Vybírat si

Myslím, že jediným lékem na nemoci zdravotnictví je osvěta široké veřejnosti. Budou-li pacienti navštěvovat pouze ty lékaře, kteří prokazatelně pomáhají na prvním místě pacientům, snad se zbytek ponaučí a začne se zajímat o to, co dosud zanedbal.

Článek je vynikající a odpovídá tomu, co jsem se o zdravotnictví za můj celý život dozvěděl. Avšak i on je poněkud jednostranný - nevěnuje ani řádku skutečnosti, že "každý je lékařem sám sobě", tedy že nejedna choroba má svůj původ v naší nevědomosti o zdravém životním stylu. Dovoluji si tvrdit, že kdyby lidé věděli, jak zdravě žít, většina lidí by lékaře vůbec nepotřebovala, a s uvedenými problémy by se nikdy nemusela potýkat.

Něco málo o tom vím - je mi šedesát, ale v nemocnici jsem byl pouze na návštěvě nemocných příbuzných, a k lékaři si jednou za pár let zajdu, když potřebuji neschopenku na pár dní v lůžku, aby si mé tělo samo poradilo s nachlazením.

Až budou lékaři placeni

tak, že si budou moci dovolit ošetřovat pár pacientů a těm se věnovat po všech stránkách.....  Nejednou jsem zažil, že u obvodního lékaře vyšla sestra a ohlásila, že další příchozí už do konce pracovní směny nestihnou. A setkalo se to vždy s velkým "nadšením". Jak by reagovali titíž lidé, kdyby na ně nedošlo už o dvě hodiny dříve, protože lékař si s každým "popovídal"?

Vím, že současný stav není ideální, ale podobné články nahrávají pouze různým alternativcům. Qui bono?

Re: Až budou lékaři placeni

A ještě připomínám čekací doby na některé operace. Jsou dvě možnosti - buď se pracuje jak na běžícím pásu a špičková kapacita prostě nemá čas na řeči s pacientem, nebo se bude čekat ještě déle.

Proč české zdravotnictví chápe člověka jako stroj

Velice se mě dotklo, když exministr Julínek a jeho mluvčí Cikrt několikrát hovořil o tom, že většina důchodců obvodní lékaře jen zdržuje a chce se vypovídat. Nikdy jsem sama neměla chuť chodit tak často k lékaři a  mnoho důchodců,když nemusí,tak určitě k lékaři nechodí.Jinak jsem si ověřila, že je důležitý vřelý vztah mezi lékařem a pacientem, který musí být založen na oboustranné důvěře. Stalo se mi ,.že mi byl předepsán lékařem lék, který mi více škodil, než pomáhal. Když jsem se po 3 měsících ozvala, že si nepřeji,aby mi byl předepisován, vše se změnilo, najednou přestala být důvěra a já jsem po několika měsících změnila raději praktického lékaře. Navíc,když jsem zjistila, že lékařka neví, že existuje choroba,jen proto, o ní dosud neslyšela a já jsem si sama zařizovala vyšetření na speciální klinice v Praze,o čemž jsem předložila i lékařský nález, pochopila jsem, že bude lepší, když si vyhledám jinou lékařku. Ano,jakmile jde o nervové choroby, obv.lékaři nás zřejmě rádi nevidí.

Re: Proč české zdravotnictví chápe člověka jako stroj

Já ale důchodce, kteří si chodí k lékaři hlavně poovídat, znám. Teď si chodí popovídat do cukrárny, tam za ušetřených 30 korun dostanou pár sladkostí.

Co se týče zkušenosti s lékaři, já i moje celé široké okolí mám podobné jako autorka Kverulant01. Bohužel. Nekompetentnost, komunikační dovednosti nulové, etika nic, arogance značná.

Děkuji za velmi hezký článek

Často mě zaráží, když zjistím, že lékař - špičkový odborník - je po stránce psychologie a jednání s pacientem na úrovni - s prominutím - nejhorší uklízečky.

Medicína se topí v předsudcích a pověrách,

které si sama vytváří. "Duše neexistuje" - to je jedna z pověr, které moderní medicína věří.  Předávají si ji lékaři z generace na generaci a na ty psychiatry a psychology, kteří duši nepopírají, se dívají divně a jaksi nadřazeně.

Re: Medicína se topí v předsudcích a pověrách,

Duše existuje je to vyšší činnost mozková, tedy naše vědomí spleť elektrických impulzů v mozku, kdo to prosím vás popírá? Duše z hlediska filozofického je nedokazatelná veličina a věci které nelze dokázat prostě neexistují.

Problémem moderního lékařství je nedostatek empatie s pacientem, ovšem představte si sebe na jejich místě když vám denně přide pod ruky desítky lidí, časem se na to člověch chtě nechtě začne dívat jen jako na materiál, na kusy masa které je třeba rychle opravit aby nezdržovalo to ostatní. Bohužel nemocných lidí je příliš mnoho.

K uvedenému článku...

je pravdivý. Nicméně je třeba dodat, že v ČR a to platí i z dob minulého režimu, jsou

preferovány tzv. " akční obory" Záchranáři s houkajícími a blikajícími sanitkami,, akutní medicina s chaosem na emergency, jak to známe např. ze seriálů v televizi, chirurgické sály, atd. Tedy akční medicina, akční záchrana životů. 'Že je také něco jiného, kdy lékař sedi v tichosti  u mikroskopu a rozhoduje též o životě, nebo psychiatr, který  promlouvá s pacientem, se už tolik neví a ani se tyto obory nepropagují. Nejsou  akční !  Z toho vyplývá i problém popsaný v uvedeném článku.