Co je to deflace. 1.část

Poznámka k deflaci, cituji: Ludwig von Mises - "Lidské jednání" str.866:

Deflace (Deflation). V obecném nevědeckém užití výrazný pokles objemu peněz v širším smyslu, který vede k růstu kupní síly peněžní jednotky,

narušuje ekonomickou kalkulaci a znehodnocuje účetnictví jako nástroj

k vyčíslení zisků a ztrát. Deflace postihuje různé ceny, mzdové sazby a úrokové

míry v různém okamžiku a v různé míře. Proto narušuje spotřebu,investice a průběh výrobních činností a strukturu podnikání a průmyslu a zároveň zvyšuje bohatství a příjmy některých lidí, zatímco u jiných je snižuje. Nemění dostupné množství bohatství, které je možné spotřebovat. Pouze stahuje určitý objem peněz z trhu, a tím získávají ostatní peněžní jednotky vyšší kupní sílu.

Re: Co je to deflace. 2.část

Tato rozšířená definice jako poklesu množství peněz postačuje pro potřeby historiků a politiků, postrádá však přesnost vědeckého pojmosloví, protože rozdíl mezi malým a velkým poklesem množství peněz a rozdíl v jejich důsledcích jsou pouze otázkou míry. Přesnějším konceptem, použitelným ve vědecké analýze, je jakýkoli pokles množství peněz v širším smyslu, který není vyvážen odpovídajícím poklesem poptávky po penězích v širším smyslu, takže objektivní směnná hodnota (kupní síla) peněz v důsledku toho roste. Opakem je →inflace." Konec citace

Malá poznámka na závěr. Při konstantním objemu peněz v ekonomice k deflaci peněz nedochází !! Neplést si to.

Poznámky k CFO

Stále nereaguješ na námitky: 25.4. 01:43 o skvělé deflaci a 22.4. 23:15 o gramech zlata . Všimni si že  ArthurC samozřejmě UZNAL směnný kursy mezi větším počtem peněz. V tvým pramenu si přečti poslední řádky třeba u F31 a pořádně poznámky o problémech s měřením  Navíc do 1971 v USA sice byly peníze krytý zlatem ale jen "trochu"a ani u státovek v 19.st.se to nedodržovalo- takže ekonomický růst byl spojen s NEKRYTÝMI penězi. Btw –neobjevily se v pol. 19.století naleziště zlata v USA? –stejně jako dřív Španělsko-víc zlata = víc peněz – ekonomický růst.Když nemáš další zlata, pro růst peněz potřebuješ nekryté peníze, žádná deflace nepomůže. Furt dokola.

Ještě k DEFLACI: půjčil jsem si 10 s úroky, čekám tržby 11– splatím úvěr, 1 je zisk. Díky poklesu cen jsou tržby 9. Napiš mi jak splatím 10 (věřitel nechce míň, půjčil 10)??

Připomínám dále co nějak míjíš:

-Jak zavedeš krytí zlatem když je ho u nás asi 25x míň než jsou JEN bankovky a mince

-Kolik je multiplikátor vkladů při sazbě rezerv 4%

Re: Poznámky k CFO

Snažit se napasovat metalický monetární systém na systém který zde dnes máme(o čož se zde skutečně mimořádně snažíte), je s prominutím blbost na kvadrát - asi jako chtít po vodní elektrárně, aby fungovala na principu jaderného štěpení.

Poznámky k ArthurC

1)Kde má ČNB na internetu, že cílem monet.politiky je inflace? Nevymýšlejte si.

2)O rozvratu při HYPER-inflaci se s váma nepřu.

3) V indexu cen nemusí být rozlišen počet airbagů, jsou nedokonalé, nepostihují změny kvailty. Cenový index 4 místo 2 airbagů nezaznamená (je to příklad,nevím jak v realitě)

4)Liberty peníze-banky které by „vydávaly další a další peníze“ by nemusely nutně zkrachovat, protož půjčují na rozdíl třeba od bank s kvalitními penězi, které už půjčovat odmítají. Btw v článcích od prof. Rev. najdete v textu inflační chování obch.bank a neinflační 2.centr. banky v USA (proto byla zrušena!).

jsem rád že souhlasíte se směnnými kursy (CFO ne). To je ale hlavní průšvih, jako by nestačily kursy mezi národními měnami (zajišťování, kurzové rozdíly…). Uvnitř ekonomiky-více měn s různými směn.kursy= binec (divoké bankovnictví 18.a19. stol. v USA). Navíc dostanete mzdu v penězích A a v jiném městě vám to nevezmou,berou jen B. Co uděláte? Takových „problémků“ by byly stovky.Pokrač

Re: Poznámky k ArthurC

5)Redistribuce bohatství je spojena i s deflací !!! Na to se zapomíná (při def. „vydělá“ třeba ten kdo má po delší dobu fixní plat). Zastánci plnýho krytí peněz ,kteří „řeší“ stabilní množství peněz v obehu s ohledem na růst tou skvělou deflací, kritizují kvůli redistribuci jen inflaci, ale ne deflaci. Hrubý omyl.

