život nevrátí..

Nejhorší je, když někde zemře dítě v péči učitelů, nebo oddílových vedoucí. Sám jsem dělal vedoucího na táboře, a moc dobře vím, co se všecko může stát. Dokud nebude na jedno dítě jeden vedoucí (nesmysl), nikdy nezabráníte dětem, aby si nevrazily nůž do nohy, nespadly ze stromu, nebo se navzájem netloukly kameny a klacky. Rodiče se potom často dovolávají "spravedlnosti", takže se z jedné tragédie stávají dvě, člověk, pro kterého normální život skončil tím, že zemřelo dítě, o které se měl starat, má ještě jako bonus na krku soud. Otázka je, kdo za to může. Podle práva (a samozřejmě to tak je správně) je to osoba, která má dítě v tu chvíli na starost. Ale z morálního hlediska... kdo jiný, než rodiče má děti učit, aby poslouchaly učitele / vedoucí a (například) nechodily na okraj skalnatého srázu?

Re: život nevrátí..

delat sefa na tabore muze dnes jen blazen (nadnesene). parchanti muzou vsechno, ale on nic. nevim co se da delat s frackem kterej neposloucha a dela kraviny. bohuzel prave rodice takovyhle parchantu jsou schopny se po vedoucich nejvice vozit kdyz se neco stane

hrozna tragedie