pak chodila jedna kazdy den k nam domu na kontrolu.
Tot moje zkusenost.