6) Ještě k sazbě rezerv 100 % -v tržní ekonomice nejde, všechny úvěry by mohla poskytovat jen centrální banka, ostatní by zkrachovaly nebo utekly jinam (u nás skoro všechny úvěry-i podnikům, poskytovala Státní banka Československá do 1989 –to asi nebylo v tržní ekonomice).

Ale já už se tady navysvětloval dost. Vážně vám doporučuju si přečíst něco o monetární politice v různých knížkách o tzv.makroekonomii  nebo i v tom "Centrálním bank."

...

Jakákoli regulace hodnoty peněz mimo normálně fungující prostředí trhu, je jenom jeden z falších fíglů, jak z vás vyždímat další $$$.

End The FED

Statistical Abstract of the US demonstrates that average inflation-adjusted GNP/GDP growth rates for the United States have shrunk from 4.6 percent for the 46 years before the Federal Reserve was adopted to just 3.3 percent in since the Fed was adopted. Growth has slowed to less than 2.2 percent in the past 20 years, roughly the rate of population increase.

Re: End The FED

http://www2.census.gov/prod2/statcomp/documents/CT1970p1-07.pdf

souzi a soušky čížci,

především je nutné si uvědomit, který trh vás živí ... ten s chlebem anebo ten s penězi ?

1.příklad

repo sazbou ČNB.“ (zdroj: https://is.mendelu.cz/eknihovna/opory/zobraz_cast.pl?cast=4562)

Při výši 2% povinných minimálních rezerv může vzniknout v multiplikačním procesu v ekonomice až 50-ti násobek počátečního vkladu u závazků banky, jejichž splatnost nepřevyšuje 2 roky (u 10% min. rezerv by došlo k 10-ti násobnému zvětšení objemu peněz). Tedy dojde k inflaci.

Závěr: Stanovování výše povinných minimálních rezerv je superúčinné v měnové politice ČNB! Stačí tuto rezervu nastavit na 100 % (v zákoně je uvedena z nezjištěných důvodů maximální výše 30%, i to je samozřejmě 15x více než je nastavena dnes) a k inflaci by nedocházelo.

Jeden z mála příkladů chybného tvrzení. Netvrdím, že toto tvrzení je 100% správné, protože mé zdroje jsou omezené na knihy, zákony a internet a i v těch se mohou vyskytovat chyby;o) Ekonomii nestuduji.

Re: 1.příklad

Kde je chybné tvrzení? Revenda píše o současnosti a věř že žádná CB sazbu  100 % nemá. Nejvíce tak 5 %.Teoreticky máš možná (nevim) pravdu ale Rev. si myslím to psal spíš pro laiky. Tak to tam měl uvíst podmínku sazby povinných rezerv pod 100 % ?? Dalších pár odtstavců  by pak musel vysvětlovat o jaký rezervy jde. Ale pozor když banky multiplikují=úvěrují (sazba na běžný depozita NESMÍ být 100 %), nemusí to vést k inflaci. Věčnej spor mezi Keynesiánci a monetaristy je taky o tomm o kolik  "může" růst peněžní  zásoba  aby nešlo o "inflační " růst. Nechci tě už moc poučovat,  ale myslim že bys mohl  věřit prof. ekonomie. A ten  napadl katasrofální tvrzení ekonoma z Liberál.institutu Rysky o monopolu CB na všechny peníze a další blbosti.  Do svých zdrojů k ekonomii  si klidně přiřaď to  Centrální  bankovnictví (je to ale silná a drahá knížka), tam je podrobně vysvětleno asi  20  multiplikátorů včetně vlivu kkterý si  trefil - sazba povin.rezerv.

Jinak si ale slušně reagovat, počkej na CFO

1. příklad

Citace odstavec 3 v článku:

„Pokud by platilo tvrzení o stanovení množství peněz v oběhu centrální bankou, byla by měnová politika superúčinná! A vůbec by nemuselo docházet k inflaci, neboť CB by mohla jakékoli nadměrné emisi zabránit (samozřejmě, pokud by "chtěla"). „

Nástroje České národní banky mimo jiné: stanovení výše povinné minimální rezervy.

