- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
ti tu situaci napraví, především je potřeba okamžitě přestat pronásledovat matky - únoskyně i kdybychom měli porušovat mezinárodní smlouvy. Nějaké stěhování dětí nazpět do Argentiny nebo Portugalska to už se nesmí opakovat. Nezávislí soudci budou proškoleni a poučeni aby si laskavě uvědomili že sebrat dítě únoskyni to je úúúúděsné porušení práv dítěte.
Tím míním jak ženy, tak i muže. Někdy mi připadá, že jste všichni naprosto ztratili rozum a především sebe, čili pak nechtějte od svých vlastních dětí zázraky. Vy a Vaše činy jsou jim příkladem.
ano, mas naprostou pravdu, ale uvdom si, ze ne vsichni lide jsou schopni rozlisovat a premyslet, vidi jen sve osobni zajmy a pomstu, zastituji se detmi ale prave na ne zvysoka kasloiu a pouzivaji je casto, jako beranidlo proti partnerovi. Proste blb nikdy nepripusti, ze je blb, z jedineho duvodu- je to blb. A je jedno, jestli je s sulinem a nebo s dirkou.. Mnozi se berou "z lasky" ale nevedi,co to je, pro vetsinu to predstavuje jen sex. Ale jakmile prijdou sebemensi potize a problemy, resi to impulsivne a zkratkovite a kdyz neni po jejich, stavaji se z nich obycejni hajzlici touzici po jedinem, po pomste.....a takovym nepomuze ani soud......Ale ani psychiatr, blbost byva zpravidla vrozena....
Nechápu, když již jste se jednou rozhodli pro životního partnera a pro rodinu s dětmi, proč pak, třeba po měsících či letech naprosto otočíte a vznikají spory? Vždyť se nad tím lidi zamyslete, pro co jste vlastně žili a jakmile to máte, tak to za každou cenu chcete ztratit kvůli nečemu, co se dá vyřešit, když se každý z partnerů zamyslí sám nad sebou, uvědomí si své vlastní chyby a nepodlehne třeba "přáním a trendům té či oné společnosti".
Vím z vlastní zkušenosti, že to, co tady řešíte, nemusí nikdy docházet tak daleko. Dojde to vždy do takové míry, jakou si připustíte sami, tak se pak nedivte a nebuďte zklamaní. U soudů pak nehledejte rozuzlení a naprosté rozřešení Vašich problémů. Pokud byste uměli žít ve vztahu a zabývat se věcmi, které byly důležité, tak byste takto nedopadli.
Reakce na písemnou stížnost: vše je O.K.
Během toho ještě probíhal tvrdý boj o přídavky, daňovou úlevu a výživné.
Teď už zbývá "jen" vlastní rozvod a dělení majetku. Snad to do důchodu stihnu.
V květnu 2005 jsem s dětmi 13 a 15 odešel z domova a bylo první stání. Děti sly dobrovolně, přesto soudce nevzal jejich názor (ani se jich nezeptal) a určil znalce. Tomu spis poslal "už" v září (byly přece dovolené. Znalec na tom seděl půl roku a pak to vrátil, že má moc práce. Stanovili dalšího - odvolání manželky, stanovili dalšího, ten posudek po urgencích dodal za rok! Už konečně rozhodli - po 27 měsících! Potvrdili v podstatě rozhodnutí dětí, kluk je mezitím plnoletý.
V případech dětí by měli rozhodovat zvláště rychle aby ten stres minimalizovali. Ale oni ne: schovávají se za subjektivní názory psychologů, nemají pro rozhodování (kromě odvolání) žádné lhůty.
Podle mých zkušeností to soudy mají na háku a chovají se, jako když žijeme věčně. Soudci sami nic nerozhodnou, nevezmou na sebe tu odpovědnost i když za tu svěřenou odpovědnost mají slušné platy.
Tak ministrne rekne verejne ze "Individuální diskriminace samozřejmě existuje" ??????????????????? Proboha, kde to ziju, kdyz diskriminaci ministr spradlnosti povazuje za samozrejmost ????????
To bude sranda. až začnou děti podávat na soudy žaloby ve Strasburku za jejich špatné rozhodnutí, které jim způsobilo trauma a ovlivnilo je. A potom se mnozí z rodičů začnou divit, když tutéž žalobu podají jejich děti i na ně.