Vážení přátelé, ano. Někteří soudruzi se okupaci postavili .

... jednoho jsem měl v příbuzenstvu ...

Na to se neda zapomenout

Brzo rano nas probudil hukot na silnici. Mysleli jsme, ze jsou to kombajny na obili a presunuji se na sklizen. Byly to tanky a jina obrnena vozidla prelakovana bilym pruhem. Prozili jsme si vetsina to svoje. Vyhazovali nas ze skol a nemohli jsme delat tu praci, kterou bychom radi delali. 21. srpen byl dokonce zakaz shromazdovani a i hospody byly zavrene, takovy strach meli ti bolsevici z obycejnych lidi. Ja jsem se ozenil prave 21. srpna a to v kostele na male vesnici a za par let jsem pak tu zbolsevikovanou a Stbackou republiku opustil i s rodinou. O to smutnejsi je pro nasi generaci, kdyz se vratime do Ceska, vidime ze vsichni byvali Stbaci a komousti posluhovaci prevlekli po 89. kabat a  jsou majitele ruznych firem, jsou cinni v politice a sedi ve vlade a dokonce i v EP jako EU poslanci.

Paroubek také bude předávat medaile

21. srpna v Lidovém domě.  Ale ruským generálům, kteří se okupace AKTIVNĚ zúčastnili. Navíc Jirka 21.srpna vždy slavil...

Re: Paroubek také bude předávat medaile

To je stejně směšné jako když je předává Klaus - spolupracovník STB, Topolánek - věrný předlistopadovému režimu atd. 

Na ten den se zapomenout nedá, probudil mě nezvyklý hukot,

 zapla jsem radio a tam se dozvěděla o postupujícím obsazování, ale to je banální vyprávění, chci se zeptat na něco jiného. V roce 1989 a zase 21 srpna se shromáždila dost početná skupina lidí před radnicí v Liberci, na místě, kde padlo asi 10 lidí a pokoušeli se tam položit kytku. Každého, komu se to povedlo okamžitě zadržela VB a město mu pak nasolilo 500 Kčs pokutu za  "znečistění města "  Vynechám otázku, jak velká pošetilost to od těch lidí byla, ale dokut´ se jim město Liberec neomluví a to pětikilo i s úroky a inflačním kvocientem nevrátí, musím toto Klausovo gesto považovat za šaškárnu. Co tomu říkáte, pravicové obsazení radnice? 

Re: Na ten den se zapomenout nedá, probudil mě nezvyklý hukot,

krásná ptákovina

Falšujeme skutečnosti?

Ony se ty dějiny překrucují, byl jsem na Ruzyni a viděl na vlastní oči letadla, co sjela z dráhy do polí, protože jim vypli osvětlení drah.

Teď jsem slyšel tvrzení, že prý jim pomáhali!

Bezmoc

Zažila jsem okupaci právě v Hradci.Tenkrát coby puberťačka jsem nevěřícně hleděla k nebi a slzy netekly jenom mně.Nikdo nevěděl,jestli právě nezačala válka.Letadla řvala nad hlavami...Utekla jsem k babičce do zdánlivého bezpečí. Kdosi přede mnou napsal,že se dá vždycky něco dělat.Možná pohledem zpětné optiky.Většina z nás totiž nechápala.Celý život nás učili opěvovat ruskou armádu za Osvobození,najednou jsme byli její cíl.Ta první reakce byl nejspíš obrovský šok.

Tak proto Havel p.Čeřovského 13 roků

ignoroval, Čeřovský na něj věděl víc, než bylo zdrávo, proto se Havel raději paktoval s bolševiky a stbáky

trvalo to prezidentovi

skoro 19 let od plysaku a teprve ted si vzpomnel?

Kdyz rikam prezidentovi, vztahuji pod to nejen toho soucasneho, ale i jeho predchudce.

Hanba obema prezidentum a hanba take vsem dosavadnim premierumze s tim neumeli prijit drive. Asi meli na starosti dulezitejsi veci....sva vlastni koryta, mozna?

Re: trvalo to prezidentovi

Chapu Tvoje rozhorceni, ale nechapu kritiku samotneho aktu uznani.  Prece je lepsi pozde, nez nikdy. 

Nebo by jsi byl radsi, kdyby to Klaus vubec neudelal ? 

Pravda, tim ze je to tak pozde, mnozi se toho ani nedozili, ale p. Cerovsky a nekolik dalsich ano a tak se precijenom dockali satisfakce a zaslouzeneho verejneho uznani.  Samozrejme uznani si zaslouzi vsichni, i ti kteri se toho nedozili.

Vzpomínky p.Čeřovského, cituji jeho příspěvek

PODMÍNKY V. HAVLA VE VĚZENÍ

Mohl bych promluvit o tom, jak se měl Havel v base za totality a před sametovou revolucí. V roce 1981-1983 jsem s ním byl ve vězení v Plzni-Borech a v roce 1991 jako ředitel věznice Praha-Pankrác. Bachaři, co tam byli v době věznění Havla, mně vyprávěli.... A nejen o něm, ale také o panu Vondrovi.

Re: Vzpomínky p.Čeřovského, cituji jeho příspěvek

Jen pro příklad:

Já jsem si dopisy své ženě z vězení mohl přečíst až v roce 1991, kdy jsem si jako ředitel věznice vyžádal svůj spis a v něm neodeslané a nedoručené dopisy své manželce, Havel sepsal na Borech knihu "Dopisy Olze (mám ji doma s věnováním "Zbyňkovi, který byl u toho". Na Pankráci obýval dvoucelu s kompletním vybavením, včetně rádia. Normální vězeň nemohl mít nic u sebe, ani hodinky, propisovací tužku, nebo pero. Doručené dopisy mu byly druhý den odebrány...

nebylo toho moc co jsme mohli delat