- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
http://www.antiwar.com/blog/2007/02/04/why-they-hate-us-some-examples/
Všimněte si, že Ježek se tady přihlásil mimo jiné pod nicky tajemník z létajícího ostrova a Filip II. Ježek si myslí, že je nenápadný.
Bush "Developing Illegal Bioterror Weapons" http://www.truthout.org/cgi-bin/artman/exec/view.cgi/67/24622
Bush signs torture bill
http://sfgate.com/cgi-bin/blogs/sfgate/detail?blogid=15archive/&entry_id=9952
Dick Cheney is bracing the nation for a conflict that may span generations
http://whattheymeanttosay.blogspot.com/2007/01/vp-tells-america-to-expect-40-years-of.html
tak konecne silena opozice
Amerika a svět se zaměřují na to, zda Bushova administrativa přijme doporučení Irácké studijní skupiny ohledně strategie stažení z Iráku. To sice je nejnaléhavější bezprostřední otázka, ale američtí lídři by měli myslet dopředu. Amerika potřebuje pookupační strategii pro Irák a Střední východ, která se bude opírat o životaschopnou strategii národní bezpečnosti pro jedenadvacáté století. Touto strategií je zadržování.
V rozběhu k invazi do Iráku Bushova administrativa odmítla zadržování jako zastaralý přežitek z dob studené války. Zbrojní inspektoři byli staženi a Amerika se rozhodla pro preemptivní válku. Bush byl vykreslen jako bojovník čelící s churchillovskou rozhodností novému Hitlerovi a zastánci zadržování byli obviněni z appeasementu. Teď však víme, že režim zadržování fungoval. Irák Saddáma Husajna nebyl s to ohrozit vůbec nikoho, natož Spojené státy.
Nebylo to poprvé, kdy zadržování – strategie vytvořená Georgem Kennanem, ředitelem odboru politického plánování ministerstva zahraničí USA za prezidenta Harryho Trumana, v reakci na sovětskou hrozbu po druhé světové válce – bylo odmítnuto jako appeasement. Během kampaně před prezidentskými volbami roku 1952 Dwight Eisenhower a jeho budoucí ministr zahraničí John Foster Dulles házeli na zadržování špínu a vyzývali k „vytlačení“ Sovětů z východní Evropy.
Jakmile byla v úřadu, Eisenhowerova administrativa měla naštěstí dost rozumu a v Evropě se držela zadržování, takže setrvala u politiky, jíž se všeobecně připisují zásluhy za vítězství ve studené válce. Neústupnost prezidenta Johna F. Kennedyho od zadržování, navzdory mnoha radám, během kubánské raketové krize uchránila svět před atomovou válkou. Šlo o rozmyšlené odhodlání, nikoli o appeasement.
Cílem zadržování bylo bránit sovětské expanzi bez zatěžování USA neudržitelnými vojenskými závazky.
Všimněte si, že Ježek se tady přihlásil mimo jiné pod nicky tajemník z létajícího ostrova a Filip II.
Pink v prechodu od schizofrenie (vydavani se za jine kradenim nicku) k paranoie (zlodeje nicku vsude kolem sebe).
Perfektní nápad, měli bychom zadarmo benzínu, co hrdlo ráčí a radar by se místo k sestřelování raket mohl použít k jejich navádění ...
Byť její vznik vyvolala potřeba vymyslet strategii úniku z irácké vojenské bažiny, chmurná zpráva kongresového výboru Iraq Study Group je zničující obžalobou celé zahraniční politiky Bushovy administrativy. Zpráva zpochybňuje stěžejní principy administrativy opřené o víru a prezidenta, jehož jeho politické evangelium zavedlo až k ostrému odklonu od kultury urovnávání konfliktů ve prospěch křížového tažení založeného na surové síle.
Válka, kterou nelze ukončit, je někdy horší než válka prohraná. Irácká zpráva je tedy víc než jen plánem na záchranu Iráku; je cestovní mapou k vyproštění Ameriky z chaosu války, již nelze vyhrát. Ať už se expertní výbor jakkoli stranil doporučením k překotnému odchodu a vyhýbal se časovým plánům na stažení, jeho zpráva není pouze jednoznačným zavržením Bushovy posedlosti „udržením kurzu,“ nýbrž také radou vzít nohy na ramena.
Vskutku, neexistuje realistická naděje, že irácká armáda a policie dokáží v brzké době převzít bojovou zodpovědnost a úkoly efektivní policejní práce. Celý bezpečnostní aparát v Iráku je zkorumpovaný a prosáklý vzbouřenci. Není ani jasné, do jaké míry si Iráčané udrželi zájem o myšlenku jednotného iráckého státu, za nějž stojí za to bojovat. Zpráva prakticky vyzývá k ukončení veškeré podpory irácké vlády, nedokáže-li se ujmout svých úkolů.
Žádný z problémů Středního východu nemá vojenské řešení a žádný nelze vyřešit jednostranným činem. Zpráva tedy právem vyjadřuje pochybnosti o Bushovo neústupnosti od nutnosti vyloučit Írán i Sýrii coby účastníky rozhovorů usilujících o nalezení stabilního regionálního řádu. Írán má v Iráku největší vliv a Sýrie se stala životně důležitou křižovatkou pro přesuny zbraní a povstalců na irácké bojiště.