Tzn: „Povinné minimální rezervy vytváří povinnost pro každou banku, která má v ČR bankovní licenci nebo se rozhodne v ČR podnikat na základě tzv. "Jednotné licence", držet na svém účtu u ČNB určitý předem stanovený objem likvidních prostředků. Objem povinných minimálních rezerv je stanoven ve výši 2 % ze základny pro výpočet povinných minimálních rezerv (základnou je objem primárních závazků dané banky, jejichž splatnost nepřevyšuje 2 roky). Povinné minimální rezervy jsou úročeny dvoutýdenní repo sazbou ČNB.“ (zdroj: https://is.mendelu.cz/eknihovna/opory/zobraz_cast.pl?cast=4562)

Multiplikace a gramy zlata-pokrač

Triviální příklad: hodnota multiplikátoru vkladů při sazbě povinných rezerv bank 4%. Zoufalý CFO to nespočítal ani asi za 4 měsíce (CFO-nápověda (!): Revenda- kniha „Centrální bankovnictví“…).

Ryska a kritika multiplikace- opravdu je to těžký průšvih logiky Rysky. Multiplikace =více bank emituje prachy, nelze pak stanovit,kolik bude emise celkem. A ryska vesele dá dohromady multip. s monopolem emise a určením celkových peněz. Tak sakra kolik bank emituje peníze, 1 (bez multip.), nebo více (multip.,ale ne monopol). Za to by měl vyletět od zkoušky opravdu každý. Nedivim se že Ryska už nereagoval, svý nesmysly snad pochopil.

Odborníku na čtení-Revenda píše- nyní nedokonalý systém častovedoucí k inflaci –to jako lže? Zkus si taky zapamatovat:zlatý standard fungoval za otrokářství a feudalismu, v tržní ek. přestal. Inflaci a chaos (možná, nevím jistě) nebudeš mít při FYZICKÝM placení zlatem. V době internetových plateb –nyní- je to opravdu vysoce  pravděpodobný.

Při penězích gram není gram!

CFO,multiplikace a gramy zlata

CFO nezklamal,opět zase urážky.Po popořádku k tvým výlevům.

Podle mně motáš gramy jako fyzický jednotky s vyjádřením v penězích. Zkusim vysvětlit. Unce (gramy) zlata jsou jistě stále stejný,ale jen ve fyzickým vyjádření. Chaos v bankovkách při plným krytí: třeba 1 bankovka banky A = nárok na 1 gram zlata, 1 bank.b.B = to samý; kurz 1 gram=1 gram= 1:1. Banka A postupně začné mít větší důvěru lidí,nebo vyšší úroky,lepší služby: zboží pak může stát 1 bankovkuA (1gram zl.), ale obchodník při předložení bankovek B řekne – chci 1,1 (tedy 1,1 g.zlata v bance B). Kurz 1:1,1. Ani 100% krytí ti nezajistí stejný kurzy 1:1– kurzy se navíc měnily a máš tady ten chaos = historie(znovu- usa 18.a 19.stol.- „divoké bankovnictví“), žádná lež Revendy,ale tvoje neznalost historie nebo ignorance.

K omezenosti plnýho krytí (stáel si nepochopil) : 10 výrobků, každý stojí 10g zlata – kolik celkově zl.potřebuješ- 10x10=100. V ekonomice je 100 gramů zlata, vše ok. pokrač

Re: CFO,multiplikace a gramy zlata

Nově máš 11 výrobků (1 navíc třeba vyrobeno zapojením rodiny do výroby) – 11x10=110, zlata je ale jen 100. Jasný? (Pokud ne- „řešení“ pokles cen na 9 – proč ale pak vyrobit 11 když dostanu stejně jako za 10), nebo naturální směna 11.výrobku (jasně v tržní ek.), nebo půjčka ve zlatu (od koho, musíš splatit, věřitel pak má ale méně zlata, celkově zlata furt stejně) nebo 11.výrobek neprodán, nebo –hádej: nekryté peníze (kdysi: dlužní úpisy, ty kupovaly banky).Přesně jak popisuje Revenda. 100 gramů zlata dlouhodobě neumožní růst nad 100, nic s tím nenaděláš.

Poznámka k Zimbabwe = vrchol tvý trapnosti, Rev. popisoval vyspělou tržní ek. a ne agrární stát s despotickou vládou- kde ani zlatý krytí by nebylo k ničemu-despota by to zrušil. Použiju stejně trapný přirovnání-ty seš představitel severokorejské ekon. školy (žádná inflace, samozřejmě blahobyt a hladomor jen občas).Vtipný, viď!

Urážíš a urážíš, a ten multiplikátor si zase nespočítal.

Pro všechny zájemce (CFO nezvládne) pokračuju