- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Ve druhé třídě jsem začal stavět televizi s německou obrazovkou LB8 z palubních přístrojů Wehrmachtu. Miniaturní obrázek asi 3 x 4 cm ovšem fascinoval. Později jsem si sám ze součástek sestavil televizi Aleš, to byl na tehdejší dobu už velmi pěkný televizor s 43 cm obrazovkou, ovšem černobílý. Ty první přijímače z Tesly Hloubětín, bývalé firmy Philips měly obrazovku 18 cm a protože televize vysílala jenom několik hodin denně, udělali model s rádiem jako kombinaci. Spotřeba byla 360W, uvnitř žhavily desítky lampiček, nejvíc bylo typu 6F32. Přenášet ten televizor byl úkol pro kulturistu, já jsem se u toho vždy zapotil. Když přišly Mánesy, obrazovka 36 cm, těch se nasekalo mnoho desítek tisíc, byla ta spotřeba kolem 100W a váha něco přes 10 kilo (nejvíc vážila obrazovka) to bylo už jednodušší, tam hořely termistory ve žhavení a odpory v napáječi. Jako student jsem se těmi opravami sám uživil.
ještě malá připomínka, tu elektrotechniku jsem začal studovat 1953, takže 1954 jsem začal s tím televizorem. 1957 jsem dělal svoji diplomku v Tesle Hloubětín na lince na Mánesy, které se tam do výroby připravovaly, takže jsem měl informace z první ruky a diplom na 1,00 bylo to prostě vysoce zajímavé. S firmou Philips jsem měl i později dobré vztahy, navštívil jsem i Eindhoven v Holandsku, ovšem o Praze jsme se tehdy nebavili. Šlo tehdy o fotonásobiče a detektory záření.