MF DNES zase perlí

Mladá fronta zase perlí: "Francouzské noviny už informovaly o vznikající "tlupě pravicových chuligánů"" a další formulace opravdu stojí za to.

Co je tohle za novinářskou žumpu? To ani neumíte napsat jméno deníku, který takto inteligentně informuje.  

<><><>

Dobra zprava z EU?Mozna pro sudetaky!Pripravte se kluci cesky na ztratu sve "identity"!Jste obklopeni a v mencine,tak sprtejte Nemcinu!Zachranit vas muze uz snad jen ta amicka zakladna.

Fifty-nine per cent of Quebecers admit to being racist to some degree, according to a Léger Marketing survey published Monday in Le Journal de Montréal

In comparison, only 47 per cent of those outside of Quebec say they are racist to some degree. One per cent of Quebecers surveyed said they were very racist, 15 per cent said moderately racist and 43 per cent responded that they were mildly racist

Re: Fifty-nine per cent of Quebecers admit to being racist to some degree, according to a Léger Marketing survey published Monday in Le Journal de Montréal

It found 36 per cent of Quebecers have a bad opinion of Jewish people, while 27 per cent have a poor opinion of blacks. Fifty per cent have a bad opinion of Muslims.

Konečně

nějaká dobrá zpráva z EU.

Re: Konečně

  jsem pro, transformovat ji zpět na EHS...

ted se divam na reklamu v tom cervenym okne

do to uz tu 9 let kvakam se stale novymi a hloupejsimi pubertaky?  

IZRAELSKÁ LOBBY A AMERICKÁ ZAHRANIČNÍ POLITIKA 8

Pomineme-li válečná spojenectví, je těžké najít v historii další případ, kdy jedna země poskytovala druhé zemi takovou materiální a diplomatickou podporu po tak dlouhou dobu. Americká podpora Izraele je, stručně řečeno, jedinečná.

Tato mimořádná velkorysost by se dala pochopit, kdyby Izrael představoval zásadní strategické aktivum, nebo kdyby pro udržování americké podpory existovaly silné a závažné morální důvody. Ale ani takovéto odůvodnění není přesvědčivé.

IZRAELSKÁ LOBBY A AMERICKÁ ZAHRANIČNÍ POLITIKA 7

Washington byl hluboce zapojen do vyjednávání, která tuto válku ukončila, stejně jako do zdlouhavého „postupného“ procesu, jenž následoval, a hrál klíčovou roli i ve vyjednáváních, která předcházela a následovala dohodu z Osla v roce 1993. Mezi americkými a izraelskými představiteli se v obou případech občas vyskytly neshody, ale Spojené státy těsně koordinovaly své postoje s izraelskými a konzistentně podporovaly izraelský pohled na řešení. Jeden americký účastník jednání v Camp Davidu (2000) později řekl: „Příliš často jsme vystupovali… jako advokát Izraele.“

Jak popisujeme níže, Washington nechává Izraeli širokou volnost v zacházení s okupovanými územími (Západní břeh a pásmo Gazy), dokonce i když jsou jeho akce v rozporu s americkou politikou. Navíc je ambiciózní plán Bushovy vlády transformovat Blízký východ – který začal invazí v Iráku – alespoň částečně veden úmyslem zlepšit strategickou situaci Izraele.

IZRAELSKÁ LOBBY A AMERICKÁ ZAHRANIČNÍ POLITIKA 6

A konečně, Spojené státy dávají Izraeli přístup k informacím, což jejich spojenci z NATO odmítají, a zavírají oči před tím, že si Izrael opatřuje jaderné zbraně.

Washington kromě toho poskytuje Izraeli odpovídající diplomatickou podporu. Spojené státy od roku 1982 vetovaly 32 rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN kritických vůči Izraeli. To je víc než celkový počet vet odhlasovaných všemi ostatními členy Rady bezpečnosti dohromady. Tak je také blokována snaha arabských států zařadit izraelský jaderný arzenál do agendy Mezinárodní agentury pro atomovou energii.

Spojené státy Izraeli rovněž přichází na pomoc ve válce a staví se na jeho stranu, když se vyjednává mír. Nixonova vláda Izraeli během říjnové války doplňovala zásoby a chránila ho před hrozbou sovětského zásahu.

IZRAELSKÁ LOBBY A AMERICKÁ ZAHRANIČNÍ POLITIKA 5

Izraeli se ze strany Washingtonu dostává i dalšího zvláštního zacházení. Ostatní příjemci zahraniční pomoci dostávají peníze ve čtvrtletních splátkách, ale Izrael dostává celou částku na začátku každého fiskálního roku, a tak získává extra úrok. Po většině příjemců americké vojenské pomoci se žádá, aby ji celou utratili ve Spojených státech, ale Izrael může využít zhruba 25 % částky k subvencování vlastního vojenského průmyslu. Izrael je jediný příjemce, který nemusí dokládat, za co byla pomoc utracena. Díky této výjimce je prakticky nemožné předejít tomu, aby byly tyto peníze použity k účelům, s nimiž Spojené státy nesouhlasí, jako je například osidlování Západního břehu.

Kromě toho Spojené státy poskytly Izraeli skoro 3 miliardy dolarů na vývoj zbraňových systémů, jako je letoun Lavi, které Pentagon nechtěl nebo nepotřeboval, a zároveň mu dávají přístup k prvotřídním americkým zbraním, jako jsou helikoptéry Blackhaw a stíhačky F-16.

IZRAELSKÁ LOBBY A AMERICKÁ ZAHRANIČNÍ POLITIKA 4

VELKÝ MECENÁŠ

Od říjnové války v roce 1973 poskytl Washington Izraeli vyšší podporu než jakémukoliv jinému státu. Od roku 1976 je Izrael největším každoročním příjemcem přímé americké ekonomické a vojenské pomoci a největším celkovým příjemcem od druhé světové války. Celková americká přímá pomoc Izraeli, počínaje koncem druhé světové války, činí víc než 140 miliard dolarů (dle hodnoty dolaru v roce 2003). Izrael v rámci přímé zahraniční pomoci dostává každý rok asi 3 miliardy dolarů, což je zhruba jedna pětina rozpočtu americké zahraniční pomoci. V přepočtu na hlavu poskytují Spojené státy každému Izraelci přímou podporu ve výši asi 500 dolarů ročně. Tato štědrost je obzvláště pozoruhodná, když si člověk uvědomí, že Izrael je dnes bohatý průmyslový stát s příjmem na hlavu odpovídajícím zhruba příjmu Jižní Koreje nebo Španělska.

Izraeli se ze strany Washingtonu dostává i dalšího zvláštního zacházení.

Re: IZRAELSKÁ LOBBY A AMERICKÁ ZAHRANIČNÍ POLITIKA 4

Španělsko je hned po Prtugalsku jedním z nejchudších evropských států. To add jedna a pokud si myslíš, že pomoc $140mld během 60. let je něco extra ...