Nenjí to žádná sněť, pane Steigerwalde!

Naopak je to ustanovení trestního zákona, které primárně chrání rodinu a její soudržnost jako jednu z nejvyšších hodnot demokratické společnosti, aby se nemuseli navzájem bonzovat bratři, sestry, ridiče, děti a manželé. Používání této berličky na přestupkový zákon a další je dosti sporné, spíše je problém v tom, že policisté nemají ta správná školení ani inteligenci, aby znali svá práva.

Vyčuranost

světem vládne!

Kdo ridil auto?

Casto ani majitel nemuze vedet, kdo v dane chvili ridil jeho auto.

Re: Kdo ridil auto?

Často majitel ani neví, že je vlastně majitelem, že? Třeba takové nemluvně... Slyšel jsme onehdá v TV, že se auta v máťušce Praze převádějí na děti kvůli parkovacím kartám. Mimochodem, vždycky jsem si myslel, že za způsob jízdy vozidla je zodpovědný řidič a ne jeho majitel, tak "vo-vo čem to vlastně je?". Že by ten příslušný paragraf zákona byl výsledkem vyčuraného pozměňovacího návrhu nějakého vyčuraného poslance, který se, posilněn několika masážemi krku Alpou, potřebuje schovávat za své děti a manželku, které tedy v žádném případě, hrdina, neudá? Pak by bylo již nade vši pochybnost jisté, že největšími našimi škůdci nejsou kůrovci, hraboši polní a mandelinka bramborová, ale poslanci PS PČR!

Zajímavé

A to nám donedávna tvrdili, jak hnusné bylo, když za Stalina děti bonzovaly rodiče...

Re: Zajímavé

Presne tak! Uplatny smejdi co vymysleji debilni zakony nam budou kazat o moralce!

Nejúčinnější by bylo,

zjistit, kdo v tom autě vlastně jel, ať byl blízký nebo vzdálený, a po zásluze s ním naložit. A pokud to policajti neví nebo neumí zjistit, ať se jdou vycpat, vrátí placky a jsou třeba popelařit.

Re: Nejúčinnější by bylo,

A poradíš jim, jak to mají zjistit např. v případě, že má auto neprůhledné skla ?

Kecy

"Ve skutečnosti je osoba blízká jen výčnělkem sněti, která naším právem prorůstá."

Ano, ale je to i ukázka sněti v českých myslích, jež neumí (a naposledy to uměly asi tak v patnáctém století) přiznat osobní pochybení a přijmout trest...

Má žena a děti jsou prý sněť :o)

Není lehké najít správnou hranici mezi právem na ochranu soukromí a právem na ochranu veřejných zájmů. Doufám však, že doba strachu před "velkým bratrem", který vše vidí a kontroluje je dávno za námi a nehrozí nám návrat na "farmu" strýce Orwella.... i když, mnozí z nás by jistě rádi měli omluvu pro udání své manželky, aby si na chvilku odpočinuli .. třeba to manželka po návratu z krimu pochopí a půjde s námi dál ruku v ruce vstříc zářným zítřkům  

Milý Karle, nemyslím si, že institut ochrany osoby blízké je snětí. Buďme za ni vděčni. Nebudujme kvůli ochraně před drobnými přestupky obecné povědomí, že udávat své blízké je správné. Lidé ze zemí bývalé Jugoslávie by Vám mohli vyprávět, kam takové povědomí vede .... do hromadných hrobů.