- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Cena americké lehké ropy West Texas Intermediate (WTI) v pátek večer klesla na 57,20 USD za barel, a dostala se tak nejníže od začátku roku. Pokles ještě pokračoval a cena klesla až na 56,55 USD, tedy nejníže od 30. listopadu minulého roku. Nakonec se barel WTI prodával za 56,90 USD.
Obchodníci chtějí dát dle ag. Reuters tímto postojem najevo, že příliš nevěří dohodě kartelu OPEC. Ten chce od listopadu snížit těžbu ropy o 1,2 milionu barelů denně, přestože v minulých dnech avizoval pokles těžby jen o milion barelů. Ministři OPEC uvedli, že trh je rozkolísaný a je nutné ho stabilizovat výraznějším omezením těžby.
Severní Korea prý obnoví jednání jen pod podmínkou, že USA zruší finanční sankce vůči Pchjongjangu. Podle deníku Čoson ilbo to severokorejský vůdce Kim Čong-il řekl delegaci, kterou vyslala Čína.
Kim se prý také omluvil za nedávný jaderný test.
hmmm...omluva...big bloody deal! At si Kim omluvu strci do
Podle informace zaměstnance iráckého ministerstva obrany začaly ve středu americké a loutkové irácké síly vyklízet Falcon, který podle něho připomíná vypálenou pustinu bez budov a nebude již v budoucnu použitelný. Dodal, že američtí vojáci stále až do odpoledne intenzívně hasili vodou zbytky muničního skladiště. Američané sami přiznali, že jejich největší irácký arzenál je zcela zničen.
Podle generálmajora irácké loutkové armády Bilála Ahmada al-Itháwího, jenž zničenou základnu ve středu ráno navštívil, přesahují hmotné ztráty americké armády miliardu dolarů. Šlo o největší americký arzenál v centrálním Iráku a výchozí bod vojenských okupačních operací. Kromě munice a zbraní tu bylo více než 50 tanků, řada děl, přistávací dráha vrtulníků Chinook, z nichž několik bylo rovněž zničeno. Itháwí připustil, že po celou noc byli iráčtí představitelé zmítáni velkými obavami, zda nebyly v arzenálu uskladněny též americké nukleární či chemické zbraně, jejichž zničení by bylo znamenalo katastrofu.
Saddám Husajn bude v prosinci oběšen.
Kolem 21:00 provedli partyzáni soustředěný útok na řadu policejních stanic ve městě. Pod kontrolu odboje se dostala větší část města, přičemž američtí vojáci se ani nepokusili zasáhnout a omezili se na přerušení veškerého spojení města s okolním světem. Jejich vrtulníky pak létaly nad městem, ale ve značné výšce, aby je nemohla zasáhnout střelba.
Podle informace lékařských zdrojů byli tři příslušníci amerických speciálních sil, operujících v prostoru Nadžafu, obviněni ze sexuálního zneužití tří loutkových vojáků, k němuž došlo v noci na společné základně Bahr an-Nadžaf. Vojáci byli tajně dopraveni do nemocnice, protože jeden z nich byl ve špatném stavu.
Mafkarat al-Islam ke zprávě poznamenal, že znásilňování loutkových vojáků americkými je v Iráku rozšířeno na všech základnách, kde jsou umístěni společně vojáci obou armád. Není prakticky týdne, aby k takovým případům nedošlo, loutkový režim však veškeré zprávy o podobných incidentech zakázal.
Večer v ramádské hlavní nemocnici zemřel policejní velitel Baghdádí brigádní generál Ša‘bán al-Aní na následky zranění, která utrpěl při raketovém útoku na policejní stanici v centru města, kde právě jednal s Američany a důstojníky loutkové armády o situaci ve městě. Spolu s ním bylo zabito osm dalších důstojníků.
Nejméně 60 šíitských kolaborantů ve vozidlech loutkové armády vpadlo dopoledne do vesnice Šajch u Chán Bání Sa‘d. Jejich velitel nařídil obyvatelům opustit domy a jít na okraj vesnice, „aby mohlo být prohledáni“. Jakmile však lidé domy opustili, šíité do nich vpadli a kradli zlato, peníze, elektrické přístroje a další věci. To jim zřejmě nestačilo, proto pak některé domy obložili náložemi a domy odpálili.
Kolem 13:45 ostřeloval odboj bagdádské mezinárodní letiště silnými raketami Grad, které odpaloval z některého okrsku uvnitř Bagdádu. Ve stejnou dobu přilétala na neohlášenou návštěvu Iráku Condoleezza Riceová. Její letadlo muselo proto 40 minut čekat na povolení k přistání. Před příletem do Iráku navštívila Saúdskou Arábii, Egypt, Jordánsko a sionisty okupovanou Palestinu. V Bagdádu se měla sejít s loutkovými vládními činiteli včetně „premiéra“ Málikího.