- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
děkuji za debatu, ale musím se rozloučit. Živí mě něco jiného než kecání na iDnes.
Na kolik let dopředu si troufnete odhadnout řekněme průměrnou teplotu ovzduší, hladinu oceánu, množství srážek? A s jakou přesností? Nebo aspoň kumulativní průměry. A budou se vaše odhady postupně zpřesňovat nebo zhoršovat? A hlavně - skleníkový efekt není nic nového - máte tedy jistě odhady z osmdesátých let na tuto dekádu a můžeme srovnávat. Sem s tím.
Staré předpovědi ti přizná jen mimořádně statečný klimatolog. Nejprve globální ochlazování, pak globální oteplování s ubýváním extrémů a teprve nakonec globální oteplování s lokálních ochlazováním v (shodou okolností) oblastech, které výzkum změn klimatu finacují.
A jak mám vědět, co jsi myslel, když jsi napsal něco jiného?
Jinak je sice super, že máme důvody se domnívat, že hypotéza cosi
reálně popisuje (myslel jsi "cosi reálného popisuje?), když pořád nevíme, CO popisuje. Přírodní vědy jsou plné starých hypotéz, jejichž matematické vyjádření se pro zjednodušení v řadě speciálních případů stále používá, ale jejichž interpretace se změnila k nepoznání. Jen arogantní náfuka se bude mylně domnívat, že to samé nečeká i jeho současnou hypotézu.
Dobře, a stačilo by třeba napsat, že s 99,9% pravděpodobností globální průměrné teploty rostou, s 99% pravděpodobností je to následek rostoucích koncentrací CO2 a dalších skleníkových plynů a na tom růstu koncentrací má nadpoloviční podíl činnost člověka?
Tak podle výstupů z ALADINU bude zítra téměř na celém území sněžit. To se iDNES povedlo
Šrafování na těch mapách je jak sněžení, tak sníh s deštěm. Osobně bych tipoval přes den spíš to druhé. Další problém je v tom, že teplota půdy je pár stupňů nad nulou, takže to bude rychle tát. Snad jen na horách by to mohlo vydržet...
13:12 Pražská záchranka dnes vyjížděla už ke dvěma podchlazeným lidem. Jednoho muže našli ráno lidé ve Stodůlkách. Druhého, zřejmě bezdomovce, odvážela sanitka ze Šrobárovy ulice.
Podle mě totiž věda hraje v tomto problému roli jen podpůrnou a proto mi připadá jako podraz argumentace v tisku a televizi "podle vědců...". Je to problém jednoznačně strategicko-politický a ekonomický: Nulové riziko neexistuje nikdy. A je nebezpečí oteplování tak průkazně doloženo, aby stálo za to ovlivnit zásadně chování států, změnit ekonomiku, což by mohlo mít sociální dopady a další destabilizaci mezinárodních vztahů? Nejedná se totiž o procházku růžovým sadem ke světlým zítřkům, kde nebudeme potřebovat žádné spalování. To ať rozhodnou politici, které si volíme. Nesympatizuji s žádnou průmyslovou nebo energetickou lobby, ale nestojím ani o lobby zelenou.
Klimatologové by se měli starat o to, zda oteplování existuje, popsat ho, pokusit se kvantifikovat podíl jednotlivých faktorů na něm, případně sestavit scénáře možného budoucího vývoje. Nic víc. Co s tím politicky, ekonomicky, technicky,... - to už není klimatologie....
Prakticky se můžete dostat k tomu, že vyjádříte průběh teplot nějakou funkcí s velmi dobrou přesností. Ale chybí vám řada ke srovnání, tedy třeba co se dělo s teplotami v letech 1700-1750? Byly stabilní? Netušíme? Co když příčinou vývoje je neznámý činitel?
Proč vyjadřovat průběh teplot funkcí? nevidím důvod...
Co se dělo s teplotami za posledních cca 1000 let, to tušíme. No a pokud tam byl "neznámý činitel", tak se s ním stejně nedá pracovat, pokud je opravdu "neznámý". jaký by to asi měl být?
Ještě budu trochu škodolibý. Jistě tušíte, že ty změny v podstatě dokázet nelze. I kdybyste měl vzorná data o teplotách, potřeboval byste také o tlaku, vlhkosti a nejraději i rosném bodu. A pak ještě o tom jevu, který byste označil za příčinu, tedy řekněme celosvětové produkci CO2. Pak ještě najít správné zpoždění efektu - 10 let, 20 let, nebo 15 let. 3 měsíce a 5 dní?. A určitě by se měly řady očistit od vlivu změn intenzity slunečního záření. Chtěl bych to vidět.
Jde o to, o čem se bavíme. Pokud o oteplování (tedy o změně teploty), na to úplně stačí údaje o teplotách. Pokud bychom se bavili obecně o změnách klimatu (což je trochu širší pojem než oteplování), musíme vzít v úvahu i ten tlak (resp. jeho rozložení), vlhkost, rosný bod je pak celkem zbytečný (je totiž jednoznačně dán teplotou, tlakem a relativní vlhkostí), ale třeba taky vítr (i když souvisí s rozložením tlaku).
Klimatický systém ovšem nereaguje na produkci CO2, ale na jeho koncentrace.
Údaje o "zpoždění" byste asi potřeboval pro nějaký empirický model, nikoli pro dynamický, ale změny koncentrací CO2 i teplot jsou malé i v úrovni jednotlivých let a při skoro monotónním růstu obou veličin těžko nějaké zpoždění spolehlivě odhadnete. Nehledě na to, že se Vám do toho pořád míchá vnitřní dynamika klimatického systému.
No a změny příkonu slunečního záření za posledních víc než 30 let jsou zanedbatelné (s výjimkou 11-letého cyklu, na který ale spodní vrstvy atmosféry téměř nereagují)
okamžitě odvolat ředitele ČHMÚ a nahradit schopným kádrem, který zajistí neprodlené padání sněhu
napadat sníh i bez falešných sobů, ale řekl jsem ne !