- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Nevím, jestli to, že dítě umí před šestým rokem číst a počítat, je důkazem jeho geniality. V některých zemích (př. Anglie) chodí děti do školy už od pěti a písmena a číslice se učí už předtím ve školce. Jde o to, jak se dětem věnujete a co je učíte, v takhle malém věku mají hlavu otevřenou a učí se rychle... možná nejrychlejš v životě
Musím říct, že nadání není vždy jen výhrou. Čím více člověk vyniká v jedné oblasti, tím horší může být v oblasti jiné. To se poměrně dost projevuje třeba u informatiků :-) dost z nich jsou "hlavy" a "asociální" zároveň.
Podobně jako školy berou v potaz děti s nižším intelektem, měly by brát ohled i na "výjimečné děti" (ve smyslu malých géniů prezentovaných v článku). Rozhodně by neměly (ty školy) nutit dítě dosáhnout vynikajících výsledků ve všech předmětech - to totiž někdy nejde.
Znám to sám :-) Situaci popsanou v článku jsem sám zažil - nesnášel jsem zrovna zmiňovanou výtvarnou výchovu, protože mi nešla, v předmětech, které mi šly, jsem se nudil a byl hyperaktivní no a v těch ostatních jsem patřil mezi průměr.
Jsem jen rád, že dnešní školy berou ohledy i na nadané děti :-)
Neberou, alespoň většinou ne. Tohle jsem zažila se synem - dyslektik, dysgrafik, o kreslení nemluvě. Počty mu šly špičkově, což nikoho na nižším stupni ZŠ pochopitelně nezajímalo - když se počtají puntíky tak se počítají puntíky a basta. Takže navíc ještě otrav a a narušitel. Když po něm zaječela učitelka kreslení, že s debilem, který nedokáže udělat rovnou čáru nebude ztrácet čas, tak jsem ho vzal do Mensy - IQ nad 150.......
Že je bedna na veškeré technické obory se zúročilo až mnohem později, ale škody na dětské psychice se odstraňovaly těžko.