pohodli a prezitky doby

ja z toho mam pocit, ze jde mnohodli lidi ve skolach. Ono s clovekem ktery ma jakekoliv postizeni je proste vic prace, vyzaduje castecne individualnejsi pristup a proc se s nekym takovym "otravovat".  Navic drivejsi doba mela jednoznacne tendenci kohokoliv kdo se odlisije od vetsiny vyradit ze spolecnosti a tento trend stale sertvava.  Ja osoben zadne postizeni nemam, ale jsem dislektik a sisgrafik jak poleno a podle toho co dnes publikuje  tak trpim nejakou tou poruchou uceni a soustredeni se...   Velmi dobre si pamatui jak v 8 tride rikaly ucitelky mame at me posel na ucnak nebo max na prumku, ze na vic to rozhodne neni. J a chtel na gympl kam jsme se s odrenyma usima dostal.....   no a ted koncim doktorat na VUT a planuji dalsi VS stidium...  Podle me ma clovek zkusit co jde, priznat si ze neco nejde se da vzdycky, ale nezkusit to je tak nejak zbabelost...   Takze vsem co maji nejaky hendikep a presto (a nebo prave proto) bojuji drzim palce

Re: pohodli a prezitky doby

Skvely prispevek! Drzim ti , jsi frajer!! 

a komunizmu?

Diky neoblomnosti a odvaze mych rodicu jsem mohla jeste za komunizmu chodit na beznou zakladni skolu. Rodice mnohokrat s zadosti o me umisteni do bezne skoly odmitli. Nepodplaceli! Musela jsem podstoupit nespocet psychologickych vysetreni. Nekonec vse dopadlo dobre a jsem nesmirne vdecna. Stredni skolu jsem absolvala na specialnim gymnaziu pro postizene, kde jsem se de facto prvne setkala s detma, ktere nevedely co je normalni a bezne. Byt na bezne skole bylo tvrde, ale na specialni?, podruhe bych nechtela. Nyni uspesne studuji vysokou skolu v zahranici.

Rodicum, kteri vahaji- nevahejte, mejte siroke lokty nebot jinak sve dite vychovate ve skleniku a bude ochuzeno o zdravy vyvoj v bezne populaci svych vrstevniku. Drzim pesti!

Dekuji vsem svym ucitelum ze zakladky na Letne a na Podhori

Já jsem také od narození téměř hluchý, ta troška

sluchu, co mi zbyla, mi umožnila normálně mluvit ale bez sluchátka je ta komunikace velmi obtížná. Přesto jsem vystudoval ČVUT a v cizině jsem získal doktorát. Co mně nejvíc těší, že si toho sotva někdo všiml, že mám nějaký handicap. Naučil jsem se odezírat a tak rozumím i na vzdálenost třeba 20 metrů, to mnohé překvapuje.

Někdy si však lidé myslí, že když někdo špatně slyší, tak je idiot.

Re: Já jsem také od narození téměř hluchý, ta troška

gratuluji tobě i rodičům a přeji do budoucna vše nej!

spanelsko

Nevim presne detaily skolskeho systemu ale zil jsem tam 6 let a porad mne udivovalo to mnozstvy postihnutych lidi ktere jsem videl pracovat.

Slepci maji vyhradni pravo na prodej narodni loterie na ulicich.

Hluchonemy jsem mnel 3 v praci. Delnici v monterkach. Pohodovi a dobri zamestnanci.

Firma mnela nejakou danovou ulevu ale mneli jsme je tam spis proto ze byli fakt dobri. Jenom byla sranda kdyz se nepohodli, Tak resit mezi nema nejakou hadku.

Kazdopadne u nas clovek vidi slepce na ulici jednou za uherskej rok. V spanelsku jsem je vidaval denne. U nas je jednoduse nekde stat a spolecnost zahrabe a hotovo.Obdivuji taky rodice kteri maji dostatek odvahy svoje postizene deti dat vubec na normalni skolu. Moje teta tu odvahu nemnela a bratrancovy je 29 a kdyz se jednou do te spolecnosti uz chudak dostane, tak se hned poblije.

Re: spanelsko

Jeste pred tim nez nekdo zacne mit problem s mou gramatikou tak se dopredu omlouvam, vzivote jsem nebil v ceske skole.....

Myslím si, že stát by měl mít takové zákony,

aby postiženým dětem bylo zajištěno patřičného vzdělání, protože nic není horšího než , když dítě chce něčeho dosáhnout a ze zdravotních důvodů jim to není umožněno. Vždycky je lepší pro dítě, že má možnost se v životě uplatnit, než žít na dávkach. Každý žvanil by si měl uvědomit, že postihnout to může  v životě každého a proto by k tomuto tématu měl zachovat patřičnou úctu a pokoru, že ho to nepotkalo, nebo jeho blízké. Vyslovuji velkou úctu těm rodinám, které se o tyto děti starají

Re: Myslím si, že stát by měl mít takové zákony,

záleží na vyučujících

Mám syna po DMO také, ale nemá pohybové problémy, jen poškozené centrum řeči a tak do normální školy neměl šanci před 15 lety nastoupit. Zvládl speciální školu s osnovy zvláštní školy a pak byl problém co vyučením. Rok záuční obor kuchař celkem zvládl,ale přidala se epilepsie a lékaři práci v kuchyni nedoporučili. Pak byl 2 roky v Centru Hvozdy, kde se jen učili pracovat manuálně, balili čaje,pracovali na zahradě. Pak jsem to v 18 letech nechtěla vzdát a zkusila ho znovu dát na učiliště obor zahradnické práce. Jenže na učilišti na Výtoni v Praze 2 nějak nepochopili, že teorii umí, jen to neumí říct u tabule a přesto, že praxi na Toulcově dvoře měl za 1-2, tak ho donutili odejít. Dostal plný inv. důchod a není šance na jakékoliv vyučení, protože naše školství na takovéto případy vůbec nejsou připraveny.

sám mám postiženou dceru

a jisté doktorce bych nakopal zadek.systém v ČR je na zblití