- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
v tomhle regionu doktoři spíš po sobě jdou potože soupří o to které odděleníé či nemocnice zůstanou fungovat po sloučení nemocic cheb vary sokolova se tam zavírají oddělení jedno za druhým nejsou prac síly nejsou peníze, nikdo tam nechace začít pracovat protože ja tam nestabilní situace
¨a proč doktoři politikaří - vědí že péče o pac se redukuje a naivně
si myslí že se jim ve zkorumpované politice podaří udržet veřejný
statut nemocnic a zachovat péči o pacienty v původním rozsahu s
dotacemi z veřejných financí + se knim přidávají klasičtí vyčúránci jak je v politice zvykem
1.jestili tomu dobře rozumim, pac. je ze Sokolovské interny tam chtěli po VArské zavést kardiostimulator z Varů propustili z interny na internu, jeslti se pac. horšil, tak nemají v sokolově RTG a internistu ??? z varů napsali že, RTG je bez nálezu to asi těžko když to nevěděli ??? a pak zavolali že tam něco přece jen je nebo ho poslai jako stabilního a začal se horšit při převozu nejde jen o odvedení pozornosti zmísta kde se pac skutečně zhoršil ??? rýsují se teda tři místa kde se to mohlo posrat vary, sanitka, sokolov a nikdo jasně nenapsal kde to zhoršení stavu pac. bylo
fakt by se to mělo vyšetřit ale mám pocit že ostatní trestní oznámení na zanedbání péče se nepodávjí tímto způsobem ale na policii a na zdravotní komisi co s tím mají společného politici a media předpokládám že se denně všude vznikají tato podezřeí v takovém počtu že by nestačiti stostaránkové noviny??
A pro zvídavé - proč jsme nepodali na nemocnici stížnost. Uvažovali jsme o tom, ale přiznávám, že na to nemáme dostatek sil. Mamince to život stejně nevrátí. Sokolovští lékaři by možná rakovinu a smrt maminky již neodvrátili, ale správnou diagnozou jí mohli ušetřit mnoha bolestem i nedůstojnému chování k ní.
Díky těm, kteří to dočetli až do konce.
Rakovina. Kterou v sokolovské nemocnici nepoznali a ani její náznaky neřešili. Chtěli mamince odstranit žlučník a jaksi si sice povšimli "skvrn na játrech neznámého původu", ale dál to nezkoumali. Až ve Varech dostali jisté podezření, udělali další testy a odhalili rakovniu v neléčitelném stadiu - metastáze i na játrech.
Proto mě celý tento článek rozčílil. Ani jedna nemocnice není nejspíš dokonalá, ale sokolovská nemocnie by už dávno měla být zavřená pro svou nekompetentnost a kvůli mnoha chybám, které již ve své historii udělala (a tím nemyslím jen svoji maminku). Takže když sokolovská nemocnice dává stížnost na karlovarskou nemocnici, přijde mi to trapné, směšné a nespravedlivé. Stížnost podává ta nemoncice, která má na svém hrbu více pochybení !!
Po nějakých peripetiích šla ovšem znova do sokolvské, kde jí udělali další vyšetření, hospitalizaci zdravotníci odmítli a pustili jí domů s tím, že má přijít další den na nové (ale stejné) vyšetření. To můj otec odmítl s tím, že je velký problém vůbec maminku do nemocnice převézt, a že další den nezjistí se srdcem nic nového.
Obvodní lékařka se už rozčílila a znovu žádala o hospitalizaci, maminka už se bolestí skoro nehýbala. Domluvila jsem v Karlových Varech, že ji přeci jenom přijmou tam, na internu. Přijali jí a po týdnu maminka zemřela. A důvod?
Lékaři ji prohlédli, sepsali všechny možné chronické neduhy a za příčinu bolestí břicha maminky stanovili žlučník s tím, že nasadili žlučníkovou dietu-dávali mamince jen hořký čaj. Při hospitalizaci si maminka stěžovala na další veliké bolesti, tentokrát v zádech. Pominu-li personál, který se ne vždy k ní choval ohleduplně a korektně, tento problém stejně nijak neřešili. Po týdnu ji pustili domů s informací v propouštěcí zprávě, že ji "propouští v dobrém zdravotním stavu".
Tehdy však už maminka přestávala být soběstačná, trpěla obrovskými bolestmi břicha a zad, měla střevní a žaludeční obtíže, byla malátná, ubývaly jí síly, které jí vždy pomáhaly k samostatnosti na vozíku...
Apelovala jsem na obvodní lékařku, aby jí znovu hospitalizovali a chtěla jsem, aby šla do nemocnie v Karlových Varech.
Když jsme přijeli, řekli nám lékaři v Plzni, že sokolovští lékaři maminku léčili špatně, že kvůli nim musí dojít k té amputaci. Prý při infarktu vznikla krevní sraženina, kterou oni nerozpustili a protože došlo k velké časové prodlevě, už to nejde napravit a musí se amputovat nohy.
Tenkrát jsme to s nemocnicí neřešili, měli jsme více starostí více než dost s maminkou. Ta byla vždy velmi akční a najednou byla na vozíku, bez nohou. Ke vzniku problémů jsme se už nevraceli, jen jsme vždycky cítili nespravedlnost se kterou ovšem nejde už nic dělat.
Minulo mnoho dalších let, když se mamince obejvily velké bolesti břicha. Měla více zdravotních (chronických) problémů, tenhle byl však náhlý. Obvodní lékařka nasadila léky, které však nic neřešily. Doporučila tedy hospitalizaci. Nechtěla jsem, aby to bylo v sokolovské nemocnici, ale prý to jinak nelze. V nemocnici (byl to, myslím, květen 2008) zůstala maminka asi týden.
Dobrý den,
chtěla bych se s vámi podělit s jednou smutnou historií, týkající se mé matky.
Vyprávění začíná v Sokolově, asi před 10 lety. Moje maminka dostala infarkt a byla záchrankou převezena do sokolovské nemocnice. Tam správně diagnostikovali infarkt a telefonicky mě ubezpečovali, že je maminka vpořádku, že ji mohu navštívit, cítí se prý dobře. Když jsem ji druhý den navštívila, nechtěli mi nic říct, jen mi předali maminky věci s tím, že mi vše poví doktor. Ten po té přišel a řekl, že nastaly komplikace, kvůli kterým byla maminka převezena vrtulníkem do nemocnice v Plzni.
Okamžitě jsem volala do Plzně, kde mi řekli, že je maminka ve špatném stavu a budou se jí muset nejspíše amputovat obě nohy, ale protože je po infarktu, neví, jestli tu amputaci přežijea radí nám, abychom raději přijeli.
zpívá se na melodii kubišovské Kdepak jsou ti vojáci...
Where have all the good docs gone, where have all they disappeared,
Where have all the good docs gone, nobody knows.
They have all to Europe gone, who will it understand, who will it understand...
Věnuji krajské zdravotní a.s. a dvaceti primářům, kteří nemocnici opustili v tomto roce...