- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
ze nemecti ctenari jsou inteligentnejsi nez cesti novinari.
Celý problém Němců a Angličanů (Amíků také samozřejmě) je v tom, že oni jak na potvoru jinak píší a jinak čtou, takže v originále psané názvy nevědí jak přečíst a plete je to, použijí tedy německý (anglický) ekvivalent, který je buď naprosto zkomolen, aby foneticky odpovídal nebo je to zcela nový název zažitý v zemi.
Nemcina pouziva pravidelny sprezkovy zapis. I cestina ma sprezky (jedna je "pismenem" abecedy, dve dalsi nikoli).
btw v Barmě a Myanmaru je mají bordel všichni, myslím, že nikdo neví co z toho je oficiální název - podle databáze CIA je oficiální název Burma lokální Myanmar, podle databáze OSN je to Myanmar (závorka- Barma ) asi jsou na tom ještě hůř než kdysi "ČeČENsko-SlovInsko"
No, v afrických a asijských zemích to asi bude pěkný binec, přejmenovávají se i s hlavními městy jako na běžícím pásu. Navíc - když jsou nějaké statistiky OSN apod. musejí nejspíš použít název z daného roku, protože řada zemí ještě navíc mění hranice, dělí se a potom už by nikdo nevěděl, k jakému rozsahu území se statistika vůbec vztahovala.
Jako kartograf vím, že by (alespoň v Česku) mělo být zásadou pravidlo "cuius regio eius nomen", to znamená, čí země, toho název (samozřejmě s ohledem na transkripci a transliteraci, které např. v arabštině poskytují více možností překladu). V praxi: ne Lisabon, ale Lisboa (Wien/Vídeň) s případným českým zažitým ekvivalentem v závorce a to pouze u větších měst a zažitých názvů. Tím se lehce vyhneme komolení správných názvů. Němci jsou bohužel známí komolením a předěláváním pomístních názvů do němčiny.
Ve starých atlasech to ještě vidět není, ale v nových, i školních , se vyskytují odpovídající názvy dané země a v závorkách české zažité ekvivalenty (kdysi to bývalo naopak).
Německé názvy by prý v některých lidech mohly vyvolávat pocit, že si Němci nárokují zpět dříve obsazená nebo ztracená území. Podle Weltu však už takové myšlenky dávno nemají opodstatnění. S tím rozhodně nelze souhlasit. V historii je znám bezpočet příkladů, kdy úsilí o navrácení území nepolevilo ani po mnoho staletí. Např. Uhersko usilovalo o navrácení Spiše od Polska od roku 1412 až do 1772, tedy 360 let. Nakonec se jim to povedlo.
Už před pár lety vydala OSN rezoluci, aby nebyly vytvářeny nové regionální názvy v cizích jazycích a aby byly v co největší míře přijímány původní místní názvy. Jenže jim na to evidentně každý se*e.
viz. například Štýrský Hradec, Řezno... (docela mě překvapuje, že už jsem dlouho nikde neviděl napsáno Solnohrad, místo Salzburg) - dodnes tak naše noviny píšou... Velice matoucí, když to pak má někdo hledat na mapě