- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
No, možná se článek dobře čte, ale za perfektní bych ho neoznačil. Po pravdě řečeno už mám plné zuby všech těch generalizujících prohlášení "co Čech to závistivec-hulvát-ignorant-zloděj-..." atd, dosaďte si podle své chuti.
Nikdo se samozřejmě nemůže bezezbytku hodnotit sám, ale o sobě si myslím, že určitou míru noblesy mám. Proto mě uráží, a to hodně, jak se mě snaží už dobrých 15 let všichni přesvědčit, že jsem "závistivec-hulvát-..." atd ad infinitium.
Myslím že člověk bez osobní hrdosti a bez národní hrdosti nemůže být noblesní. Takže, pokud budete, páni novináři, dlouhé desítky let přesvědčovat mladé lidi, že jsou "závistivci....", vykořeníte tu noblesu z národa definitivně.
OK, scénka jak se dva kamarádi politika na nejvyšší úrovni navzájem trumfují kdo má tlustší prkenici - a to prosím na merendě SOCIÁLNĚ Demokratické strany - jistě je ostudná. Ale co s tím mám společného já osobně ?
Pokračování:
Tak přestaňte kydat hnůj do vlastního hnízda a volte noblesní politiky - pravda, znám jen jednoho, a to je Schwarzenberg :-(
Skvělé jako většina páně Steigerwaldových textů. Bylo by fajn, kdyby pro podobné články už nebyl důvod. Žijeme však v v české realitě. Takže žádné sci-fi se nekoná. Díky.
Ano, člověku se chce plakat, ale musí se smát. Chci se zachechtat, ale slzy mi brání. Že by měl pravdu Francois Villon? Asi i Karel Steigerwald. To je škoda, že má důvod psát takovéhle články, sakra, sakra, to jsme dopadli. Zvonit klíčema už se mi nechce, emigrovat nechci, volby jsou čím dál srandovnější... Ach jo.
máte to štěstí a vyrůstáte v rodině kde vás naučí říkat děkuji a prosím,naučí vás neubližovat druhým,nepřelézat cizí ploty a nebrat věci,které vám nepatří.Měl jsem to štěstí a celý život sklízím posměch za svou údajně přehnanou slušnost.V obecné,střední i dalších školách,o vojně nemluvě jsem byl bílá vrána,možná v očích některých blbeček,nehodící se do představy o normálním chování.V mezních situacích jsem se snažil to potlačit,ale to zakodované prosím a děkuji vždy vyskočilo jako čertík z krabičky.Bylo to špatně?Nikoliv bylo perfektní a umožnilo mi to zůstat slušným člověkem i v těch nejtvrdších dobách.S článkem souhlasím je dobře napsán.